Průměrná roční spotřeba piva na obyvatele v Česku klesla na historické minimum. Na každého Čecha loni připadlo 128 litrů, rok předtím to bylo o osm víc. V restauracích a hospodách se prodalo třicet procent z celkového množství piva. Před patnácti lety to přitom byla více než polovina. Za poklesem stojí podle odborníků vyšší cena i změna životního stylu lidí.
Češi pijí méně piva. Za poklesem je podle odborníků vyšší cena i změna životního stylu
Probíhající hokejové mistrovství je svátek sportu, ale také do velké míry svátek piva. Jeho spotřeba by se totiž právě díky turnaji mohla podle části hospod v následujících dvou týdnech výrazně zvýšit. „Já počítám o dvacet až pětadvacet procent navíc než při běžném provozu,“ uvedl ředitel Pivovaru Hostivar Milan Wimmer. Na větší nápor se připravovaly nejen hospody a restaurace, ale také pivovary.
„Každá taková velká akce, zvlášť pořádaná v České republice, samozřejmě ovlivňuje spotřebu piva, v tuhle chvíli nedokážeme říct jak moc, ale samozřejmě jsme se předzásobili, abychom dokázali partnerským hospodám, akcím, zahrádkám nebo na šampionát do fanzón dodat dostatečné pivo,“ podotýká mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.
Celkově ale spotřeba piva v Česku klesá, loni se dokonce dostala na historické minimum, i tak je ale pořád ve srovnání se zahraničím nadprůměrná. Každý Čech loni v průměru vypil 128 litrů piva, před rokem to bylo ještě o osm víc.
Změna v chování zákazníků
„Ten pokles souvisí s ekonomickou nejistotou a se změnou ve spotřebitelském chování zákazníků,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko. Podle něj dlouhodobě klesá spotřeba alkoholického piva a dlouhodobě roste spotřeba piva nealkoholického.
To potvrzuje i Plzeňský Prazdroj, kde stočí za čtyřiadvacet hodin do plechovek 400 tisíc litrů nealkoholického piva. Jen loni se jeho spotřeba, včetně jeho ochucených variant, zvedla o sedmnáct procent.
„Souvisí to se změnou chování lidí, kteří jsou aktivnější, myslí na zdravý životní styl, nealkoholická piva si dávají při sportu. Ale často, a právě mladá dospělá generace, si dává nealkoholické pivo i v hospodě,“ podotýká Kovář.
To, že v hospodách lidé pijí méně klasického čepovaného piva, část hostinských přisuzuje ale hlavně jeho rostoucí ceně. „Já si nemyslím, že je to o životním stylu, ale o ceně. Před lety si jich určitě dávali víc,“ komentuje situaci například majitel Hanspaulského baru U Hřebíka Martin Šroubek.
Půllitr piva stojí v Česku v průměru skoro šedesát korun, v Praze dokonce sedmdesát. A třeba ve fanzóně mistrovství světa v hokeji vyjde jedno pivo dokonce na 110 korun.
Řada vesnických hospod končí
Změna chování zákazníků je znát hlavně v menších obcích. Řada vesnických hospod se dostala do problémů a končí. Tržby některým za poslední čtyři roky klesly o pětinu. Výjimkou nejsou ani nově zrekonstruované restaurace, které ale zůstávají i přes snahu radnic prázdné.
Například v Čenkově na Vysočině byla ještě před rokem velmi navštěvovaná hospoda, a to místními i cyklisty, nyní sem zajdou jen občas na soukromé akce. „Není tu škola, kostel, je to vlastně jediné místo, kde se dalo scházet,“ podotýká předseda Osadního výboru Čenkov Jiří Pitner.
Hospoda je vybavená, a navíc hned vedle má i sál. Stejně hospodského nemají. Hlavní sezona přitom už začala. A stejné je to i o osm kilometrů dál v Salavicích, kde je hospoda zavřená od covidu. „Nabízíme opravenou hospodu, protože jsme tady zainvestovali, vše je nachystáno pro budoucího hospodského,“ podotýká místostarostka Třešti Eva Požárová (nestr.).
Nájem je zde symbolický – podobně jako v Sobíňově na Havlíčkobrodsku. „Už víc dělat nemůžeme, máme minimální nájem, tedy tisíc korun měsíčně, energie si platí pronajímatel, dáváme dřevo na zimu,“ podotýká starosta Sobíňova Miloš Starý (nestr.).