Summit EU podpořil zpřísnění klimatického závazku k roku 2030. Zástupci zemí se shodli, že omezí celkové emise nejméně o 55 procent proti roku 1990. Dále připravili návrh zavazující sociální sítě mazat teroristický obsah a zajišťující kontrolu nad náboženskou výchovou. Evropská unie také rozšíří sankční seznam lidí spojených s tureckým průzkumem těžby ve východním Středomoří. Již ve čtvrtek se podařilo vyřešit spor o rozpočet a prodloužit sankce vůči režimu Vladimira Putina kvůli jeho trvající agresi vůči Ukrajině.
Summit EU po dlouhé noci podpořil přísnější klimatické cíle a tvrdší postup proti islamismu
3 minuty
Události: Summit EU
V otázce klimatu chtěla od začátku většina států podpořit původně navrhovaný text závěrů, který vycházel vstříc některým požadavkům postkomunistických zemí. Mimo jiné stanovoval, že pro dosažení zmíněného závazku si mohou stanovit vlastní energetický mix a vhodné technologie, tedy například nahrazovat uhlí jádrem, jako plánuje Česko.
Zvláště Varšava však podle některých diplomatických zdrojů požadovala zejména další zvýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím méně ekonomicky vyspělé země mohou využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami. Jednání pokračovalo přes noc, k dohodě se podařilo dospět ráno.
Dopoledne reagoval trh s emisními povolenkami. Jejich cena vystoupala na historické maximum a překonala 31 eur (815 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, píše Reuters.
Lídři EU nalezli kompromis ohledně veta evropského rozpočtu
Problém ohledně stanovování nového evropského rozpočtu a fondu pokoronavirové obnovy představovala hrozba vetem ze strany Polska a Maďarska. Těm vadil návrh, že aby jednotlivé země EU mohly čerpat peníze z rozpočtu, musí v ních být dodržován princip právního státu.
Evropští lídři během jednání došli ke kompromisu. Německo navrhlo, že pokud by v budoucnu měla některá ze zemí přicházet o evropské peníze kvůli tomu, že nedodržuje princip právního státu, tak o tom bude rozhodovat Soudní dvůr EU. Podle zpravodaje ČT Lukáše Mathého je veto rozpočtu jedním z hlavních témat v Polsku.
„Premiér Mateusz Morawiecki si zapsal dva úspěchy. Jednak získal peníze pro Polsko, Varšava je totiž jedním z největších beneficientů, co se týče víceletého finančního rámce nebo fondu obnovy. Za druhé podle svých slov uchránil Polsko před tím, aby byla jasně navázána vláda práva, dodržování zásad právního státu na finanční prostředky,“ řekl Mathé s tím, že je to ovšem závislé na interpretaci toho, co se v Bruselu během večerních jednání stalo.
13 minut
Studio ČT24: Lukáš Mathé o polské reakci na kompromis ohledně veta
Jourová: Jsem ráda, že provázání státu a peněz platí
Kompromis vítá i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Jsem ráda, že text nařízení zůstal nedotčen a že podmínka o provázání státu a peněz platí. Dostali jsme přitom novou podmínku, že by se měl k legalitě toho nástroje vyjádřit Evropský soud. To je v pořádku, státy mají právo o to žádat,“ řekla v pátek na tiskové konferenci.
Zároveň uvedla, že Komise bude od příštího roku pracovat na dokumentu, který se bude zabývat aplikací tohoto nástroje v případě potřeby. Ta přitom může nastat tehdy, kdy při jednání selžou ostatní možnosti, jako jsou například různá řízení o nesplnění povinnosti.
„Jsem také ráda, že se odblokoval rozpočet, protože i lidé v Polsku a Maďarsku potřebují pomoc z evropského rozpočtu,“ dodala Jourová.
Česko na summitu zaznamenalo úspěch, tvrdí Babiš
Své požadavky se do závěrů summitu pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí. Podle premiéra Andreje Babiše znamená summitová dohoda o klimatu pro ČR úspěch. Země podle něho prosadila možnost využívat plyn i zohlednění kůrovcové kalamity.
