Daniel Prokop

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.

Ministerstvo školství má podle návrhu rozpočtu disponovat v dalším roce částkou asi o patnáct miliard větší než letos. Peníze samy o sobě české školství ale nevyléčí. Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop v Interview ČT24 řekl, že je zapotřebí přijmout řadu reforem a investicí do modernizace vzdělávání či kooperace mezi školami. Peníze by státu mohla přinést redukce množství odkladů nebo počtu žáků a studentů, kteří nedokončí své vzdělání.

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.

Některé velké zemědělské a potravinářské firmy hlásí za loňský rok rekordní zisky. Ceny výrobců rostly rychleji než jejich náklady, jako jsou energie nebo krmiva. V porovnání k obratu nejde o žádné enormní sumy, řekla ve středeční 90‘ ČT24 prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Místopředseda Zemědělského svazu Jaroslav Vaňous přikládá úspěšný rok v zemědělství „mimořádnému souběhu okolností“. Podle ekonoma ze společnosti MND Martina Janíčka ale takto velké zisky svědčí o nedostatečné konkurenci.

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.

Nemyslím, že vládní úsporný balíček je tak zničující, jak tvrdí odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tu dělo poslední tři roky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle se neobává vyššího počtu exekucí. Zmínil, že výrazně pomůže přijetí evropské směrnice o oddlužení.

Za vysoké ceny potravin mohou podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) neúměrné marže ve výrobním řetězci potravin. Trh cen zkoumá i antimonopolní úřad, zjištění by mělo být známo v polovině května. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře uvedl, že viníka nelze hledat u zemědělců, růst cen základních potravin by se ale měl zastavit. Spolu s ním debatovali sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Pro snížení valorizace penzí bych nehlasovala, uvedla v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce politoložka Vladimíra Dvořáková. Dodala, že rozhodnutí jde proti očekávání lidí a zvyšuje nejistotu ve společnosti. Podle ekonomky a členky Národní ekonomické rady vlády (NERV) Heleny Horské se valorizační schéma mělo upravit už mnohem dříve. Sociolog Daniel Prokop zmínil, že zásah je nespravedlivý pro lidi, kteří půjdou do důchodu v roce 2023.

Poslanci se v úterý sejdou na mimořádné schůzi, kde mají projednat vládní návrh na nižší červnovou valorizaci důchodů ve stavu legislativní nouze. Právě kvůli tomu se chtějí opoziční ANO a SPD obrátit na Ústavní soud. Ve sněmovně rovněž plánují rozsáhlé obstrukce. Jasný pak dosud není ani postoj zvoleného prezidenta Petra Pavla. Ten může návrh vetovat, což pak může přehlasovat většina všech poslanců.

Kvůli vysokým cenám energií se letos řada lidí i firem dostala do finančních potíží. Například řada společností s energeticky náročnou výrobou musela provoz buď omezit, nebo dokonce zcela ukončit. A problémy potrvají. I přes blížící se zastropování cen se v řadě podniků náklady na energie několikanásobně zvednou. Lidem mohou kromě cenového stropu se zvládnutím těžké situace pomoci například příspěvky na bydlení. Jenže hrozí, že úřady budou žádostmi zavalené a vyřízení může trvat měsíce.

V Česku přibývá domácností, kterým po zaplacení nezbytných výdajů nezbydou vůbec žádné finance. Podle údajů z průzkumu výzkumné organizace PAQ Research to bylo vloni v listopadu 19 procent, zatímco letos už 35. Politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií na ČVUT v Praze Vladimíra Dvořáková v Otázkách Václava Moravce upozornila, že problém rychlých půjček by tak mohl zasáhnout i vyšší sociální skupiny, než tomu bylo doposud. Šéf PAQ Research, sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop pak podotkl, že řešením by mohl být sociální tarif.

Zdražování už pociťuje podle průzkumů z posledního měsíce naprostá většina Čechů. Zvláště silně dopadá na lidi v penzi. Hledají proto další a další cesty, jak ušetřit ve svých domácnostech. A v některých případech se obracejí na pomoc ke státu.

