Koalice by mohla jednat o zavedení spotřební daně na sladké nápoje. Může to pomoci v boji s obezitou

Události: Spotřební daň na nápoje s vysokým obsahem cukru (zdroj: ČT24)

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.

Členové NERVu navrhují, aby vláda novou spotřební daň zavedla pro sladké nápoje s obsahem cukru nad padesát gramů na litr. Stát v současnosti ze slazených nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá daň z přidané hodnoty (DPH), která činí patnáct procent. Od ledna přitom vzroste na jednadvacet procent.

„Daň má velmi dobré zdravotní účinky. Opravdu se ukazuje, že když ji uděláte dobře, tak výrobci snižují obsah cukru. Jde o to, aby tam byl princip, že motivuje ke snížení spotřeby,“ uvedl sociolog a člen NERVu Daniel Prokop.

Zdravotnická skupina NERVu se opatřením inspirovala v Polsku. Stát by podle jejího návrhu měl vybírat z nápojů s obsahem cukru nad padesát gramů na litr spotřební daň tři koruny a čtyřicet haléřů. Za každých dalších deset gramů cukru v nápoji by pak lidé platili 35 haléřů.

Slazené nápoje mezi příčinami obezity

Jedním z důvodů pro zavedení daně je přitom boj proti nezdravému stravování. „Obezita začíná být čím dál větším problémem, a to jak v celém obyvatelstvu, tak i u dětí. Slazené nápoje jsou jednou z jejích hlavních příčin,“ popsal člen NERVu Pavel Hroboň. 

Většina vládních stran je ochotna o zavedení opatření jednat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně upozornil, že samotný výběr daně by mohl být pro stát poměrně administrativně náročný. „Tady je velmi důležité si říct, že když zavedeme novou spotřební daň, kolik by muselo být například celních skladů a podobně,“ podotkl.

K zavedení nové daně se staví kriticky také předsedkyně poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová. „Bylo by to poměrně komplikované. Zaobírali jsme se tím. Ten výnos by byl velmi sporný,“ řekla.

NERV představí vládě podrobnosti do konce roku

K celé věci se pozitivně staví zástupci hnutí STAN nebo Pirátů. „My jsme určitě připraveni se o tom bavit, protože nechceme zvyšovat daně zaměstnancům a pracujícím lidem, a tak hledáme jiné způsoby, jak snížit zadlužení státu,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Odsouhlasení rozhodnutí dává smysl i místopředsedovi hnutí STAN Lukášovi Vlčkovi. „Je zde řada společenských a zdravotních problémů, které jsou vyvolány často nezdravým životním stylem, takže za nás to určitě k jednání je,“ dodal.

Členové NERVu chtějí návrh podrobně představit členům vlády do konce roku 2023.