Grónsko

Velitelka jediné americké vojenské základny v Grónsku byla propuštěna kvůli kritice politiky administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa vůči arktickému ostrovu, který je dánským autonomním územím. Velitelství vesmírných operací americké armády ve čtvrtek uvedlo, že plukovnice Susannah Meyersová byla odvolána z funkce na základně Pituffik v důsledku „ztráty důvěry v její schopnost vést“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Rozhodně to je začátek vyjednávání s většinou zemí světa a americká administrativa očekává nějakou odpověď, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška v souvislosti s ohlášenými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podotkl, že administrativa USA v tuto chvíli operuje s velmi málo lidmi a podle toho rozhodnutí vypadají. Trumpa podle něj nezajímá nikdo kromě Spojených států.

Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu, kde se koná dvoudenní jednání šéfů diplomacií NATO. Členské země, včetně USA, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám. Čtvrteční a páteční schůzka je prvním aliančním jednáním, kterého se Rubio jako nový americký ministr zahraničí účastní.

Spojené státy Grónsko neovládnou, prohlásila ve středu po svém příletu na ostrov dánská premiérka Mette Frederiksenová. Jejím cílem je zdůraznit pokračující suverenitu Kodaně a také prohloubit spolupráci s místní autonomní vládou. Administrativa Donalda Trumpa se mezitím snaží spočítat, kolik by ji kontrola největšího ostrova světa stála. Jde o první náznak možné strategie Bílého domu – Kodaň přeplatit.

Americký viceprezident JD Vance na americké základně Pituffik v Grónsku kritizoval Dánsko za to, že se podle něj dobře nestaralo o ostrov a neinvestovalo dost do jeho bezpečnosti. O Grónsko opakovaně projevuje zájem prezident Donald Trump. Ten v pátek uvedl, že USA potřebují Grónsko pro mezinárodní bezpečnost a mír ve světě. Evropané to pochopí, nebo jim to budeme muset vysvětlit, dodal. Dánsko i samotní obyvatelé ostrova to odmítají.

Grónsko bude mít novou vládu. Po dvou týdnech od voleb se čtyři strany dohodly na koalici, kterou povedou vítězní Demokraté (Demokraatit). Den před návštěvou amerického viceprezidenta JD Vance to oznámila grónská televizní a rozhlasová stanice KNR.

Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o naschválech mezi vládou a opozicí, úsilí Washingtonu zajistit příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, ale také o významu Grónska nebo zákazu pálení listí na tuzemských zahradách. Pozvání přijali režisér Václav Marhoul, hudebník Ladislav Jakl, komentátor Václav Dolejší, spisovatelka Natálie Kocábová a influencerka Tereza Koubková.

Grónský premiér Múte Egede kritizoval návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy mohly anektovat Grónsko. Šéf Bílého domu tvrdí, že dánský ostrov je klíčový pro bezpečnost USA. Grónsko si ale v úterý zvolilo nový parlament a v něm strany, které podporují dříve či později nezávislost. Egede svolal schůzku s ostatními lídry, aby přichystali ostřejší reakci na Trumpovy výroky.

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

Parlamentní volby v Grónsku vyhráli opoziční Demokraté, kteří s nezávislostí ostrova na Dánsku nespěchají. Informovala o tom agentura Reuters. Kampaň před hlasováním ovládly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně vyjádřil zájem Grónsko získat.

V Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, proběhly předčasné volby, které rozhodnou o složení tamního parlamentu a mohou ostrov přiblížit k nezávislosti. Hlasování je sledované především kvůli tomu, že o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům usiluje americký prezident Donald Trump.

Je životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem, říká americký brigádní generál ve výslužbě Steven Anderson, specialista na logistiku. Do roku 2021 byl členem Republikánské strany, opustil ji po útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. V americké armádě sloužil 31 let, zúčastnil se misí v Iráku, Kuvajtu nebo Afghánistánu – a nyní byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

V Grónsku vrcholí kampaň před úterními volbami. Ostrov, který patří k Dánsku, chce pro Spojené státy získat Donald Trump. Podle posledního průzkumu to odmítá 85 procent místních. V tlaku ze strany Bílého domu ale vidí i příležitost k získání nezávislosti, kterou chtějí prakticky všichni. Politici se neshodují jen v tom, kdy referendum vyhlásit, o čemž rozhodnou právě volby. „Nejdůležitější je mít na své straně všechny obyvatele Grónska. Neměla by to být jen otázka toho, kudy se chtějí vydat zvolení politici,“ uvedla místopředsedkyně strany Siumut a bývalá ministryně školství Vivian Motzfeldtová.

Už v úterý se obyvatelé Grónska vydají odevzdat své hlasy v parlamentních volbách. Tentokrát budou výsledky sledovanější než dřív. Přičinil se o to americký prezident Donald Trump, když opakovaně prohlásil, že ostrov by měl patřit ke Spojeným státům. Grónsko je bohaté na nerostné suroviny a má strategickou polohu. Jeho obyvatelé uvažují o samostatnosti na Dánsku, tlak z Washingtonu ale přijímají s rozpaky.

Obyvatelé Grónska se chystají na parlamentní volby. Zástupce do místního zákonodárného sboru budou vybírat v úterý. Hlavním tématem hlasování zřejmě budou otázky týkající se nezávislosti na Dánsku, jehož je Grónsko autonomním územím. Na ostrově před volbami rezonují výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně prohlásil, že chce Grónsko získat pro USA, třeba i silou.

Americký prezident Donald Trump přednesl před oběma komorami Kongresu teatrální projev, který přinesl málo nového, shodli se ve vysílání ČT24 experti. Šlo podle nich spíše o seznam „bombastických“ prohlášení, přehánění a lží. Za jedinou překvapivou věc označili vstřícné gesto vůči Ruskem napadené Ukrajině.

Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl v projevu k oběma komorám Kongresu šéf Bílého domu Donald Trump. Úvod proslovu narušili demokraté pískáním, jeden z kongresmanů byl pak vyveden ze sálu. Trump slíbil zachránit ekonomiku před inflací, daňové úlevy či boj s ilegální imigrací. Zmínil také, že obdržel dopis od ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu jednat. Ukrajinská média s odvoláním na tamní činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval Zelenského internetové vyjádření, nikoliv dopis.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.

Rychle tající grónský ledovec odkrývá nerostné bohatství. Zájem o dánský ostrov vyjádřil v posledních měsících i americký prezident Donald Trump. Podle geologa Martina Klempy by ale průzkum a případná těžba vzácných zemin včetně lithia narážela hned na několik omezení. Patří mezi ně současná legislativa, nedostupnost míst s minerály nebo potřeba kvalifikovaných pracovníků.

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.