Krátkodobé krize zatemňují horizont a brání řešením dlouhodobých a systémových problémů veřejných financí, varuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné zvýšit daně, je ale třeba to udělat spravedlivě. Sociolog Daniel Prokop zdůrazňuje, že daně i pomoc lidem musejí být chytřejší než dosud. Ekonomická témata probírali hosté Otázek Václava Moravce.

Náklady na bydlení rostou. Domácnosti žijící pod hranicí chudoby za ně dokonce utratí až šestačtyřicet procent svých příjmů, říká v pořadu Interview ČT24 sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop. O příspěvek ale přitom žádá mnohem méně lidí, než kolik jich na něj má nárok.

Vláda začíná hledat úspory na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že by kabinet mohl snížit nebo zrušit státní podporu stavebního spoření. To využívají víc než tři miliony lidí. Stát by zrušením podpory ušetřil zhruba čtyři miliardy.

V pondělí začaly u některých dodavatelů elektřiny platit aktualizované sazby. Vyšší ceny pro nové fixace a zákazníky nastavil ČEZ a část nabídky zdražila i Pražská energetika. S dalším zdražováním má pomoci domácnostem takzvaný úsporný tarif. Novelu, která ho zavádí, podepsal v pondělí prezident Miloš Zeman. Bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.

Ukrajinské rodiny se potýkají s odmítáním při zápisech do škol a upozorňují na málo volnočasových aktivit pro děti a nedostatek příležitostí učit se česky. Vyplynulo to z prvního výzkumu, který se zaměřil na jejich zkušenosti i bariéry ve vzdělávání. Začlenění do společnosti je přitom klíčové pro psychiku dětí i osvojení jazyka.

Cesta ven z energetické krize, vysoký schodek rozpočtu i domácnosti pronásledované inflací – to byla hlavní témata první společné schůzky vlády a její národní ekonomické rady (NERV). Část členů rady kabinet varovala, že letošní plánovaný deficit přes 300 miliard nepůjde v budoucnu snížit jenom škrty ve výdajích. Padl návrh zvýšit i daňové příjmy. A to i zvýšením zdanění příjmů lidí.

Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se v pořadu Otázky Václava Moravce shodli na nutnosti systémových opatření, která dlouhodobě pomohou řešit energetickou krizi a chudnutí domácností. Česko podle nich například příliš daní nízkopříjmové zaměstnance.

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.

V Česku už obdrželo vízum téměř 227 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle studie PAQ Research a dalších organizací je důležité, aby se stát nebál investovat do jejich integrace. Daniel Prokop z PAQ Research varoval, že v opačném případě hrozí vznik ghet a růst kriminality. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině přes 2,08 miliardy korun.

Neúspěšnost žáků ve vzdělávání se týká řady mikroregionů napříč Českem, nejen Karlovarského a Ústeckého kraje. Vyšší neúspěšnost je třeba na území obcí s rozšířenou působností (ORP) na periferiích krajů. Vyplývá to z výsledků výzkumů organizace PAQ Research, které shrnuje nová on-line mapa vzdělávacího ne/úspěchu. Podle výzkumu mají na neúspěch žáků zásadní vliv především exekuce či špatná bytová situace rodin.

V pondělí bylo v Česku potvrzeno 34 841 případů koronaviru. U 29 476 lidí šlo o první potvrzenou nákazu, dalších 5365 lidí se koronavirem nakazilo opakovaně. Ve srovnání s minulým týdnem laboratoře provedly výrazně méně testů. Také pondělní testování ve firmách ukázalo méně pozitivních případů než před týdnem. Přibylo však hospitalizovaných. S covidem-19 leží v nemocnicích 3413 pacientů, letos dosud nejvíce. Z nich je 216 v těžkém stavu. Klesá zájem o očkování, někerá očkovací centra v Praze omezují provoz. Nová pravidla, která zruší prokazování covidovými certifikáty, začnou platit od půlnoci ze středy na čtvrtek.