Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.
Americká armáda podle agentury Reuters zrušila více než devadesát studií, které se týkají klimatu a jeho změn. Ministr obrany USA Pete Hegseth je označil za „nesmysly“.
Změnu oznámil ministr 10. března. „(Ministerstvo obrany) nedělá blbosti související se změnou klimatu,“ napsal na sociálních sítích. Později označil tyto programy za „hnůj“.
Jednalo se o jeden z jeho nejrazantnějších kroků ve funkci, které se v nové administrativě prezidenta Donalda Trumpa ujal 25. ledna. Podle tajemníka ministerstva obrany Roberta Salessese by měly být změny oficiálně zveřejněné až v dubnu. „Pentagon přestane zbytečně utrácet, což naši armádu za minulé administrativy zpomalovalo, a to včetně programů spojených s takzvanou změnou klimatu a dalších woke programů,“ řekl.
Slovo woke pochází z angličtiny a původně znamenalo probuzený. Postupem času se jeho význam vyvinul do označení pro lidi, kteří jsou sociálně a politicky uvědomělí, zejména pokud jde o témata jako rasová spravedlnost, genderová rovnost a práva menšin – a často také ohledně globální změny klimatu a jejích dopadů.
Že k něčemu takovému dojde, se ale očekávalo už dříve. Již v únoru totiž podle stanice CNN totiž při návštěvě Německa Hegseth řekl novinářům, že „Pentagon změny klimatu neřeší“.
Ruší se skoro sto studií
Pentagon v samostatném prohlášení uvedl, že vyřadí jednadevadesát studií týkajících se sociálních věd na různá témata, od globálních migračních vzorců a dopadů klimatických změn až po sociální trendy. Cílem je ušetřit částku asi třicet milionů dolarů za rok, v přepočtu asi 660 milionů korun. To odpovídá hodnotě asi tří tanků Abrams. Je prakticky jisté, že tento cíl se nepodaří splnit; pro CNN jeden z vědců, jehož se zrušení projektu dotklo, uvedl, že drtivá většina těchto peněz z jeho studie je už dávno utracená.
Mezi zrušenými studiemi Pentagon uvedl například výzkum „Sociální a institucionální determinanty zranitelnosti a odolnosti vůči klimatickým rizikům v africkém Sahelu“ a „Boje o potraviny: Válečné narativy a reprodukce identity ve vyvíjejících se konfliktech“.
Na dotazy CNN reagoval tiskový mluvčí obrany John Ullyot tím, že Pentagon úzce spolupracuje na hledání úspor se skupinou pro efektivitu státní správy (DOGE), spojovanou s miliardářem Elonem Muskem. „Zanícená klimatická horlivost a další woke chiméry levičáků nejsou součástí naší hlavní mise,“ uvedl.
Dopady klimatických změn na armádu
Studie Pentagonu z roku 2018 zjistila, že téměř polovinu všech amerických vojenských objektů ohrožuje počasí spojené se změnou klimatu. Vojenští a zpravodajští odborníci v uplynulém desetiletí identifikovali v řadě výzkumů potenciální bezpečnostní hrozby, které zahrnují přírodní katastrofy v hustě osídlených pobřežních oblastech a poškození amerických vojenských základen po celém světě.
Za předchozí administrativy vedené prezidentem Joem Bidenem Pentagon prohlásil, že zahrne riziko změny klimatu do vojenských simulací a válečných her.
Klimatické změny považuje za hrozbu i stále platný materiál americké armády, který ji označuje jako „násobič hrozeb“ – dělá tedy většinu již existujících problémů ještě složitěji řešitelnými.
Tyto výzkumy ale mají mnohem starší historii – sahá až do čtyřicátých let dvacátého století. Tehdy si totiž Američané uvědomili, že potenciální tání ledu v Arktidě může otevřít námořní trasy k jejich zemi, které do té doby byly neprostupné. S tím, jak stoupala vojenská důležitost Arktidy tím, že se Rusko stalo hlavním soupeřem USA, zajímala se americká armáda o to, jak se mění klima.
Roku 1951 tak americká armáda vytvořila první specializovanou laboratoř pro výzkum klimatu – Snow, Ice and Permafrost Research Establishment. Americký historik Paul Bierman z Vermontské univerzity popisuje v jedné ze svých knih, jak se od šedesátých let dvacátého století stalo klima pro americkou armádu zásadním tématem; hlavním důvodem byly vojenské základny v Grónsku a na Islandu. Klíčovou roli v tom sehrála základna Camp Century v Grónsku, kterou museli vojáci po několika letech fungování opustit, právě proto, jak nestabilním se ukázal ledový příkrov. Tam také vznikl ve své době nejhlubší vrt do ledu.
Rozsáhlých amerických klimatických programů, které armáda využívala a využívá, je spousta, ty opravdu velké fungují od devadesátých let dvacátého století. Fungovaly za republikánských i demokratických prezidentů.
Bierman přináší i jeden aktuální příklad, proč je klimatická změna pro armády tak důležitá. „Podívejme se na námořní základnu Norfolk,“ píše v článku na webu Conversation. „Je to největší přístavní vojenská základna na světě a stojí na pobřeží Atlantiku těsně nad hladinou oceánu. Od minulého století tam hladina stoupla asi o čtyřicet centimetrů a s tím, jak budou tát ledovce, ještě do poloviny století stoupne,“ míní.
Už nyní podle něj vysoké přílivy narušují opravy vojenské techniky a větší vlny poničily spoustu drahé výbavy. Námořnictvo tam už postavilo zdi a obnovilo pobřežní duny a mokřady, aby tak účinněji chránilo tuto základnu. „Ale hrozby stoupají,“ konstatuje vědec.
Jak by se dala bez klimatologických dat plánovat budoucnost takových základen, jak těch na pobřeží, tak třeba v tropickém klimatu s ohledem na opotřebování výbavy a sil vojáků, není jasné.
„Když se armáda adaptuje na klimatickou změnu, vyhne se tak osudu jiné slavné námořní velmoci: Norsku. To muselo opustit své osady v Grónsku, když je před šesti sty lety postihla změna klimatu a zaplavilo je moře,“ dodává Bierman ve výše citovaném textu.
