Mezi státy EU není shoda nad patenty vakcín. Na summitu v Portu se probírala i sociální témata

Nahrávám video

Političtí reprezentanti zemí Evropské unie se sjeli na summit do portugalského Porta. Zabývali se tím, zda pomoci chudším zemím k vakcínám proti covidu dočasným zrušením patentové ochrany – na tom zatím není shoda. Hovořilo se také o mimořádném fondu obnovy. Na summitu je i český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem avizoval, že míní kolegy seznámit s vývojem česko-ruského sporu vyvolaného kauzou Vrbětice.

„Musíme zajistit, aby sociální aspekty byly prioritou,“ prohlásila k fondu obnovy šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová při příchodu na jednání. Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle předsedkyně Evropské komise (EK) měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou.

Důležité podle von der Leyenové bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice. Andrej Babiš řekl, že by rekvalifikace měla být v rukou zaměstnavatelů, stát by jim na to měl poskytnout peníze. 

Unijní špičky chtějí převést do praxe takzvaný evropský pilíř sociálních práv. Soubor 20 principů, na nichž se lídři EU shodli při předchozím sociálním summitu před čtyřmi lety ve Švédsku, je zatím pouze na papíře a řada zemí se jím neřídí.

„Nemyslím si, že jeden systém může sedět všem,“ prohlásil například při příchodu na jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Právě jeho země spolu s Polskem odmítla v chystaném společném prohlášení lídrů formulaci o „genderové rovnoprávnosti“ v sociálních otázkách, která má podporu zvláště států západní a severní Evropy. 

Nahrávám video

Vakcínové patenty

Lídři jednali o možnostech podpořit rozjezd očkování v chudších zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky, jimž se zatím nedostává vakcín. Na stole je návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva. 

Země Evropské unie jsou ale v pohledu na možné uvolnění patentů rozdělené. Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně Spojených států.

„Španělská vláda včera předložila všem členským státům Evropské unie návrh nejen na uvolnění patentů, ale také na zrychlení sdílení technologií,“ řekl španělský premiér Pedro Sánchez. „Klíčem je rozdělování dávek. Druhým pilířem této solidarity pro distribuované vakcíny není blokování přísad a vakcín samotných,“ dodal k tomu francouzský prezident Emmanuel Macron.

Naopak třeba Německo se k problematice staví skepticky – stejně jako šéfka EK von der Leyenová. Podle ní prý uvolnění patentů není cestou, bohaté státy by spíš měly vyvážet svou produkci.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Kauza Vrbětice

Český premiér Andrej Babiš před odletem na summit uvedl, že hodlá informovat o vrbětické kauze. Písemné závěry k tématu ale zaujme až příští summit koncem května.

„Co se týče Ruska jako takového, téma bude speciálně na programu příští Evropské rady za tři týdny,“ uvedl Babiš. V projevu bude žádat o solidaritu, které se podle něj už Česku dostává od dalších zemí EU i spojenců mimo Unii.

Předseda Evropské rady Charles Michel podle Babiše slíbil téma zmínit i na tiskové konferenci.

„Spojenců se to nedotkne“

Neformální summit v Portu nebude mít písemné závěry, k Rusku by se však měl vyjádřit summit svolaný na 25. května. „Kauza se dostane do písemných závěrů na té normální Evropské radě,“ řekl.

Kolem případu podle Babiše není nic nového, spojenců se nijak nedotkne vnitropolitická debata v Česku. Podle serveru Seznam Zprávy chtěl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na své zrušené cestě do Moskvy vyměnit informace o Vrběticích mimo jiné za dodávky ruské vakcíny Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá a chce se bránit soudně.

Kabinet kvůli informacím orgánů činných v trestním řízení a tajných služeb o zapojení agentů GRU do explozí v polovině dubna oznámil, že Česko vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády v České republice. Rusko reagovalo vyhoštěním dvaceti zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 1 hhodinou

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 2 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 5 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 10 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 12 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 12 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 12 hhodinami
Načítání...