Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Šéfové států a vlád se shodli na pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním nezávislosti justice. Informoval o tom mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michel. EU také prodlouží sankce vůči Rusku.
Summit EU prolomil pat kolem unijního rozpočtu. Je shoda na kompromisních pravidlech
Všem 27 členským státům tak bude od příštího roku k dispozici rozpočet a s ním spojený fond v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun). „Nyní můžeme začít rozpočet uvádět do praxe a postavit naše ekonomiky zpět na nohy,“ oznámil na Twitteru shodu Michel.
Lídři souhlasili s návrhem německého předsednictví, který přesvědčil Budapešť a Varšavu ke stažení veta. Upřesňující text stanovuje řadu dodatečných podmínek, za nichž bude možné některou zemi odstřihnout od unijních financí, pokud nebude dodržovat principy právního státu.
Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, původně nechtěly na podmínku přistoupit vůbec, několik týdnů dojednávaný ujišťující text však označily za dobrý.
„Evropa míří kupředu, jednotná a se svými hodnotami“
Země patřící mezi nejhlasitější zastánce nového mechanismu – například Francie, Nizozemsko či Belgie – sice daly najevo obavy, aby dodatečné podmínky příliš neomezovaly jeho fungování, nakonec s ním však souhlasily. Například nizozemský premiér Mark Rutte požadoval ujištění, že doplňující text nebude vadit europoslancům, jejichž většina spojení peněz a vlády práva rázně hájila. Šéf EP David Sassoli poté lídrům řekl, že považuje kompromis za přijatelný.
„Evropa míří kupředu, jednotná a se svými hodnotami,“ reagoval na dohodu na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron.
Schválený text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude „objektivní, férové, nestranné a založené na faktech“. Návrh také počítá s tím, že pokud by Evropská komise na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.
„Chápu, že některé země se mohou kvůli naprosté právní jistotě v této důležité věci chtít obrátit na Soudní dvůr EU. Je to jejich právo. Já očekávám, že tento proces bude rychlý. Podle mě to budou spíše měsíce než roky,“ prohlásila po schválení kompromisu místopředsedkyně komise Věra Jourová. Za pozitivní označila fakt, že se na principu samotném nic nezměnilo.
Pokud by se k dohodě dospět nepodařilo, hrozilo EU rozpočtové provizorium. V případě fondu obnovy o objemu tři čtvrtě bilionu eur však byly ostatní země připraveny Maďarsko a Polsko obejít, čímž by obě země přišly o desítky miliard eur.
Evropský parlament by mohl rozpočet definitivně schválit záhy
Europarlament by mohl rozpočet a fond definitivně schválit příští týden, doplnil předseda EP David Sassoli. Podobně se vyjádřilo i několik zástupců nejsilnější lidovecké frakce v parlamentu, skeptičtější hlasy naopak zněly z tábora socialistů.
Německá kancléřka Angela Merkelová označila summit krátce před jeho začátkem za „okamžik pravdy“. Zdůraznila, že její země „tvrdě pracovala“ na textu, který by přesvědčil oba vzdorující státy a zároveň zachoval dříve dohodnutá pravidla.
Některé státy chtějí výměnou za snížení emisí finanční podporu
S rozpočtem souvisí i nové emisní cíle, k jejichž podpoře chce předsedající summitu Charles Michel politické vůdce zemí přesvědčit. Některé státy východního křídla EU včetně Česka však budou chtít do závěrů summitu dostat jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné pokladny dostane výměnou například za zavírání uhelných elektráren.
Unijní činitelé jsou mírně optimističtí, že se podaří najít kompromis a omezení emisí do roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990 schválit.
Lídři se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku o půl roku
Prezidenti a premiéři se také podle Michelova mluvčího jednomyslně shodli na dalším prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o půl roku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které požadují vyřešení situace na východě Ukrajiny ovládaném proruskými separatisty a ruskými občany.
Jde již o dvanácté půlroční prodloužení postihů, které budou nově platit do července příštího roku. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetický sektor. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Řecko chce zbrojní embargo vůči Turecku
Evropská unie by mohla na summitu také rozšířit své sankce na další turecké osoby a firmy, které jsou spjaté se sporným průzkumem zásob ropy a plynu ve východním Středomoří. Informovala o tom agentura Reuters, která získala návrh závěrů summitu.
Na posílení sankcí tlačí Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Ankara to odmítá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal slyšet, že evropské sankce nevzbuzují v zemi velké obavy.
Řecko v pondělí avizovalo, že bude žádat zavedení zbrojního embarga vůči Turecku, tedy spojenecké zemi v rámci NATO. Sankce proti konkrétním ekonomickým odvětvím podporuje podle agentury Reuters i Francie. Pro opatrnější přístup jsou Německo, Španělsko a Itálie. Rozhodnutí ztěžuje také to, že Turecko má na svém území stále vysoký počet uprchlíků ze Sýrie, kteří by chtěli odejít do Evropy.
V listopadu EU prodloužila o rok sankční mechanismus proti firmám a osobám, jež jsou spjaté s tureckým průzkumem a navazujícími odvětvími, například energetikou. V současnosti jsou na sankčním seznamu dvě osoby – představitelé turecké státní ropné společnosti TPAO. Pokud summit odsouhlasí rozšíření, tak by na seznamu měly v budoucnosti přibýt další osoby a společnosti.
Evropské státy budou více koordinovat uvolňování omezení proti koronaviru
Hned na úvod summitu se prezidenti a premiéři členských zemí shodli na tom, že země Evropské unie budou více koordinovat postupné uvolňování koronavirových omezení, která jsou v současnosti stále nutná v boji proti šíření nákazy. Političtí vůdci zároveň podpořili posílení společné zdravotní politiky Unie. Země by se podle nich měly včas připravit na společnou distribuci vakcín a účinně informovat své obyvatele o důležitosti očkování.
Šéfové států a vlád se shodli na tom, že ačkoli se epidemická situace proti podzimnímu vrcholu druhé vlny nákazy zlepšila, stále je varující. Před blížícími se Vánocemi a koncem roku tedy podle nich není na místě hromadné rušení restrikcí. „Musíme proto pokračovat v naší snaze bránit šíření viru s cílem zabránit dalším vlnám nákazy,“ uvedli politici ve společných závěrech summitu.
Rovněž se v nich zavázali k posílení koordinace při „postupném rušení restrikcí“ v případě příznivé epidemické situace. Státy by podle závěrů summitu měly lépe spolupracovat mimo jiné na návratu k normálním podmínkám cestování přes hranice. S tím souvisí příprava unijních pravidel pro využívání rychlotestů a vzájemné uznávání výsledků testů, k jejichž přípravě vyzval summit Evropskou komisi.
Lídři budou hovořit i o posledním vývoji vrcholících brexitových jednání, žádné závazné rozhodnutí se však neočekává. Summit se bude zabývat i možnostmi posílení společného boje proti terorismu či budoucími vztahy se Spojenými státy. Vzhledem k velkému počtu důležitých témat unijní činitelé nevylučují, že dvoudenní vrcholná schůzka se může protáhnout do soboty.