Nad dohodou o klimatu se smráká, státy mlčí ohledně nových cílů

2 minuty
Události: Nejasné klimatické cíle
Zdroj: ČT24

Drtivá většina signatářů Pařížské dohody, ke kterým patří takřka všechny státy světa, nepředstavila klimatické cíle na další dekádu. V pondělí přitom uplynula lhůta dohodnutá před deseti lety. OSN doufá, že v návaznosti na tvrdou realitu v podobě teplotních rekordů tak většina zemí učiní do konce roku. Už jen proto, že svět stojí před další výzvou, kterou je velká spotřeba energií spojená s rozvojem umělé inteligence.

Ujednání z Paříže mělo 196 zemím světa pomoci zmírnit dopady oteplování planety. Namísto toho byl letošní leden vůbec nejteplejší první měsíc roku v historii měření. Roky 2023 a 2024 také překonaly rekordy v emisích oxidu uhličitého.

A navíc přichází prudce se rozvíjející umělá inteligence. S tou je spojená ohromná spotřeba energie. „Datová centra, která jsou páteří AI, využívají velké množství elektřiny a energie. V Evropě je velkou otázkou, co je bude pohánět. Zda to budou fosilní paliva, nebo obnovitelné zdroje,“ upozornila aktivistka proti fosilním palivům Jill McArdleová.

Do pondělí měly státy Pařížské dohody zaslat své nové ambicióznější plány na snižování emisí skleníkových plynů a přechod na udržitelnou energetiku pro příštích deset let. Drtivá většina z nich to však neudělala.

OSN navzdory naléhavosti krize a promeškané lhůtě jen nabádá k usilovnější práci. „Deset let po Paříži nebudeme mít splněné všechny závazky, ale přesně proto se musíme podívat na to, jak zapojujeme naše účastníky na nejvyšší úrovni. Jaký prostor vytváříme pro vedoucí představitele, aby uzavírali konkrétní dohody,“ prohlásil výkonný tajemník rámcové konvence OSN o změnách klimatu Simon Stiell.

Proti klimatické dohodě

Spojené státy jako druhý největší producent emisí oxidu uhličitého přitom tak jako v prvním období prezidenta Donalda Trumpa od klimatické dohody odstupují. Současná administrativa chce těžbu fosilních paliv rozšířit a ruší ekologické iniciativy vlády předchozí. Washington už kupříkladu zmrazil plán na federální financování sítě nabíjecích stanic pro elektromobily.

I v Evropě ale čelí vlády odporu vůči klimaticky odpovědné politice. Podle oponentů je drahá a dusí ekonomický růst.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 1 mminutou

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 10 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 34 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...