Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat. Schválila to Poslanecká sněmovna. Zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů opět odmítla. Předlohu nyní posoudí Senát.
S výslednou podobou změn, jak je dolní komora přijala, nebyly některé opoziční ani koaliční poslanecké kluby spokojeny. Jsou podle nich jen drobné. Zástupci frakcí doufají, že zasáhne horní komora. Rovněž ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že z výsledku není nadšená. „Senátoři budou mít těžkou práci,“ konstatovala.
Předloha zavede po sněmovních úpravách šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel bezvýslednou exekuci zastavit. Věřitel by postup mohl odvrátit zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle 12 let. Vláda původně navrhovala základní lhůtu tříletou a maximální délku exekuce 12 let.
Sněmovna schválila také omezení mobiliárních exekucí důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun.
Spor o teritorialitu
Trojice návrhů Pirátů a KDU-ČSL na zavedení místní příslušnosti exekutorů s rozdělováním případů takzvaným kolečkem a soustředěním exekucí mířících na jednoho dlužníka u jednoho exekutora ve sněmovně opět narazila. Jedna z úprav předpokládala úplnou teritorialitu exekutorů podle krajů, další dva částečnou místní příslušnost, tedy jen u vybraných dluhů. Nyní si mohou věřitelé exekutora svobodně zvolit.
Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.
Na dluhy z minulosti míří dva schválené poslanecké návrhy. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Budou se také zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé získají část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům stát uhradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.
Z vládní předlohy sněmovna vypustila jednu ze stěžejních částí. Týkala se soustřeďování exekucí na jednoho dlužníka u exekutora, který zahájil první z nich. Vláda si od změny slibovala snížení nákladů řízení.
Z vymožených peněz by se podle dalších schválených úprav měla splácet nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok. Sníží se penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Sněmovna přijala některé další drobnější změny. Jde například o povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a zákaz zabavovat příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.
Úvod schůze se nesl ve znamení zahraničněpolitických debat, když se opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 snažily prosadit sněmovní debatu o pondělní cestě vicepremiéra Hamáčka do Moskvy. V Rusku má jednat o vakcíně Sputnik V. Na páteční jednání dolní komory se téma nakonec prosadit nepodařilo.
