Mezi státy EU není shoda nad patenty vakcín. Na summitu v Portu se probírala i sociální témata

3 minuty
Události: Summit Evropské unie v portugalském Portu
Zdroj: ČT

Političtí reprezentanti zemí Evropské unie se sjeli na summit do portugalského Porta. Zabývali se tím, zda pomoci chudším zemím k vakcínám proti covidu dočasným zrušením patentové ochrany – na tom zatím není shoda. Hovořilo se také o mimořádném fondu obnovy. Na summitu je i český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem avizoval, že míní kolegy seznámit s vývojem česko-ruského sporu vyvolaného kauzou Vrbětice.

„Musíme zajistit, aby sociální aspekty byly prioritou,“ prohlásila k fondu obnovy šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová při příchodu na jednání. Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle předsedkyně Evropské komise (EK) měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou.

Důležité podle von der Leyenové bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice. Andrej Babiš řekl, že by rekvalifikace měla být v rukou zaměstnavatelů, stát by jim na to měl poskytnout peníze. 

Unijní špičky chtějí převést do praxe takzvaný evropský pilíř sociálních práv. Soubor 20 principů, na nichž se lídři EU shodli při předchozím sociálním summitu před čtyřmi lety ve Švédsku, je zatím pouze na papíře a řada zemí se jím neřídí.

„Nemyslím si, že jeden systém může sedět všem,“ prohlásil například při příchodu na jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Právě jeho země spolu s Polskem odmítla v chystaném společném prohlášení lídrů formulaci o „genderové rovnoprávnosti“ v sociálních otázkách, která má podporu zvláště států západní a severní Evropy. 

3 minuty
Redaktor ČT Andreas Papadopulos o summitu EU v Portu
Zdroj: ČT24

Vakcínové patenty

Lídři jednali o možnostech podpořit rozjezd očkování v chudších zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky, jimž se zatím nedostává vakcín. Na stole je návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva. 

Země Evropské unie jsou ale v pohledu na možné uvolnění patentů rozdělené. Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně Spojených států.

„Španělská vláda včera předložila všem členským státům Evropské unie návrh nejen na uvolnění patentů, ale také na zrychlení sdílení technologií,“ řekl španělský premiér Pedro Sánchez. „Klíčem je rozdělování dávek. Druhým pilířem této solidarity pro distribuované vakcíny není blokování přísad a vakcín samotných,“ dodal k tomu francouzský prezident Emmanuel Macron.

Naopak třeba Německo se k problematice staví skepticky – stejně jako šéfka EK von der Leyenová. Podle ní prý uvolnění patentů není cestou, bohaté státy by spíš měly vyvážet svou produkci.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Kauza Vrbětice

Český premiér Andrej Babiš před odletem na summit uvedl, že hodlá informovat o vrbětické kauze. Písemné závěry k tématu ale zaujme až příští summit koncem května.

„Co se týče Ruska jako takového, téma bude speciálně na programu příští Evropské rady za tři týdny,“ uvedl Babiš. V projevu bude žádat o solidaritu, které se podle něj už Česku dostává od dalších zemí EU i spojenců mimo Unii.

Předseda Evropské rady Charles Michel podle Babiše slíbil téma zmínit i na tiskové konferenci.

„Spojenců se to nedotkne“

Neformální summit v Portu nebude mít písemné závěry, k Rusku by se však měl vyjádřit summit svolaný na 25. května. „Kauza se dostane do písemných závěrů na té normální Evropské radě,“ řekl.

Kolem případu podle Babiše není nic nového, spojenců se nijak nedotkne vnitropolitická debata v Česku. Podle serveru Seznam Zprávy chtěl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na své zrušené cestě do Moskvy vyměnit informace o Vrběticích mimo jiné za dodávky ruské vakcíny Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá a chce se bránit soudně.

Kabinet kvůli informacím orgánů činných v trestním řízení a tajných služeb o zapojení agentů GRU do explozí v polovině dubna oznámil, že Česko vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády v České republice. Rusko reagovalo vyhoštěním dvaceti zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

8 minut
Brífink premiéra Babiše před odletem na summit EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...