Spotřeba strana 2 z 3

Češi pokračují v úsporách při spotřebě plynu a elektřiny i letos. V prvním čtvrtletí zatím plynu využili o 13,3 procenta méně než o rok dřív, celkově se jedná o úspory větší než 27,3 terawatthodiny (TWh). Zhruba o pět procent oproti loňsku zatím klesla i spotřeba elektřiny. Vyplývá to z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Spotřeba energií klesala už v loňském roce.

Spotřeba uhlí ve Spojených státech rychle klesá, naopak rostou obnovitelné zdroje energie. Hlavně proto, že se snižují jejich ceny, upozornila analýza americké energetiky.

Spotřeba tepla z centrálních tepláren v Česku loni klesla meziročně o dvanáct procent. Celkem se spotřebovalo 74 petajoulů (PJ) tepla, což je nejméně za posledních šest let. Největší podíl měly tradičně průmysl a také domácnosti. Spotřeba klesala napříč všemi sektory a takřka po celý rok. Vliv na to mělo i počasí. O více než jedenáct procent se snížily i dodávky tepla a o sedm procent výroba. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Loni se snížila spotřeba i dalších energií, vedle počasí působily i rostoucí ceny.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Stát ho nahradil dovozem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V posledních pěti měsících klesl podíl dovozu ruského plynu do Česka na 2,2 procenta, v předchozích letech činil kolem 97 procent. Ze Síkelova vyjádření není zřejmé, zda předpokládá nulový dovoz ruského plynu i v dalších měsících.

Spotřeba antibiotik letos podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla o 300 tisíc balení, tedy o 47 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka Jakuba Dvořáčka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze. Ministerstvo chce problémy s dodávkami léčiv řešit změnou zákona, platit by mohla začít už letos.

Domácnosti a podniky ve Velké Británii dostaly slevy za to, že dva dny v týdnu snížily v době odpolední špičky spotřebu elektřiny. Provozovatel elektrické soustavy doufal, že se tak sníží zatížení sítě. K účasti na programu se přihlásilo více než milion domácností a podniků.

V probíhající topné sezoně se v Česku snížila spotřeba plynu o 850 milionů metrů krychlových plynu ve srovnání s minulým rokem. Již tedy dosáhlo patnáctiprocentní úspory stanovené Evropskou unií členským státům, oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Zásoby plynu jsou v současné době proti loňsku dvojnásobné, což přispívá k poklesu cen energií na trhu. Podle analytiků k úspoře přispěly naopak vysoké ceny plynu, ale i teplé počasí.

Začalo platit opatření Evropské unie o povinném omezení využívání elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou. Členské státy musí v těchto obdobích snížit spotřebu elektřiny alespoň o pět procent a Energetický regulační úřad kvůli tomu už stanovil časové úseky. V rámci pracovních dnů jde hned o tři hodinová pásma. O víkendech a svátcích pak o dobu od jedenácti do dvanácti hodin.

V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas ve čtvrtek stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Horní komora podle očekávání schválila i sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání.

Kvůli vysoké inflaci začíná řada domácností šetřit. Snížit se snaží hlavně účty za elektřinu a plyn. Podle analytiků bude takových lidí přibývat. A narůstat bude zřejmě i těch,  kteří budou kvůli zvýšeným životním nákladům hledat přivýdělek. Už teď má, kromě hlavního zaměstnání, brigádu anebo druhou práci zhruba pětina Čechů. V říjnu spotřebitelské ceny meziročně stouply o 15,1 procenta. Podle ministra financí by se inflace mohla v příštích měsících znovu navýšit.

Dluhy tuzemských domácností u bank v září stouply skoro na dva biliony a 127 miliard korun. Meziročně je to asi o 130 miliard víc. Podle dat České národní banky zadlužení domácností roste od února 2016 a skoro čtyři pětiny celkové částky tvoří úvěry na bydlení.

Benzin v Česku od minulého týdne mírně zlevnil, nafta dál zdražuje. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,82 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. O 49 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,34 korun. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Podle analytiků ceny v nejbližším období klesnou.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily.

V prvním pololetí klesla v Česku spotřeba elektřiny i plynu. Elektřiny se spotřebovalo o tři procenta méně, plynu až o pětinu. Naznačuje to, že již na jaře začali lidé i firmy šetřit. Data navíc ovlivňuje i to, že loni byla řada firem omezena vládními restrikcemi.

Dva dny po sobě klesla průměrná denní teplota pod třináct stupňů Celsia a v řadě měst začala topná sezona. Letošní topné období je však jiné než to předešlé – doprovází ho dramatický vývoj na trzích s energiemi. Teplárny proto plánují zdražovat, některé už v příštích měsících, jiné až od nového roku.

Parametry takzvaného úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem se zvyšujícími se cenami energií, schválila ve středu vláda. Nárok na slevu na energie bude mít od letošního října každá domácnost. Příspěvek se bude vyplácet přes faktury za elektřinu bez ohledu na to, čím lidé vytápí. Nebude o něj třeba žádat a dodavatel ho započte automaticky.

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši patnácti procent. Informovali o tom společně ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS).

Spotřeba plynu v Česku v letošním prvním pololetí klesla podle ministerstva průmyslu a obchodu o pětinu. Bylo co omezovat, protože spotřeba plynu je v Česku jedna z nejvyšších v Evropě. Politici vyzývají, aby se šetřilo dál. Věří, že se jim podaří zajistit dostatek dodávek odjinud než z Ruska, že při dalším podobném poklesu spotřeby jako v prvním pololetí, by jimi již Česko bylo plně zásobené.

České domácnosti spotřebovávají méně zemního plynu. Od začátku loňského zdražování a počátku války na Ukrajině více spoří i firmy. Za prvních pět měsíců roku 2022 spotřeba meziročně klesla o pětinu, po očištění od vlivů počasí o desetinu. Jde tak o nejnižší statistiku v tomto období za posledních pět let. Vyplývá to z údajů společnosti Amper Meteo.

Lidé začínají nechávat v bankách méně peněz. Vklady českých domácností se poprvé téměř po pěti letech snížily – ukazují to nově dostupná data za březen. Podle expertů za to můžou mimo jiné vysoké účty související s bydlením. Menší úspory mají i živnostníci.