Sputnik V

Policisté odložili případ neuskutečněné cesty bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Na dotaz ČT to uvedl Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze, které případ dozorovalo. Informaci potvrdil i mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Exministr podle policie dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího ke spáchání zvlášť závažného zločinu, a proto mu trestní odpovědnost zanikla.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Sedmdesát procent dospělých obyvatel Evropské unie je kompletně naočkováno proti covidu-19, konstatovala Evropská komise, která chtěla této mety dosáhnout do konce léta. Bavorsko rozvolňuje karanténní opatření, v říjnu budou moci otevřít i diskotéky. Berlíňané se mohou očkovat ve vlacích či na večírku. Itálie naopak zpřísní pravidla, covidové pasy bude vyžadovat i ve vlacích. Slovensko končí s očkováním Sputnikem a Izrael eviduje rekordní nárůst případů, jiné ukazatele ale naznačují pozitivní trend.

Očkování proti koronaviru na Slovensku vázne. Země je hluboko pod unijním průměrem, alespoň první dávkou je naočkováno zhruba čtyřicet procent populace, v EU je to průměrně 56 procent. Denně Slováci naočkují okolo jedenáct tisíc lidí, Česká republika, která je zhruba dvojnásobně velká, má s 83 tisíci naočkovaných denně sedminásobné hodnoty. Příčin malého zájmu o očkování je na Slovensku více. Stojí za ním vzdálenost mezi očkovacími místy, fiasko s vakcínou Sputnik V, rozdělenost politické scény nebo dezinformace.

Španělsko a Portugalsko oznámily, že ve čtvrtek jejich úřady zaznamenaly zatím nejvíc nových nákaz za den od poloviny února. Nakažených v obou zemích přibývá hlavně mezi mladými lidmi. Slovensko nebude vyžadovat karanténu při tranzitu, stanovilo ale koridory. Rusko od Bratislavy odkoupí zpět většinu dodaných vakcín Sputnik V.

Slovensko bude moci na podporu očkování proti nemoci covid-19 uspořádat loterii o finanční ceny a také vyplácet peníze těm, kteří jiné přesvědčí o potřebě očkovat se. Změnou zákona o tom rozhodla slovenská sněmovna. Jedna z vládních stran naopak zablokovala projednání vládního návrhu zákona, podle kterého by si neočkovaní lidé museli platit za testy na koronavirus pro případ nutnosti jejich předložení při vstupu do provozů či na hromadné akce.

Bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný připustil, že jeho vztah k neregistrovaným lékům nebyl po chuti prezidentovi Miloši Zemanovi. Trvá na tom, že odvolání z čela resortu bylo politické rozhodnutí a jeho příčinou nebyly rozpory ve způsobu vedení ministerstva. Kdyby mohl něco změnit, rozmyslel by si rozvolnění před Vánoci. Řekl to ve speciálu pořadu Interview ČT24.

Na Slovensku po měsíci skončila registrace na očkování Sputnikem V. Zanedlouho totiž ruské vakcíně vyprší spotřební lhůta. Projevilo o ni zájem šestnáct tisíc lidí, dávky ve skladech by přitom stačily pro sto tisíc obyvatel. Nevyužité ampule se vláda rozhodla darovat nebo prodat. Přihlásila se Argentina a několik balkánských zemí.

Zdravotníci na Slovensku začali v pondělí očkovat obyvatele ruskou vakcínou Sputnik V, zájem místních o látku je ale zatím nízký. Indie díky příznivému vývoji pandemické situace rozvolňuje protikoronavirová opatření, v tamních dvou metropolích se otevřou obchody, restaurace, kina nebo posilovny.

Slovensko začne v pondělí očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Zájem o preparát bez unijní registrace je daleko za očekáváním – dosud se přihlásilo pět tisíc sedm set lidí. Země má přitom ve skladu dávky pro sto tisíc osob. Ruskou vakcínu si nenechá dát ani expremiér a současný ministr financí Igor Matovič (OĽANO), který její nákup prosadil. Údajně proto, že by měl problémy při cestování.

Slovenská vláda souhlasila se zahájením očkování ruskou vakcínou Sputnik V proti nemoci covid-19. První zásilku očkovací látky, která nebyla dosud schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) ani k ní vzhledem k nedostatku potřebných informací nevydal stanovisko slovenský státní ústav pro kontrolu léčiv, země dostala již v březnu. Kabinet o používání Sputniku V nerozhodl jednomyslně. Rusko krok Bratislavy přivítalo.

