Ylva Johanssonová

Policie i ministerstvo vnitra po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze vzhledem ke krizové situaci komunikaci zvládly. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Po policejním prezidentovi bude chtít, aby byla pro případ tragických událostí lépe nastavena komunikace s takzvanými měkkými cíli.

Evropská unie musí spojit síly se všemi režimy ve státech původu a v tranzitních zemích, přes něž se migranti snaží dostat na starý kontinent, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedla evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, která reagovala na kritické ohlasy na novou dohodu s autoritářským Tuniskem. Podle eurokomisařky půjde hlavně o pomoc při ochraně tuniských hranic, nikoli o peníze pro Tunis. V rozhovoru pro ČT také ocenila roli českého předsednictví při formování migračního paktu.

Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.

Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí jejich původu. V době rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy hledá způsob, jak přesvědčit africké či asijské země k lepší spolupráci při návratech jejich občanů. Podle Evropské komise se v současnosti do své vlasti vrací jen 21 procent těch, jejichž žádosti úředníci členských států vyhodnotí jako neopodstatněné. Loni se počet žadatelů o azyl v Evropské unii zvýšil o polovinu, na více než 920 tisíc.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová nechápe argumenty Rakouska a Nizozemska, kterým se nelíbí, že by Bulharsko a Rumunsko měly být součástí schengenského prostoru. Řekla to v rozhovoru pro ČT24. Zároveň dodala, že věří, že by se situace mohla změnit příští rok.

„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

V Praze se sešli ministři spravedlnosti a vnitra v rámci českého předsednictví v Radě EU. Na tomto setkání podepsaly moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová rozhodnutí o tom, že v moldavském hlavním městě Kišiněvě vznikne platforma Evropské unie, která sdruží bezpečnostní experty zemí EU pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem. Jejím cílem je posílit vnitřní bezpečnost Moldavska a ochranu jeho hranic.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu utekli do Česka. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že policie chystá informační kampaň, aby zajistila dostatek důkazů.

Na padesát miliard korun za celý rok odhaduje ministerstvo financí náklady na zvládnutí migrační vlny z válkou sužované Ukrajiny. Česko se nyní stará o více než 270 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před boji a obdrželi dočasnou ochranu. Prahu v pátek navštívila eurokomisařka vnitra Ylva Johanssonová, která pochválila systém přijímání běženců, považuje ho za příkladný. Čeští ministři chtějí zajistit, aby Evropská unie s péčí o uprchlíky Česku více pomohla. Komise zatím počítá s tím, že by země, kam uprchlíci zamířili především, mohly využít peníze z programu REACT-EU.

Země Evropské unie by si mezi sebe měly solidárně dělit lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí, systém relokací by však měl být zcela dobrovolný. Před pondělním jednáním ministrů vnitra členských zemí se na tom shodlo několik zástupců vlád a místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Ministři by měli podpořit desetibodový akční plán, který má zajistit lepší koordinaci péče o uprchlíky.

Evropská komise představila návrh reformy schengenského prostoru, který počítá s větší  spoluprací členských zemí uvnitř Schengenu. Brusel opakovaně kritizoval, jak během pandemie jednotlivé státy samy omezovaly pohyb na svých hranicích. Nová opatření mají zlepšit i kontrolu nad vnějšími hranicemi.

Evropská unie by v budoucnu měla v boji proti terorismu sázet na efektivnější policejní spolupráci včetně jednoduššího přístupu k internetové komunikaci teroristů. Počítá s tím protiteroristický plán Evropské komise, která chce mimo jiné hledat cesty, jak by úřady mohly legálně získat přístup k šifrované komunikaci a přitom nenarušily právo na soukromí.

Podmínky v řeckých uprchlických táborech jsou otřesné, připustili poslanec Jan Hrnčíř (SPD) a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Oba byli hosty úterních Událostí, komentářů. K otázce povinných kvót se ale oba postavili odmítavě. Zatímco podle Hrnčíře by se mělo usilovat o navrácení uprchlíků do jejich původních zemí, Zdechovský dává za vzor například nizozemský migrační systém.

Evropa se chystá na další možnou migrační krizi, připravuje nová pravidla pro přijímání a distribuci migrantů. Eurokomisařka pro vnitřní věci a pro migraci Ylva Johanssonová v rámci turné po unijních státech zamířila i do Česka. Připouští, že myšlenka povinných kvót není zdaleka mrtvá, zmiňuje dokonce termín povinná solidarita, a pokud jde o dětské uprchlíky, podle jejího názoru by jejich přijímání mělo Česko zvážit. Rozhovor vedl Lukáš Dolanský.