Koronavirus ve světě: Plně naočkováno je sedmdesát procent dospělých v EU, Bavorsko rozvolňuje

Sedmdesát procent dospělých obyvatel Evropské unie je kompletně naočkováno proti covidu-19, konstatovala Evropská komise, která chtěla této mety dosáhnout do konce léta. Bavorsko rozvolňuje karanténní opatření, v říjnu budou moci otevřít i diskotéky. Berlíňané se mohou očkovat ve vlacích či na večírku. Itálie naopak zpřísní pravidla, covidové pasy bude vyžadovat i ve vlacích. Slovensko končí s očkováním Sputnikem a Izrael eviduje rekordní nárůst případů, jiné ukazatele ale naznačují pozitivní trend.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

Plně chráněno očkováním je nyní podle údajů Evropské komise 256 ze zhruba 450 milionů obyvatel evropského společenství. EU především vinou nedostatku očkovacích látek v prvních měsících roku výrazně zaostávala za Británií či Spojenými státy, postupně se však podařilo rozdíly snížit. Zatímco Británie již sedmdesátiprocentní hranici překročila, v USA tempo polevilo a Unie je předstihla.

„Strategie společného postupu EU se vyplácí a staví Unii do popředí světového boje proti covidu-19. Ale pandemie neskončila. Potřebujeme více,“ nechala se v úterý slyšet předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Situace v jednotlivých členských zemích se velmi liší. Zatímco Malta v čele statistiky Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) plně naočkovala přes devadesát procent obyvatel a řada zemí západní či jižní Evropy je výrazně nad 70 procenty, Bulharsko má kompletně naočkovanou pouze pětinu obyvatel. Česko je mírně pod unijním průměrem se zhruba 63 procenty.

EU vyškrtla USA z epidemicky bezpečných zemích

Evropská unie vyškrtla Spojené státy ze seznamu epidemicky bezpečných zemí. Pro příchozí to může znamenat přísnější podmínky - včetně povinných testů a případných karantén. O konkrétních krocích ale rozhodují jednotlivé země.

Ze seznamu vypadlo ještě dalších pět států. Je mezi nimi Izrael, Libanon, Černá Hora, Severní Makedonie nebo Kosovo.

Bavorsko rozvolňuje a Berlín očkuje, kde se dá

Co nejvíce navýšit proočkovanost svých obyvatel se s blížícím se podzimem snaží Berlín. V německé metropoli se zájemci mohou nechat očkovat na večírku, na parkovištích před obchodními domy nebo ve vlacích městské železnice.

Bavorsko, které v rámci Německa přijímalo nejtvrdší karanténní opatření proti šíření koronaviru, od čtvrtka rozvolní řadu pravidel. Až na velké akce s více než tisícovkou účastníků nebude venku povinné nošení roušek. Nově také všude postačí běžná zdravotnická rouška, doposud byl standardem respirátor třídy FFP2.

Bavorský premiér Markus Söder po jednání zemské vlády přislíbil, že v říjnu budou moci poprvé od začátku pandemie otevřít kluby a diskotéky a že díky proočkovanosti již nebude nutné vyhlásit tvrdou uzávěru. Bavorsko jako nové měřítko pro řízení pandemie bude používat zaplněnost nemocnic.

Slovensko končí se Sputnikem

Slovensko v úterý končí s používáním ruské vakcíny Sputnik V. Země na začátku března dovezla 200 tisíc dávek, další Bratislava nepřevzala, byť původní smlouva počítala s dvěma miliony dávek. Z první zásilky Slovensko podle dřívějšího oznámení ministerstva zdravotnictví prodalo Rusku zpět až 160 tisíc dávek.

Používání ruské vakcíny tak Slovensku nepomohlo výrazně zvýšit podíl naočkovaných obyvatel. Pro tuto látku se rozhodlo jen zhruba osmnáct a půl tisíce lidí. Dovoz neschválené vakcíny prosazoval zejména tehdejší premiér Igor Matovič a bývalý ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Okolnosti dovozu prohloubily vládní krizi, která vyvrcholila výměnou na těchto vládních postech.

Itálie bude vyžadovat covidové pasy i ve vlacích

Itálie od středy zpřísní protiepidemická pravidla a bude vyžadovat covidové certifikáty od všech cestujících v dálkové veřejné dopravě. Doklad o očkování, prodělání nemoci covid-19 nebo čerstvém negativním testu budou muset předkládat pasažéři ve vnitrostátní letecké dopravě, v dálkových železničních a autobusových spojích i na trajektech. Informovala o tom agentura APA.

Ministerstvo vnitra zároveň oznámilo, že posílí kontroly na nádražích, zvláště přísné podle něj budou v Římě. Odpůrci covidových certifikátů v Itálii v posledních týdnech několikrát demonstrovali a hodlají v tom pokračovat. Ve středu chystají blokády nádraží a velká protestní akce je plánována na šestého září před sídlem parlamentu.

Izrael hlásí rekordní přírůstek, třetí dávka má ale pozitivní vliv

Rekordní denní přírůstek případů zaznamenal za pondělí Izrael, kde testy prokázaly bezmála jedenáct tisíc nových případů, což je nejvíce od počátku pandemie. Tisk připisuje rekordní počet nově objevených infekcí za den zčásti skutečnosti, že před začátkem nového školního roku se více testuje. Mnoho pozitivních případů se vyskytlo právě mezi dětmi.

Jiné ukazatele než denní přírůstek infekcí, například počet lidí s covidem-19 ve vážném stavu, by mohly naopak naznačovat, že očkování třetí dávkou vakcíny má na vývoj epidemické situace pozitivní vliv. Klesl totiž počet pacientů ve vážném stavu a nadále se snižuje také reprodukční číslo.

Takzvanou posilovací dávku očkování si nechalo v Izraeli, který má 9,4 milionu obyvatel, aplikovat již přes 2,1 milionu lidí, z toho zhruba 114 tisíc lidí v pondělí. Od víkendu na ni mají nárok všichni starší dvanácti let.

Kuba obnoví prezenční výuku, až naočkuje školáky

Kubánské úřady hodlají obnovit prezenční výuku na školách, až se naočkují proti covidu-19 studenti a školáci. Uvedla to ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. Školy na ostrově zahájí činnost v pondělí 6. září, vyučovat se zatím bude na dálku přes televizi, informovala agentura AFP. Kuba v posledních týdnech zaznamenala silný vzrůst počtu nových případů koronaviru, čísla ale v posledních dnech začala klesat.

„V souladu s ministerstvem zdravotnictví (…) jsme se rozhodli, že žáci se vrátí do škol, až budou naočkovaní,“ uvedla ministryně školství. Vakcinace žáků a studentů se uskuteční ve třech fázích, jako poslední by měli dostat injekci žáci základních škol. Kuba testuje své dva očkovací přípravky proti covidu Abdala a Soberana 02, aby je mohla začít používat i u dětí starších tří let.

Prezenční výuka na školách je na Kubě přerušená od března 2020. Školy se na pár týdnů otevřely jen v prosinci, v lednu však úřady obnovily plošnou distanční výuku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...