Milostivé léto začíná. Do 28. ledna bude moci každý, kdo dluží státu, kraji, obci, jejich organizacím či jimi vlastněným společnostem, dluh uhradit a bude mu odpuštěno takzvané příslušenství, tedy úroky a různé poplatky. K akci se připojily i některé soukromé společnosti, další o tom uvažují. Zákonodárci, kteří milostivé léto připravili, a neziskové organizace, které pomáhají lidem v dluzích, si od něj slibují, že ubude lidí s exekucemi. Milostivé léto by se mohlo týkat až stovek tisíc z nich.
Milostivé léto začíná, lidé mohou obcím či státu splatit dluhy bez úroků a penále
UDÁLOSTI: Statisíce lidí mají šanci zbavit se části dluhů (zdroj: ČT24)
Vrcholí podzim, ale přesto začíná milostivé léto. Je to termín odkazující na bibli, který nemá nic společného s ročním období, a především je to pro desítky až stovky tisíc lidí příležitost, jak se zbavit vysokých dluhů.
Princip je ten, že například dlužník s exekucí na částku v řádu desítek tisíc korun, kam vystoupal původní dluh za neuhrazenou jízdu načerno v tramvaji, zaplatí jen původní pokutu v řádu stovek korun, s ní poplatek 908 korun exekutorovi, a tím bude vše vyřešeno. Podle předsedy představenstva ostravského dopravního podniku Daniela Moryse tvoří dlouhodobě neuhrazené pokuty „naprostou většinu“ z celkového počtu udělených.
- Dlužníci by měli zjistit, kolik jim zbývá z jistiny splatit. Obrátit se musí doporučeným dopisem na exekutora s žádostí o vyčíslení dlužné částky. Vzor žádosti je ke stažení na webu Jak přežít dluhy.
- Exekutora je nutné informovat o tom, že chce dlužník využít milostivé léto. Následně mu pak pošle nesplacenou jistinu a 908 korun. Podle organizace Člověk v tísni je vhodné poslat peníze co nejdříve, nejpozději začátkem ledna.
- Milostivé léto se vztahuje pouze na veřejnoprávní dluhy vymáhané v soudní exekuci. Netýká se daňových exekucí, kterými vymáhá pohledávky finanční úřad nebo sociální správa.
90’ ČT24: Milostivé léto jako cesta z dluhové pasti (zdroj: ČT24)
Dotčených dlužníků je možná 300 tisíc, část milostivé léto nebude moci využít
Akce by se mohla týkat podle odhadů organizací, které s dlužníky pracují, asi tří set tisíc z nich. Předpokládají však, že se jich ve skutečnosti zapojí část. V některých organizacích panuje skepse a hovoří jen o malém zlomku dlužníků, kteří skutečně dokážou své potíže milostivým létem vyřešit.
„První důvod je, že se to spousta lidí vůbec nedozví – to může mít velmi výrazný dopad. Potom to nevyužijí lidé, kteří třeba mají více exekucí, třeba deset, patnáct exekucí. A většina lidí nebude mít na to, aby zaplatila tu jistinu,“ shrnul ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Například brněnský dopravní podnik podle jeho mluvčí Barbory Doležalové očekává, „že to budou jednotky případů“ – snad desetina celkového počtu pěti tisíc dlužníků. I to ale Dopravní podnik města Brna nakonec uvítá. „Budeme rádi, když nám ti lidé zaplatí alespoň jistinu,“ podotkla mluvčí.
Náměstek českobudějovického primátora Viktor Vojtko (STAN) avizoval, že město připravuje letákovou informační kampaň a chystá se přímo oslovit své dlužníky, kterých jsou podle Vojtka „nižší“ tisíce a nejčastěji dluží na nájemném. „Organizace, které se u nás touto problematikou zabývají – je to jednak TEIA a Člověk v tísni – mají telefonické linky, na které je možné zavolat a zjistit bližší informace. To bude součástí informačního balíčku, který budeme dlužníkům dávat,“ upřesnil.
I tak si ale náměstek myslí, že příliš velký zájem o milostivé léto nebude. „Řada exekucí, které jsou, je kombinace různých věřitelů. Veřejnoprávních není leckdy až tak mnoho a pro řadu lidí to není řešení,“ podotkl. Naopak spoluautor zákona zaštiťujícího milostivé léto Marek Výborný (KDU-ČSL) doufá, že by ho mohly využít i stovky tisíc dlužníků. „Je to nabídnutá ruka ze strany státu,“ akcentoval. Další autor předlohy Patrik Nacher (za ANO) si myslí, že i lidé s dluhy vůči veřejným i soukromým subjektům by mohli využít příležitosti „odseknout veřejnoprávní“ dluhy.
Dluh jako takový ovšem milostivé léto nezahladí. To, co věřitelé dlužníkům odpustí, je příslušenství – tedy poplatky a úroky, které obvykle vymáhají, a dluh mohou velmi výrazně navýšit.
Vedoucí dluhové poradny Celsuz Veronika Imrichová uvedla, že poradnu kontaktovalo v poslední době s dotazy v souvislosti s milostivým létem přes padesát lidí. Většině z nich však akce nepomůže. „Dotkne se dvou až tří,“ uvedla.
Na organizaci Člověk v tísni se podle vedoucího programu pracovního a dluhového poradenství Daniela Hůleho obrací denně kolem dvou stovek dlužníků denně oproti obvyklým dvěma desítkám. Na rozdíl od budějovického náměstka Vojtka si myslí, že dluhy vůči veřejnoprávním subjektům zdaleka nejsou v menšině.
