Spotřeba

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.

Vlivem poškozené infrastruktury se v Česku ztratí zhruba patnáct procent pitné vody. Přitom ještě v devadesátých letech minulého století se jí ke konečným spotřebitelům nedostalo až čtyřicet procent. Opravy a úniky z vodovodní sítě se odrážejí také v cenách. Změnit to chce i Evropská unie, která hodlá do oprav sítě investovat stovky miliard eur. Podle vodohospodářů jsou nebezpečné hlavně takzvané skryté úniky, kdy na povrchu není žádná viditelná porucha, ale voda dlouhodobě mizí.

Navzdory zpomalující ekonomice Čína plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent. Experti však varují, že dosažení tohoto cíle bude obtížné, zvlášť v době obchodní války se Spojenými státy. Čínský premiér Li Čchiang při zahájení každoroční schůze parlamentu také oznámil růst výdajů na armádu o 7,2 procenta.

Česká ekonomika loni vzrostla o procento, potvrdil v pátek zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl meziročně o 1,8 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Obě čísla jsou o dvě desetiny procentního bodu příznivější než podle lednového odhadu. Ekonomiku podle analytiků loni táhla spotřeba domácností, letos tomu podle nich bude stejně.

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.

Drtivá většina signatářů Pařížské dohody, ke kterým patří takřka všechny státy světa, nepředstavila klimatické cíle na další dekádu. V pondělí přitom uplynula lhůta dohodnutá před deseti lety. OSN doufá, že v návaznosti na tvrdou realitu v podobě teplotních rekordů tak většina zemí učiní do konce roku. Už jen proto, že svět stojí před další výzvou, kterou je velká spotřeba energií spojená s rozvojem umělé inteligence.

Česká ekonomika loni stoupla o jedno procento, zatímco v roce 2023 klesla o 0,1 procenta. Předběžný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí minulého roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,6 procenta, ve srovnáním s předchozím kvartálem byl vyšší o 0,5 procenta. Koncem března statistici páteční odhad HDP zpřesní.

Ropa po vyhlášení plánů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na světových trzích začala zlevňovat. „Vypadá to na stabilní vývoj s mírným poklesem ceny,“ věří energetický poradce Vratislav Ludvík. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška míní, že aktuální psychologický dopad na ceny je krátkodobý. Hosté pořadu Otázky Václava Moravce také mluvili o evropském a českém odběru plynu a domácích energetických problémech.

Ceny potravin v Česku v posledních týdnech opět začínají růst. Podle odborníků se navíc situace může ještě zhoršit. Nejvýrazněji zdražují klíčové položky jako máslo, mléko nebo vejce. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nejsou na vině zemědělci nebo chovatelé, ale spíše potravináři, zpracovatelé či obchodníci. Domnívá se, že někdo nejspíš zneužívá předvánočního období. Poslankyně Margita Balaštíková (ANO) míní, že problém je složitější, za vyšší ceny podle ní může třeba také dopad vládního konsolidačního balíčku.

V posledních letech přibývá hlavně ve velkých městech takzvaných re-use center, tedy míst, kde je možné vybrat si z cizích nepotřebných věcí něco například do domácnosti. Jejich smyslem je neplýtvat, snižovat spotřebu a nevytvářet zbytečný odpad. Jak však upozornil průzkum Mendelovy univerzity ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, naprostá většina Čechů je nezná.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

Přibývá lidí, kteří trpí potravinovou chudobou, ukázala data Eurostatu. Každý desátý obyvatel Evropské unie si loni nemohl dovolit jíst maso ani obden. Předloni to byl jen každý dvanáctý. V chudší polovině zemí je i Česko, kde jsou nejohroženější senioři a rodiče samoživitelé. Stále víc lidí v tuzemsku tak vyhledává pomoc potravinových bank nebo se snaží nakupovat co nejlevnější jídlo.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,2 procenta. Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci dubna statistici předpokládali meziroční růst HDP o 0,4 procenta a mezičtvrtletní pak o 0,5 procenta. Podle analytiků byl růst HDP v prvním čtvrtletí za očekáváním, zklamáním je především pokles investic.

Průměrná roční spotřeba piva na obyvatele v Česku klesla na historické minimum. Na každého Čecha loni připadlo 128 litrů, rok předtím to bylo o osm víc. V restauracích a hospodách se prodalo třicet procent z celkového množství piva. Před patnácti lety to přitom byla více než polovina. Za poklesem stojí podle odborníků vyšší cena i změna životního stylu lidí.

Do Evropy v neděli přiletěl čínský vůdce Si Ťin-pching. Na starý kontinent ho vedou mimo jiné hospodářské problémy doma. Zadlužení čínských domácností v posledních pěti letech stouplo o polovinu, a zároveň klesá domácí spotřeba, která je jedním z pilířů druhé nejsilnější ekonomiky světa. Peking by si přál, aby lidé více utráceli, jenže úřady dávají dlužníky na černou listinu, ze které vyplývá řada trestů, jako je zákaz cestování vlakem či letadlem. Číňané se tak bojí.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Spotřeba tvrdého alkoholu v Rusku byla loni nejvyšší od roku 2017. Na hlavu připadlo víc než sedm litrů lihu. Nejvíc Rusů pije v oblastech s drsnými klimatickými podmínkami na severu země a Dálném východě. Klesající trend znovu obrátil koronavirus a ruský vpád na Ukrajinu. Podle expertů Rusové nevidí jinou cestu, jak překonat stres.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.

Růst o 1,3 procenta očekává letos od české ekonomiky Hospodářská komora. Její makroekonomická prognóza také počítá s růstem mezd, a to jak numericky, tak i reálně. Průměrná mzda by měla podle komory stoupnout o 6,1 procenta a reálná mzda o 3,4 procenta. Inflace by podle prognózy měla v průměru být 2,7procentní.

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Mimořádně nízkou spotřebu plynu eviduje za uplynulý rok Energetický regulační úřad. Byla nejnižší od roku 1992, kdy ale současně byla podstatně menší plynofikační síť. Meziročně se spotřeba snížila o 10,4 procenta na 6,76 miliardy metrů krychlových. ERÚ dává úspory do souvislosti jednak s teplým počasím, ale hlavně se zdražováním energií a také ekonomickým útlumem.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu, informoval resort v tiskové zprávě. Od úterka se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.