Daniel Hůle

Senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL) považuje za potřebný zákon, který by umožnil vykázat z veřejného prostoru lidi bez domova a za nevhodné chování je potrestat, v krajním případě vězením. Takový zákon připravuje Zdeněk Hraba (ODS). Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni v Událostech, komentářích namítl, že stát by měl spíše pomáhat, například navyšováním kapacit azylových zařízení.

Vláda představila program na podporu dostupného bydlení. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tak chce kabinet pomoci třeba střední třídě i dalším skupinám, kterých se problémy s bydlením týkají. Předsedkyně sněmovního podvýboru pro veřejnou správu Marie Pošarová (SPD) však říká, že ve vládních plánech chybějí třeba investice do startovacích bytů pro mladé rodiny či seniory. Naopak vedoucí dluhového poradenství z organizace Člověk v tísni Daniel Hůle aktivitu vlády ocenil. Uvedl však, že Česko se poměrem lidí, kteří bydlí ve vlastním bytě, odlišuje od západoevropských standardů. O dostupnosti bydlení v tuzemsku debatovali v pořadu Události, komentáře.

Muž, který byl kvůli rodičům od dvanácti let v exekuci, zaplatil dluh. Exekutor mu v dětství zabavil hračky, později nezákonně také mzdu. Věřitel v únoru nesouhlasil se zastavením exekuce, po odvysílání reportáže 168 hodin se ale ozval s tím, že šlo o chybu. Dětský dlužník dostane celou částku zpátky. Vývoj sledovala redaktorka 168 hodin Darina Vlková.

Nemyslím, že vládní úsporný balíček je tak zničující, jak tvrdí odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tu dělo poslední tři roky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle se neobává vyššího počtu exekucí. Zmínil, že výrazně pomůže přijetí evropské směrnice o oddlužení.

Blíží se další možnost pro lidi s exekucí, jak snížit dluhy. Od prvního července do konce listopadu se budou moct zbavit úroků a penále z neuhrazených daní nebo sociálního pojištění. Jen v případě, že splatí původní dlužnou částku. Návrhy zákonů tento týden podepsal prezident.

Domácnosti si víc půjčují na svoje útraty. Během prvního čtvrtletí se tyto krátkodobé dluhy zvýšily o skoro šest procent na víc než 540 miliard. Vyplývá to z dat bankovního a nebankovního registru klientských informací. Nabyl také objem rizikových úvěrů.

Chudoba se prohlubuje, lidé přemýšlejí, co si koupí, řekla v Událostech, komentářích místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). Podle statistik je Česko zemí s nejmenším počtem lidí ohrožených chudobou v Evropské unii. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle ale upozornil, že tato čísla neodpovídají realitě, neboť nezapočítávají exekuce. Pomoci lidem z dluhů má podle předsedy sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí Marka Výborného (KDU-ČSL) například insolvenční zákon. Za důležitou považuje také spolupráci s neziskovými organizacemi.

Přibývá lidí, kteří naletěli na údajně výhodnou půjčku a mají problémy se splácením. Kvůli spotřebitelským úvěrům u nebankovních společností se mnohdy dostanou do dluhové pasti. Vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce zkrátit oddlužovací proces z pěti let na tři. Například bytová družstva záměr kritizují, obávají se, že na dlužníky doplatí jejich sousedé. Naopak neziskové organizace upozorňují, že podmínky pro vstup do oddlužení budou přísnější.

Lidé žádající pomoc od státu, například příspěvek na bydlení, si mohou počkat i několik měsíců. Vyplácení dávek se totiž v některých případech zpožďuje. Po delší době se tak žadatelé na úřady obracejí znovu a zjišťují stav své žádosti. I proto Úřad práce rozšířil služby svého call centra. Od středy volající budou moci zjistit třeba to, jak daleko je zpracování jejich žádosti o konkrétní dávku. Mohou také zkontrolovat, zda při podání neudělali chybu, která vyřízení protahuje.

