Klíčový moment pátečního masivního výpadku nastal v 11:50, kdy v tuzemské přenosové soustavě reálně teklo o 850 megawattů proudu méně, než v tu chvíli mělo. Výsledkem byl masivní výpadek elektřiny. Odborníci uvádějí, že něco podobného už hodně dlouho nezažili.
„Co jsme viděli, není ten pravý blackout. Protože velká část sítě zůstala v provozu. Zůstaly v provozu systémové elektrárny, čili i to rozjetí soustavy, obnovení dodávek bylo v tuto chvíli, zdá se, poměrně rychlé,“ uvedl vedoucí katedry elektroenergetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Zdeněk Müller.
To, jak rozsáhlé výpadky elektřiny jsou, závisí na tom, kde se porucha stane. Právě vedení velmi vysokého napětí je klíčové. Energie přes něj míří z primárních zdrojů, jako jsou například elektrárny, do takzvaných transformátorů a rozvoden.
„Blackouty jsou typické nějakým domino efektem. To znamená, že se stane nějaká kritická událost a ta způsobí výpadky dalších částí těch systémů. Ať už jsou to elektrárny nebo jednotlivé linky. A ten systém se opravdu začne hroutit jako domino,“ říká Mülller.
V tomto případě, jak oznámila společnost ČEPS, se jedna z klíčových závad stala na úseku velmi vysokého napětí 411. Ten je součástí jednoho z nejvíc zatížených koridorů v tuzemsku. „To je vlastně koridor, který spojuje rozvodnu v Německu se sítí ČEPSu,“ dodal Müller.
Tuto část sítě proto už v minulosti chtěl ČEPS posílit, a to takzvaným zdvojením vedení. Výstavba je v plánu už od roku 2016. Zatím k ní ale stále nedošlo.