Český premiér to znovu potvrdil na tiskové konferenci. „Byl to boj, ale povedlo se to. Všichni vnímáme citlivost přechodu na bezuhlíkové technologie, abychom neohrozili náš průmysl,“ řekl s tím, že je dobré, že Česko prosadilo své cíle. Upřednostnění přechodové technologie plynu je podle něho důležité v tom, že by ČR bez něho nezvládlo „ukončit používání uhlí“. Miliony domácností u nás jsou vytápěny ústředním topením z uhlí, dodal Babiš.
Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.
Rozhodnutí EK zohlednit roli lesů při plnění klimatických cílů Babiš okomentoval s tím, že unijní orgány v Česku podpoří další výsadbu lesů a EK se zavázala k vytvoření lesnické strategie pro příští rok.
GALERIE
Summit EU
Pokud nebudeme investovat do inovací, hrozí nám ekonomická zaostalost, tvrdí Langšádlová
Podle poslankyně a členky výboru pro evropské záležitosti Heleny Langšádlové (TOP 09) slavení úspěchu není namístě. Nesouhlasí s tím, že by pro některé členské státy, které ve snížování emisí zaostávají, mělo ustanovení ohledně emisí znamenat vítězství, jak samy prezentují. Pravými vítězi jsou prý země, jež dosáhnou vyššího snížení emisí oproti jiným státům.
„Takové státy budou více investovat do vědy, výzkumu a rozvoje lepších technologií. Jako Česko máme vyšší energetickou náročnost, je to dáno realitou i naší minulostí. Jestli nebudeme investovat do vědy, výzkumu a inovací, je zde riziko, že budeme zaostávat v budování moderní ekonomiky,“ řekla Langšádlová.
Podle ní může rovněž nastat situace, že na Česko bude kvůli fosilním palivům vyvíjen větší tlak nebo že bude více závislé na užívání „zastaralých zdrojů energie“.
Náboženství v souladu s evropskými hodnotami
Summit se věnoval i otázkám terorismu a náboženského, nejčastěji islámského, extremismu. Politici chtějí zajistit, aby „náboženská výchova a vzdělávání byly v souladu se základními evropskými právy a hodnotami“. Předseda Evropské rady Charles Michel nedávno navrhl vznik evropského střediska pro vzdělávání imámů, tedy islámských duchovních.
Unijní státy také chtějí co nejdříve zamezit šíření teroristických videí a další propagandy po internetu. Ve čtvrtek se předběžně shodly s Evropským parlamentem na návrhu nařízení, které donutí sociální sítě do hodiny odstraňovat příspěvky s teroristickým obsahem.
Summit rovněž vyzval k důsledným kontrolám vnějších hranic EU s využitím databází potenciálně nebezpečných osob a k posílení mandátu evropské policejní agentury Europol.
Sankce proti turecké těžbě
Sankční rámec proti Turecku zavedla Unie loni a dosud na něj zařadila dva přední pracovníky turecké státní ropné společnosti. O přidání dalších lidí či subjektů rozhodnou členské státy v příštích týdnech.
Na posílení sankcí tlačily již několik měsíců zejména Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Současná dohoda je zklamala jako málo tvrdá. Turecko dlouhodobě odmítá kritiku svého postupu, nové sankce označilo za nezákonné.
„Turecko se bohužel angažuje v jednostranných akcích a provokacích a vyostřilo svoji rétoriku vůči EU, členským státům a evropským lídrům,“ uvádí se v přijatých závěrech summitu. Šéfové států a vlád vyzvali Ankaru, aby trvale zmírnila napětí v oblasti poblíž kyperského a řeckého pobřeží, kam střídavě vysílá a stahuje zpět svou průzkumnou loď Oruç Reis. Zdůraznili zároveň, že si přejí přátelské vztahy se strategickým partnerem.