Stát by měl lidem ještě víc usnadnit čerpání příspěvku na bydlení a zbavit je dlouhodobě budovaného stigmatu, uvedl v Otázkách Václava Moravce dluhový expert z Člověka v tísni Daniel Hůle. Souhlasí s ním i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček, který zároveň apeluje na vylepšení fungování úřadů práce v souvislosti s cílenou pomocí. Jako efektivní krok k další pomoci by podle Hůleho měla vláda přistoupit k moratoriu na vymáhaní jednorázových nedoplatků na energie.

Od nového roku by se výdělky učňů a studentů z brigád nebo praxí neměly započítávat do celkových příjmů rodiny. Sociálně slabší domácnosti totiž kvůli tomu přicházejí o některé dávky. Pomoci jim má novela zákona.

I když se zářím začíná meteorologický podzim, začíná také milostivé léto – již druhé v krátké době. Je to akce, při které se mohou lidé v exekuci zbavit svých závazků tím, že splatí jistinu dluhu plus paušální poplatek exekutorovi a penále mu bude odpuštěno. Milostivé léto potrvá tři měsíce, týká se dluhů vůči veřejné sféře, tedy například obcím, dopravním podnikům nebo zdravotním pojišťovnám.

Ministr školství Vladimír Balaš chce nechat prověřit přínos víceletých gymnázií a dopad jejich existence na druhý stupeň základních škol. Přiznal také, že není jejich příliš velkým zastáncem. Analytik Daniel Hůle uvádí, že rozdíl mezi úrovní obou typů škol je obrovský. Alfréd Dytrt z vedení Asociace ředitelů gymnázií namítá, že zrušení víceletých gymnázií kvalitu základních škol nezlepší. O tématu debatovali v Událostech, komentářích.

Česko se potýká s dluhy – stát i jeho občané. Zadlužení sice není ve srovnání s jinými evropskými zeměmi dramaticky vysoké, ale přesto je to problém. Stát se v současnosti potýká s tím, že jeho dluh rychle roste, lidé zase často s dědictvím období, kdy z drobné pohledávky mohly vzniknout desetitisícové exekuce. O dluzích, jejich historii a změnách jejich vnímání hovořili ekonomové, sociologové i studenti ve Fokusu Václava Moravce.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je zásadním krokem pro pomoc skupinám obyvatel ohroženým zvyšující se cenou energií zjednodušení složité administrativy. Uvedla to v pořadu Události, komentáře. Souhlasí s ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který zmínil, že se zjednodušením procesů žádostí o příspěvky bude zabývat vláda. Vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle v diskuzi varoval, že kvůli nárůstu cen může do složité situace spadnout až milion českých domácností.

Politici i ekonomové v pořadu Události, komentáře diskutovali o dopadech extrémního růstu cen pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) obhajoval kontrolu marže prodejců, podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) ale nová vládní opatření obyčejným lidem nepomůžou. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se obává, že současná krize bude mít na ekonomiku větší dopad než covid.

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.

Milostivé léto začíná. Do 28. ledna bude moci každý, kdo dluží státu, kraji, obci, jejich organizacím či jimi vlastněným společnostem, dluh uhradit a bude mu odpuštěno takzvané příslušenství, tedy úroky a různé poplatky. K akci se připojily i některé soukromé společnosti, další o tom uvažují. Zákonodárci, kteří milostivé léto připravili, a neziskové organizace, které pomáhají lidem v dluzích, si od něj slibují, že ubude lidí s exekucemi. Milostivé léto by se mohlo týkat až stovek tisíc z nich.

Za dva týdny startuje takzvané milostivé léto. Dlužníci se budou moci vyplatit z exekucí u veřejnoprávních institucí úhradou pouhé jistiny, penále má být škrtnuto. Nejistotu ale mají ti, kdo mají dluh u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Někteří z nich se totiž dozvěděli, že u VZP se penále ani při milostivém létu škrtat nebude. To se může týkat více než dvou set tisíc lidí. VZP tvrdí, že hledá cestu, jak dlužníkům ulehčit. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.