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová prohlásila, že do července bude mít možnost očkovat se 70 procent dospělých Evropanů a že EU koncem týdne získá od počátku vakcinace 260 milionů dávek vakcíny. Lídryně to řekla na konferenci Europaforum. Zatímco na počátku očkovací kampaně proti koronaviru čelila sedmadvacítka značné kritice, nyní je nepochybné, že imunizace je velkým úspěchem, dodala von der Leyenová.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek podal trestní oznámení na Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou, autory reportáže serveru Seznam Zprávy k jeho cestě do Moskvy. Řekl to v nedělní Partii televize Prima, zároveň vyloučil, že by kvůli kauze měl rezignovat. Podle lídra ODS Petra Fialy by měl skončit, protože buď lhal veřejnosti, nebo se dopustil špatného úsudku. Šéfredaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Kubík minulý týden uvedl, že web je připraven pravdivost svých zjištění u soudu prokázat.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) měl pro svou dubnovou cestu do Moskvy zajištěnou přepravu armádním letadlem. Informoval o tom server Seznam Zprávy, kterému to potvrdilo ministerstvo obrany. Podle vyjádření mluvčího resortu byl let stornován několik hodin před zveřejněním informace o zapojení ruských tajných služeb do exploze muničních skladů ve Vrbětících v roce 2014. Hamáček tvrdí, že příprava cesty do Ruska byla od počátku zastíracím manévrem a ve skutečnosti se neměla vůbec uskutečnit.

Pět středoevropských zemí včetně Česka zvažuje uzavření dohod, jimiž umožní přeshraniční cestování očkovaným proti koronaviru. Mohly by přitom vejít v platnost ještě před začátkem letní sezony, kdy by v EU měly být zavedeny takzvané covidové pasy. Řecko oproti tomu uvolní cestování mezi regiony, na tamní ostrovy ale bude nutný test či očkování. Tunisko mezitím oznámilo, že navzdory plným nemocnicím zruší některá omezení.

Pokud se informace o záměru Jan Hamáčka vyměnit informace o Vrběticích za Sputnik V potvrdí, lze tyto kroky označit jako vlastizradu, zopakoval v úterním Interview ČT24 předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Ministr vnitra a předseda sociální demokracie požaduje za výroky o vlastizrádcích omluvu od lídrů stran koalice Spolu. Tu tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Ty se ve středu sejdou s Piráty a STAN k vyjednávání o vyslovení nedůvěry vládě.

Kauza, která se rozhořela kolem zrušené ruské cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) zakrývá rozkrytí mnohem závažnější kauzy kolem výbuchů ve Vrběticích. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) ale do celého dění zapadá. Také publicista a bývalý náměstek ministra vnitra Martin Fendrych považuje dění, které přišlo po obvinění, že Hamáček podle serveru Seznam Zprávy chtěl slíbit Rusům zahlazení vrbětické kauzy, za důležitý ukazatel toho, co se ve vztahu k Rusku vlastně děje. O vrbětické i odvozené Hamáčkově kauze diskutovali politici i bezpečnostní experti v Událostech, komentářích.

Političtí reprezentanti zemí Evropské unie se sjeli na summit do portugalského Porta. Zabývali se tím, zda pomoci chudším zemím k vakcínám proti covidu dočasným zrušením patentové ochrany – na tom zatím není shoda. Hovořilo se také o mimořádném fondu obnovy. Na summitu je i český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem avizoval, že míní kolegy seznámit s vývojem česko-ruského sporu vyvolaného kauzou Vrbětice.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné čtení nového stavebního zákona, jednání o něm bude pokračovat příští středu na mimořádné schůzi. Vyvolali ji poslanci vládního hnutí ANO. Opozice má velké výhrady k tomu, že zákon zavádí soustavu stavebních úřadů, které by tedy již nefungovaly v rámci radnic. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na změně trvá, považuje ji za klíčový nástroj k urychlení stavebního řízení.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) podá trestní oznámení kvůli článku serveru Seznam Zprávy o zamýšlené cestě do Moskvy. V rámci civilní žaloby žádá také odškodné deset milionů korun. Některé opoziční politiky také požádal o omluvu, ti to ale odmítli. Prověřováním informací ohledně cesty Hamáčka se už ale zabývají vyšetřovatelé. Oznámil to policejní prezident Jan Švejdar na Twitteru. Právě on byl jedním z těch, který se schůzky s Hamáčkem zúčastnil a teď čelí trestnímu řízení. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že Hamáčkovi věří, zjištění Seznam Zpráv označil za nesmysl. Zpravodajský server se ale podle reportéra Janka Kroupy chystá zveřejnit další svědectví.

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě předtím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám (HN) to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Poslanci na uzavřeném jednání sněmovny nedořešili kauzu ohledně cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška by ve středu mohla sněmovna rozhodnout, kdy se ke kauze znovu vrátí. O zařazení na program schůze požádala část opozice, která tím reaguje na článek serveru Seznam Zprávy, že Hamáček chtěl vyměnit informace o útoku ve Vrběticích za vakcíny proti covidu. Ministr vnitra byl ochotný okolnosti své cesty vysvětlit, informace v médiích označil za lži.

Slovensko se zavázalo zaplatit za dva miliony dávek vakcíny Sputnik V i v případě, že očkovací látku nepřevezme a ruský dodavatel kontrakt v hodnotě 19,9 milionu dolarů (426 milionů korun) neporušil. Podle slovenských médií to vyplývá z kupní smlouvy, kterou zveřejnilo tamní ministerstvo zdravotnictví. Nákup přípravku dříve vyvolal spory nejen mezi Bratislavou a Moskvou, ale i ve slovenské vládní koalici. Očkování vakcínou v zemi zatím nezačalo, přestože Slovensko prvních 200 tisíc dávek převzalo na začátku března.