Grónsko

Česko by mělo prodat bitevníky L-159 Ukrajině, míní poslanec a předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Poukázal na český zájem v řadě aspektů – podpora Ukrajině, stroje se také mohou vyzkoušet v boji. Hovořil i o aspektu ochrany civilního obyvatelstva. Nesouhlas vyjádřil poslanec SPD Tomáš Doležal. Citoval prohlášení některých členů současné i minulé vlády, podle nichž prodej není v zájmu Česka, ohrozil by prý potřeby a bojeschopnost tuzemské armády. Namítnul, že Česko pomáhá i jiným způsobem. Duel ČT24 moderoval Martin Řezníček.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o prvním roku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hovořili například o jeho snaze získat Grónsko. V souvislosti s hnutím ANO probrali sněm, který potvrdil předsednictví premiéru Andreji Babišovi (ANO). Dále probrali také možný památný den české vlajky. Diskuze se účastnili komentátor z podcastu Kecy a politika Petros Michopulos, amerikanista a hudebník Ondřej Hejma, ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilný, novinářka Seznam Zpráv Marie Bastlová a novinář Deníku N Filip Titlbach. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci, řekl v sobotu v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct prezident Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Hlava státu také v pořadu vyzvala k dodržování obranných závazků Česka vůči NATO, promluvila k situaci na Ukrajině nebo ke vztahům Evropy se Spojenými státy americkými.

Pentagon představil novou národní obrannou strategii, která výrazně mění priority americké bezpečnostní politiky. Dokument nabádá spojence, aby převzali větší odpovědnost za vlastní obranu, a potvrzuje zaměření administrativy prezidenta Donalda Trumpa na dominanci na západní polokouli namísto dlouhodobého cíle omezovat vliv Číny. S tou podle dokumentu USA usilují o stabilní mír a férový obchod, napsala agentura AP.

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o roli Evropy ve vyjednávání a také vztazích mezi USA a EU. „Jsem ráda, že došlo k deeskalaci celé té situace okolo Grónska. Vidíme, že (prezident USA) Donald Trump vyjednává velice tvrdě. A je dobře, že v tento moment i Evropa ukázala svou sílu a že máme své nástroje, jak se ohradit,“ řekla europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). „Takhle svět nemůže fungovat. Hrozí, že se podřídíme tomu, že si Rusko vezme Ukrajinu, jindy si zase USA vezmou Grónsko,“ reagoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) na konstatování prezidenta Petra Pavla, že se mění světové uspořádání a stále důležitější roli hraje velikost a síla. Podle něj má svět respektovat mezinárodní právo a například nenahrazovat OSN organizací, jako je Trumpova Rada pro mír. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Situace okolo Grónska, postavení Evropy ve světě, Rada pro mír amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo vyjednávání o míru v rusko-ukrajinské válce byla témata Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem s bývalým ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN). „Prezident Trump dělá neocenitelnou službu Evropě, že jí cloumá ramenem a říká: ‚Vstávejte chlapci, je čas se také o sebe starat.‘ Já tohle nezpochybňuji, naopak tomu tleskám a jsem rád,“ řekl. Zároveň se obává, že pokud se Evropa neprobere, tak ji mohou čekat špatné časy. „Doufejme, že by mohli mít evropští politici konečně odvahu investovat do dlouhodobých obranných opatření a reagovat tak na aktuální situaci,“ dodává.

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.

Prezident USA Donald Trump vyjednává stejným způsobem po několik desítek let, myslí si místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Trump podle něj postupuje stejně i v případě Grónska. „Udělá vlny, vytvoří si prostor pro vyjednávání a pak v klidu zasedne a dojedná to,“ prohlásil poslanec vládní strany v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Kouzlo spočívá podle Červeného v tom, že se protistraně předem neprozradí, jakým způsobem se bude vyjednávat.

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.