Summit odsoudil severokyperskou pláž
Zatímco Řecko a Kypr za podpory Francie či Rakouska požadovaly co nejtvrdší postup vůči Turecku, další země jako Německo či některé jihoevropské státy prosazovaly diplomatičtější variantu. Vzhledem k partnerství v NATO a dohodě o migraci považují vztahy s Tureckem za velmi citlivé a nechtějí dále zvyšovat napětí.
Lídři EU i proto Ankaru ujistili, že trvá jejich nabídka posilování obchodních vztahů, pokud Turecko změní svůj přístup ve východním Středomoří. Na zavedení zbrojního embarga vůči Ankaře, které požadovalo Řecko, se summit neshodl.
Šéfové států a vlád rovněž odsoudili jednostranné turecké kroky v severokyperském městě Varoša. Severokyperská turecká republika se v tomto městě, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků, rozhodla v říjnu otevřít pláže, což podle Bruselu porušuje rezoluci OSN. Evropský parlament vyzval v reakci na tento krok k zavedení nových sankcí, což však summit nepodpořil.
Von der Leyenová: Divoký brexit je pravděpodobnější než dohoda
Krach jednání Evropské unie s Británií je v současnosti pravděpodobnější než dosažení dohody. Podle vysoce postaveného unijního činitele to v pátek řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Řada politických vůdců přitom dala najevo, že stále doufá v dojednání úmluvy. Obě strany se tento týden dohodly, že jasno o osudu rozhovorů chtějí mít tuto neděli. „Pozice zůstávají v zásadních tématech velmi vzdálené,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Neuspořádaný rozchod v této fázi považuje za pravděpodobnější než dosažení shody.
Británie opustila evropský blok v lednu a přechodné období, kdy se stále řídí stejnými pravidly jako v době svého členství, skončí poslední den letošního roku. Obě strany mají již větší část textu budoucí dohody o obchodních vztazích i dalších oblastech spolupráce hotovou, stále se však přou o rybolovná práva, pravidla hospodářské soutěže a o způsobu, jak budou řešeny případné vzájemné spory.
Pokud nepřekonají rozpory při vyjednávání v několika nejbližších dnech, aby případnou dohodu mohly do konce prosince schválit parlamenty, začnou od ledna unijní státy obchodovat s Británií se cly a kvótami podle pravidel Světové obchodní organizace (WHO).
Podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Dolanského nyní situace závisí na vyjednavačích. Brusel a Londýn se snaží si do neděle vyjasnit svou pozici ohledně brexitu, aby mohly zaujmout patřičné stanovisko. „Nabízí se otázky jako: Vidíme ohledně dohody světlo na konci tunelu? Je možné, že se do konce roku dohodneme, nebo je tvrdý brexit nevyhnutelný?“ přibližuje postoje vyjednavačů novinář.
GALERIE
Summit EU brexit
Macron věří v dohodu
Někteří lídři dávali po jednání najevo, že se stále nevzdávají naděje na uzavření dohody. Například francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země stojí v čele států odmítajících jakékoli ústupky z unijní strany, věří v dohodu, která bude respektovat požadavky obou stran a přitom ochrání vnitřní trh EU. Podobně se vyjádřil i Andrej Babiš.
„Vypadá to nadějně. Doufejme, že to nějak dopadne, ale už je za pět minut dvanáct,“ řekl českým novinářům po jednání. Nevyloučil přitom, že může nastat i varianta rozchodu bez dohody, která by znamenala zavedení vývozních cel pro české podniky. Na tuto možnost je podle Babiše Česko připraveno.
„Pokud by to nastalo, budeme schopni reagovat rychle,“ prohlásil premiér s tím, že Česko už v minulosti připravilo pravidla pro případ divokého brexitu. Státy EU se na podobnou situaci připravovaly už před rokem, kdy nebyl vyloučen neúspěch jednání o „rozvodové dohodě“ upravující samotný britský odchod z Unie.
