Evropská unie by v budoucnu měla v boji proti terorismu sázet na efektivnější policejní spolupráci včetně jednoduššího přístupu k internetové komunikaci teroristů. Počítá s tím protiteroristický plán Evropské komise, která chce mimo jiné hledat cesty, jak by úřady mohly legálně získat přístup k šifrované komunikaci a přitom nenarušily právo na soukromí.
Komise přichází s novou aktivitou v reakci na nedávné teroristické útoky z Francie či Rakouska, po nichž se unijní ministři vnitra shodli na nutnosti zlepšit spolupráci na výměně informací či ochraně vnějších hranic.
„Jde o velmi důležité hodnoty, které musíme ochránit: právo na svobodu, právo na svobodný proces i hodnoty otevřené společnosti. Nemůžeme udělat nic, co by bylo v rozporu s těmito základními principy,“ odmítá eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová kritiku, že návrhy Komise jsou v rozporu se základními evropskými hodnotami.
Jedním z účinných nástrojů by podle ní mělo být získání přístupu k šifrované komunikaci, kterou potenciální útočníci vedou přes internetové platformy.
„Kódování zpráv je zásadní věc. Potřebujeme ho i nadále, protože je to dobrá věc k zachování soukromí internetové komunikace. Zároveň se ale musíme ujistit, že našim policistům a policistkám se nezmenší pole působnosti a nebudou mít méně prostředků k vyšetřování teroristických skupin či jiných skupin organizovaného zločinu. Mezi těmito problémy musíme najít rovnováhu, není to ani černé, ani bílé. Musíme uchránit právo na soukromí i na bezpečnost,“ dodala komisařka v rozhovoru pro ČT.
Brusel podle ní nejprve bude s členskými státy diskutovat o možném zákonném a technickém řešení, tedy například zda a do jaké míry nařídit povinnou spolupráci internetovým společnostem.
Mazání nebezpečného obsahu do hodiny
K jejich činnosti se vztahuje také další součást unijní strategie. Komise chce, aby členské státy a Evropský parlament co nejrychleji schválily nařízení, díky němuž budou muset sociální sítě mazat příspěvky s teroristickým obsahem do hodiny od upozornění úřadů některé ze zemí.
Nová pravidla, po jejichž uplatnění volá řada zemí, mají znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin.
„Letos v létě jsme měli jeden den, kdy jsme našli dva tisíce internetových stránek s instrukcemi, jak vyrobit bomby, jak uskutečnit teroristické útoky, jak se skrývat. A podle nás je důležité takový nebezpečný obsah rychle mazat,“ dodává Johanssonová.
Komise také hodlá v příštím roce navrhnout kodex policejní spolupráce, který by měl umožnit zlepšení součinnosti bezpečnostních orgánů jednotlivých zemí. Ta má podle kritiků rezervy například ve výměně informací, neboť pachatelé některých teroristických útoků z posledních let byli již dříve známi policii, státy si však ne vždy byly schopny včas předat podstatné údaje.
V tomto směru chce unijní exekutiva například navrhnout systém, který by zajistil, aby si člověk nemohl opatřit v jednom členském státě zbraň poté, co mu to jiná země z bezpečnostních důvodů zakázala.
Silnější mandát Europolu
Brusel chce také posílit mandát Europolu, aby mohl například efektivněji spolupracovat se soukromými subjekty či poskytovat důkazní materiál členským státům. Europol by nově mohl hrát zásadní roli ve vyšetřování případů, u nichž není jasné, do jurisdikce jakého státu spadají.
O plánu a dalších možnostech posílení protiteroristické spolupráce povedou debatu prezidenti a premiéři unijních zemí na dvoudenním summitu, který začne odpoledne v Bruselu.
