Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
Masivní výpadek elektrického proudu z loňského 4. července, který trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. V Česku je 6,3 milionu odběrných míst. Podle výsledků šetření, které ČEPS představil v závěru loňského roku, byl hlavní příčinou pád kabelu na vedení V411, který způsobila chybná oprava z dřívějška. Na to navázaly další výpadky. Předtím soustava podle ČEPS přetížena nebyla.
Expertní panel Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E), který měl nezávisle prověřit příčiny loňského výpadku a navrhnout opatření, tvořili zástupci provozovatelů přenosových soustav, evropských a národních regulačních institucí a regionálních koordinačních center.
„Závěry mezinárodního expertního panelu odpovídají výsledkům šetření, které společnost ČEPS zveřejnila vloni ve své závěrečné zprávě. Současně potvrzují význam řady opatření, jejichž realizaci jsme zahájili bezprostředně po mimořádné události,“ uvedl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
Doporučení vydal panel ENTSO-E i experti ERÚ
Expertní panel zároveň vydal doporučení zaměřená na řízení provozu, kvalitu dat a modelů, podporu rozhodování dispečerů, krizovou připravenost i další rozvoj technické infrastruktury.
Jde například o zpřísnění standardů spolehlivosti při plánování a přípravě provozu, rozšíření využívání takzvaných redispečinků a dalších preventivních opatření, mimořádné kontroly vybraných vedení přenosové soustavy, zavedení dodatečné diagnostiky po havarijních opravách, revize nastavení ochran vybraných zdrojů, rozšíření společných výcviků dispečerů, distributorů a výrobců elektřiny nebo posílení krizové komunikace a informačních systémů.
Závěrečnou zprávu k šetření výpadku vydala také národní pracovní skupina vedená ERÚ, která dostala celkem třicet podnětů k prošetření.
Skupina v provozně technické oblasti doporučila například modernizaci střídačů u starších decentrálních výroben elektřiny, která posílí jejich odolnost. V legislativě navrhla změnu pravidel zvláštního režimu zúčtování odchylek s cílem zvýšit motivaci tuzemských poskytovatelů regulační energie v mimořádných situacích. Apelovala také na legislativní změny k urychlení povolovacích procesů v rámci stavebního zákona. Upravila se také krizová komunikace. Provozovatelé energetických soustav též uspořádali cvičení simulující rozsáhlý výpadek, které budou pravidelně opakovat.
„Pracovní skupina se soustředila na praktickou rovinu problému a rychlou implementaci navrhovaných změn. Jak zachycuje naše závěrečná zpráva, i díky tomuto věcnému přístupu se nám řadu z navrhovaných opatření podařilo již zavést. Z dlouhodobého hlediska, vzhledem k proměně energetiky, je pak potřeba přehodnotit i celkový přístup k řízení a provozování energetických soustav,“ řekl předseda ERÚ Jan Šefránek.
Na začátku výpadku byl podle dřívějších informací ČEPS pád fázového kabelu, který vyřadil vedení V411, jež je využívané pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky. Pád podle provozovatele soustavy způsobila chybně provedená oprava tahové spojky se skrytou vadou. Spolu s tím klesl také výkon v síti a přestaly fungovat další zdroje o celkovém výkonu zhruba 470 megawattů v oblasti severozápadních Čech.