„Některé, jako třeba dluhy na nájmu, jsou nesrovnatelně vyšší než dluhy na nějakém úvěrovém produktu nebo za služby mobilních operátorů,“ míní. Lidé by se podle něj mohli zbavit „astronomických statisícových dluhů“.
Problém budou mít dlužníci podle něj hlavně s tím, aby dokázali do 28. ledna sehnat dost peněz na splacení původního dluhu.
Exekutoři mají výhrady
Kritičtí jsou vůči milostivému létu exekutoři, které je může připravit o část zakázek. Nelíbí se jim, že se milostivé léto vztahuje pouze na soudní exekuce a nikoli na daňové a správní exekuce.
Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík ale poukázal, že akce znevýhodňuje i část dlužníků. „V tomto případě se nám zdálo nefér, že lidé, kteří se takříkajíc nevykašlali na svůj problém, byli ve finanční tísni, ale reagovali (…), zjednali si řádné splátkové kalendáře, které plní, milostivého léta nemohou využít. Na ně není vedena exekuce, tudíž zaplatí penále i úroky z prodlení a náklady spojené s vymáháním,“ řekl.
Hůle však jeho argument odmítl s tím, že i dlužníci zapojení do milostivého léta musí zaplatit původní dluh. Zdůraznil, že hlavním důvodem, proč bylo milostivé léto vyhlášeno, jsou pravidla platná v minulosti, která se projevují hlavně na pohledávkách vymáhaných exekučně. „Akceptovali jsme, že z 2000 korun je možné udělat 400 tisíc korun. To je z mého pohledu nemravné, je to relikt doby, která panovala v minulých patnácti letech. Milostivé léto to narovnává,“ uvedl.
Domnívá se, že dlužníků, kteří mají tak vysoké příslušenství, ale zároveň mají splátkový kalendář, je „úplné minimum“. Exekutorské výhrady jsou podle něj motivovány hlavně tím, že za desetitisíce svých zakázek dostanou jen zlomek odměny, kterou by získali bez milostivého léta.
Za pravdu ale dal Hůle exekutorům v tom, že považuje za chybu, že do milostivého léta zákonodárci nezařadili daňové a správní exekuce.
Některé banky se možná připojí, VZP se brání
Milostivé léto se netýká všech dluhů – pouze těch vůči společnostem či organizacím ve vlastnictví státu, krajů či obcí, případně vůči státu, krajům či obcím jako takovým. Kromě zmíněného příkladu s pokutou za jízdu veřejnou dopravou bez platného jízdního dokladu může jít také například o nájemné v obecních bytech, poplatky za odpad, platby za energie ČEZu, Pražské energetice nebo Pražské plynárenské či koncesionářské poplatky. Dluh bez příslušenství budou moci uhradit například také bývalí vězni, po nichž chce stát zaplatit za pobyt.
Některé soukromé společnosti ale oznámily, že i ony odpustí dlužníkům poplatky. Uvažují o tom nebo účast již oznámily společnosti Česká spořitelna, Air Bank nebo Home Credit.
Není však jasné, zda milostivé léto nevynechají zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna tvrdí, že dluhy rozdělila tak, že penále vede zvlášť jako jistinu a trvá na tom, že ji bude vymáhat, protože jí to nařizuje zákon. Po posledním jednání správní rady pojišťovna sdělila, že čeká na výklad ministerstva spravedlnosti, zda by odpuštění penále bylo možné. VZP exekučně vymáhá nezaplacené pojistné u 230 tisíc lidí, dalších sto tisíc lidí je v exekuci kvůli dluhům vůči Vojenské zdravotní pojišťovně.
Někteří exekutoři již předeslali, že bez ohledu na stanovisko ministerstva nebo i samotných pojišťoven budou příslušenství dluhů vůči nim dál vymáhat. Jak připomněl Hůle, ministerstvo není soudní orgán, exekutoři se tedy jeho názorem nemusí cítit vázáni. Sám by lidem, kteří pojišťovnám dluží, doporučil, aby zatím pro splacení pohledávek milostivé léto nevyužívali vzhledem k nynější právní nejistotě.
Poslanci, kteří milostivé léto připravili, přístup pojišťoven kritizují. „Není možné, aby cokoliv, co přirostlo (k dluhu), bylo považováno za jistinu. Penále by bez jistiny nikdy nevzniklo. Není možné ho označovat za jistinu a pokračovat v jeho vymáhání,“ uvedl Výborný.
Nacher zdůraznil, že v důvodové zprávě zákona je výslovně řečeno, že se osvobození týká sankcí, pokut, poplatků a dalších plateb k tíži dlužníka, „které jsou v různých předpisech různě pojmenovány“. „Já už nevím, jakým způsobem to dát explicitněji najevo. Tím, že věřitelů je celá řada a pohledávky jsou různé – od desetikorunových až po desítky tisíc u dlužných nájemných, jsme to nebyli schopni dát do paragrafu, rozkošatit to. Je to součástí důvodové zprávy a toho, jakým způsobem to jako předkladatelé odůvodníme v Poslanecké sněmovně,“ míní.
Zákonodárci jsou podle Výborného případně připraveni k rychlé novele, která by přímo stanovila, že penále u zdravotního pojištění je příslušenství. V úvahu by připadalo i prodloužení milostivého léta pro dluhy vůči pojišťovnám.