Nemyslím, že vládní úsporný balíček je tak zničující, jak tvrdí odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tu dělo poslední tři roky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle se neobává vyššího počtu exekucí. Zmínil, že výrazně pomůže přijetí evropské směrnice o oddlužení.
Úsporný balíček neřeší nerovnosti v populaci, míní sociolog Prokop
30 minut
OVM: Daniel Prokop a Daniel Hůle
„Balíček vůbec nereaguje na to, koho poškodila inflace, takže to je velmi promarněná šance omezit chudobu, pomoct chudším regionům tím, že tam nechám víc peněz zaměstnancům,“ uvedl Prokop s tím, že se také mohly omezit výdaje na dávkový systém.
„Dnes bereme z minimální mzdy 7800 korun – to zaměstnanec zaplatí na odvodech, když nemá děti. To je obrovská částka a z těch lidí pak děláme klienty sociálního systému,“ podotkl Prokop a dodal, že na druhé straně například OSVČ, který má plat 120 tisíc měsíčně, platí paušální daň 6200 korun. „Je to úplná nerovnoměrnost a s tím balíček bohužel nic nedělá.“
S tím souhlasí i vedoucí Dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. „Myslím, že balíček je celkově spíš velmi neodvážný ze strany vlády. Nesnižuje nerovnost v populaci,“ uvedl s tím, že pořád je tu následek zrušení superhrubé mzdy, na čemž se podílely ODS a ANO a způsobily tím velký strukturální deficit. „V tuto chvíli jej nijak nenapravují a spíš dělají kosmetické úpravy, které tuto situaci nezlepšují.“
Hůle se neobává, že by díky vládnímu balíčku skokově začaly narůstat nové dluhové pasti a počty exekucí, jak varovaly odbory. „Rok 2022 byl co do dopadu na zranitelné osoby mnohem rizikovější a problematičtější.“ Zmínil, že tu jsou však statisíce lidí, kteří jsou předlužení, a řešením je přijetí směrnice Evropské unie o oddlužení, což by mělo přijít v roce 2024.
„To je cesta, jak pomoci lidem, kteří jsou beznadějně zadlužení a nejsou motivováni legálně pracovat – přežívají v šedé ekonomice, stát na ně doplácí a přichází o příjmy, které by měl primárně z odvodu zaměstnavatele, kdyby ti lidé byli zaměstnaní. A to je ten problém.“
Prokop: Zadlužení se musí vrátit do ekonomiky
Podobně se vyjádřil i Prokop, který zmínil, že nyní není nástroj, který by ze strany státu vyžadoval, aby lidé, kteří jsou zadlužení, legálně pracovali.
„Tou prací načerno a snižováním příjmů u lidí s exekucemi ztrácíme obrovské prostředky – odhadujeme, že ztrácíme až dvanáct miliard ročně na daňových příjmech,“ podotkl s tím, že je potřeba vrátit tyto lidi do ekonomiky a odblokovat ekonomiku v regionech.
