Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.
Musíme sladit vízovou politiku EU a Balkánu, apelovala eurokomisařka Johanssonová po jednání o migraci
Brífink po konferenci v Praze o migraci (zdroj: ČT24)
Konference se odehrává v rámci takzvaného Pražského procesu, který sdružuje padesát zemí schengenského prostoru, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie či Turecka.
Letos se konference účastní rovněž zástupci unijních institucí a agentur, naopak Rusko a Bělorusko nebyly pozvány kvůli probíhající válce na Ukrajině.
Podle eurokomisařky Johanssonové je třeba sladit vízovou politiku EU a Balkánu, podporovat agenturu EU Frontex nebo zintenzivnit potírání pašeráctví. „Ze strany Komise jsme stanovili základní pilíře, na kterých chceme spolupracovat společně s našimi partnery na západním Balkáně,“ uvedla s tím, že prioritou je zaměřit se rovněž na nedostatky v azylové politice zemí jako Srbsko.
Mnozí migranti, kteří do EU vstupují bez dokladů, cestují díky volné vízové politice do balkánských zemí, odkud pak odchází do unijních států. Právě Srbsko umožňuje snadný vstup občanům Indie, Burundi, Kuby a Tuniska, za což Bělehrad kritizovalo například Německo. Srbsko sice kritiku odmítlo, pravidla se ale rozhodlo zpřísnit. Nově od občanů těchto států vyžaduje předložit zaplacenou zpáteční letenku s konkrétním datem odletu.
Dohoda mezi Frontexem a Severní Makedonií
Ve středu má Johanssonová v plánu podepsat dohodu o spolupráci v oblasti migrace mezi Severní Makedonií a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž známou jako Frontex.
Jednání v Praze by mělo kromě diskuse a bilaterálních schůzek vyústit i ve společnou reakci na dopady ruské agrese na Ukrajině nebo na situaci v Afghánistánu. Johanssonová řekla, že v EU je v současnosti 4,3 milionu běženců z Ukrajiny. EU podle ní je a bude v postojích a v krocích vůči Rusku jednotná a podporuje také rekonstrukci Ukrajiny.
Ministr vnitřních věcí Severní Makedonie Oliver Spasovski uvedl, že jeho země je připravena spolupracovat na prevenci a potírání nelegální migrace a obchodování s lidmi, na systému navrácení a readmisí migrantů či na posílení systému azylu a mezinárodní ochrany.
Podle tuzemského ministra vnitra Rakušana je potřebný širší kontext debaty, protože se jednání zúčastní i země, přes které vstupují do zemí EU migranti. Dialog by podle něj měl vést ke společné deklaraci, například toho, že se zeměmi západního Balkánu je nutné řešit zmíněnou vízovou harmonizaci.
Dokumenty počítají se zřízením migračních center v zemích původu
Mezi definovanými oblastmi pro spolupráci v již schválených dokumentech je podle Rakušana například sdílení know-how a prostředků zaměřených na budování kapacit či digitalizace procesů. Zavádění závěrů podle ministra bude trvat několik let.
Ve společné deklaraci ministři podpořili podle tiskové zprávy resortu vnitra například zřízení migračních center v zemích původu, která by měla informovat o rizicích spojených s migrací, pomáhat s odborným i jazykovým vzděláváním nebo spolupracovat s místními orgány. Akční plán zahrnuje šest okruhů spolupráce, týkají se mimo jiné prevence a boje proti nelegální migraci, podpory návratové politiky, legální pracovní migrace a posílení azylových kapacit a kapacit mezinárodní ochrany.
Pražský proces byl založen před třinácti lety ministerskou konferencí během prvního předsednictví Česka v Radě EU. Ministři by podle webu předsednictví měli schválit politickou deklaraci a akční plán, které budou formovat rámec spolupráce pro roky 2023 až 2027.
Politici: Problém je maďarsko-srbská hranice
Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích sdělil, že po konci covidových opatření jsou migrační trasy nyní otevřené – Syřané a jiní migranti, kteří jsou v Turecku zmítaném ekonomickými problémy, nemají důvod zůstávat a odcházejí propustnou schengenskou hranicí.
„Propustnost maďarsko-srbské hranice je obrovská, a to je samozřejmě velký problém,“ sděluje. EU musí podle něj tlačit na Turecko, aby plnilo dohody, také ale musí posílit kontrolu svých vlastních hranic.
Události, komentáře: Benešík a Bžoch o migrační vlně (zdroj: ČT24)
Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO) uvedl, že největším problémem je přístup Turecka, které migranty pouští dál, zmínil i problematický přístup Maďarska, ale také EU. „Pokud zachytíme nějaké migranty, tak máme problém je vracet zpět do toho původního místa,“ sdělil s tím, že selhává ochrana vnější hranice.
Oba politici se shodli na tom, že přerozdělování migrantů fungovat nebude, protože jim nelze určit, kde mají zůstat. K větším záchytům migrantů v Česku prý dochází kvůli intenzivnějším kontrolám, které mají význam. Česko není jejich cílová země.