Potřebujeme mechanismus povinné solidarity, říká komisařka pro migraci. Měl by být ale přijatelný pro všechny

8 minut
Eurokomisařka Johanssonová: Migrace bude pokračovat, musíme ji zvládat
Zdroj: ČT24

Evropa se chystá na další možnou migrační krizi, připravuje nová pravidla pro přijímání a distribuci migrantů. Eurokomisařka pro vnitřní věci a pro migraci Ylva Johanssonová v rámci turné po unijních státech zamířila i do Česka. Připouští, že myšlenka povinných kvót není zdaleka mrtvá, zmiňuje dokonce termín povinná solidarita, a pokud jde o dětské uprchlíky, podle jejího názoru by jejich přijímání mělo Česko zvážit. Rozhovor vedl Lukáš Dolanský.

V nedávné době jste řekla, že chcete odeskalovat debatu o migraci, jak toho chcete dosáhnout?

Tím, že budeme v kontaktu s členskými státy. Budeme se snažit jim v první řadě naslouchat a také budeme přistupovat k migraci jako k běžné politické oblasti. V současné době nejsme v krizi, takže bychom měli být schopni vyjednávat a spolupracovat s cílem nalézt řešení, která budou přijatelná pro všechny členské státy.

Myslíte si, že to nebylo v minulosti rozumné rozhodnutí, tlačit na povinné kvóty?

Víte, slyšela jsem o tom mnoho, těch řečí, že to nebylo úplně rozumné, každopádně si musíme uvědomit, že okolnosti byly velice zvláštní, a já nemohu soudit, zdali to bylo dobré, nebo ne.

Ale když chcete odeskalovat tu situaci, jak se na to díváte?

Jsou zde jiné důvody k té deeskalaci. Musíme si uvědomit, že migrace bude pokračovat, a musíme ji zvládat a řídit ji spořádaným způsobem tak, aby Evropa byla schopná migraci zvládat, a to je naprosto dosažitelné. To, co slyším od členských států, tak se můžeme dohodnout na společném systému, který to umožní. Je to složité, ale když k tomu všechny země přistoupí tak, že nyní nastal čas na spolupráci a vyjednávání, tak můžeme postoupit.

Ještě jedna otázka ohledně povinných kvót. Myslíte si, že je to něco, co je stále na stole, něco, na čem Evropa pracuje?

Ano, samozřejmě, protože to, jak by měl být nastaven mechanismus solidarity, aby to přijaly všechny členské státy, je velice citlivé téma a já o tom diskutuji s jednotlivými zeměmi. Dojem, který jsem získala z diskuse, je, že různé členské státy jsou připravené spolupracovat, nalézt kompromisy, které budou přijatelné pro všechny země EU, a o to mi jde.

Použila jste termín povinná solidarita. Co to znamená?

Myslím si, že potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity. V Evropské v unii by solidarita neměla být ničím na výběr. Máme zde různé zeměpisné reality, situace, a proto musíme pomáhat členským státům, těm, které se čas od času ocitnou pod tlakem nezákonné migrace. To je důležité, ale myslím si, že je možné tento mechanismus solidarity nastavit tak, aby byl přijatelný pro všechny členské státy, a to je důležité, citlivé téma, o kterém chci diskutovat s vládami a ministry.

Povinná solidarita není to samé co povinné kvóty?

Ne, solidaritu můžeme sdílet. Je to něco jiného než kvóty na relokaci, ale musí to dávat smysl pro tu zemi, která je pod tlakem. Je třeba, aby se takové zemi dostalo pomoci. Ostatní členské státy jí musí pomoci. Není jednoduché nalézt ten klíč. Existují určité myšlenky, jak mechanismus nastavit, ale to, co já vidím, je, že členské státy mají vůli nalézt takovýto mechanismus, který bude přijatelný jak pro země, které se čas od času dostanou pod tlak nezákonné migrace, ale také pro členské státy, které se staví proti povinným kvótám. Takže je třeba nalézt kompromis.

Dovedete si představit situaci, že některé členské státy to nepřijmou a ostatní se rozhodnou, že i přesto se takové řešení přijme?

To by byl špatný počáteční bod. Já chci dosáhnout situace, kdy budeme začínat nanovo. Musíme opět budovat důvěru mezi členskými státy, to je přesně to, co musíme. Někdy jsou zde situace, které jsou obtížné, a tehdy si musíme důvěřovat, nalézt pragmatické řešení i to, jak problém zvládat, a proto si nemyslím, že je dobré začínat s určitou situací, která bude (Evropskou) radu rozdělovat.

Konkrétní případ z České republiky – hodně se hovoří o tom, zdali by Česko mělo přijímat dětské uprchlíky. Co byste řekla politikům v České republice?

Já nechci nic diktovat českým politikům, chci naslouchat. Setkám se s ministrem, s parlamentem, s neziskovými organizacemi. Chci diskutovat, samozřejmě se jedná o dialog, nejsem v Praze proto, abych někomu něco vnucovala, to není můj cíl.

A kdyby se vás někdo zeptal, co byste řekla?

Myslím si, že děti a nezletilé osoby bez doprovodu by měly být považovány za zranitelné. Možná bychom měli dělat rozdíl mezi těmi, kdo jsou více zranitelní než jiní, když hovoříme o konkrétním úsilí, co se týče relokace a zprostředkování například jejich pobytu v detenčních centrech.

Takže vaše odpověď by byla, že bychom to měli zvážit?

Ano.

Uvedla jste, že v současné době nejsme v krizi, ale krize může nastat. Je Evropa připravena na migrační krizi?

Řekla bych ano i ne. Jsme daleko více připraveni než v roce 2015. Bylo vynaloženo hodně úsilí a investic. Ale druhá část odpovědi je, že nejsme dostatečně připraveni. Musíme posílit Frontex o dalších 10 tisíc příslušníků, musíme mít společnou evropskou politiku v otázkách migrace a azylu a musíme úžeji a silněji spolupracovat s třetími zeměmi, abychom se vyhnuli nové krizi.

Ylva Johanssonová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok zabil v Sumské oblasti tři lidi včetně dítěte

Ruský dronový útok zabil v ukrajinské Sumské oblasti v noci na úterý dítě a dva dospělé, informovala o tom ukrajinská policie. Dalších šest lidí včetně tří dětí podle ní utrpělo zranění. Protivzdušná obrana v noci zneškodnila 78 z 97 dronů, které Rusko vyslalo proti Ukrajině, tvrdí ukrajinské letectvo. O dvou zraněných po útoku ukrajinského dronu u Moskvy pak informovaly ruské úřady. Informaci ale nelze nezávisle ověřit.
08:01Aktualizovánopřed 16 mminutami

Žijeme v nebezpečné době, řekl Rutte před summitem NATO

V nizozemském Haagu začne v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují ho, řekl před zahájením summitu.
10:22Aktualizovánopřed 22 mminutami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 1 hhodinou

Izrael i přes příměří zachytil íránskou raketu, nařídil ráznou odvetu

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že dal pokyn armádě, aby rázně reagovala na porušení příměří Íránem. Židovský stát předtím podle místních médií zachytil nejméně jednu raketu vypálenou už po začátku příměří, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump. Írán vypálení rakety po příměří popřel, uvedla podle agentury Reuters íránská agentura ISNA.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci u centra pomoci v Gaze zabili přes dvacet lidí, říkají Palestinci

Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila nejméně 21 Palestinců čekajících v blízkosti distribučního centra humanitární pomoci, sdělila podle agentury AFP tamní civilní obrana. Izraelská střelba a palba z tanků u distribučního střediska ve střední části pásma si vyžádala přibližně 150 zraněných, řekl mluvčí obrany Mahmúd Basal. Izraelská armáda se podle AFP k incidentu prozatím nevyjádřila.
před 1 hhodinou

Ukrajina v EU je podle Orbána „v rozporu se zájmy Maďarska“

Parlamentní volby čekají Maďarsko až příští jaro. Političtí rivalové ale začali pálit ostrou munici už teď. Průzkumy naznačují nejtěsnější výsledky za mnoho let. Nejkonfliktnějším tématem je válka na Ukrajině. O to rázněji premiér Viktor Orbán vystupuje proti Kyjevu a jeho možnému členství v EU.
před 5 hhodinami

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...