Schengenský prostor

Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Členské státy Evropské unie, europoslanci a Evropská komise (EK) se ve středu shodli na balíčku pěti nařízení pro migraci a azyl. Mezi nimi je například povinná solidarita nebo řešení krizových situací souvisejících s migrací. Přinášíme výběr hlavních bodů. Zatím se jedná pouze o politickou dohodu a konkrétní texty zákonů budou oznámeny během následujících měsíců, upozornil pro web ČT24 mluvčí zastoupení Evropské komise v Česku Václav Lebeda.

Čeští ministři vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si naopak myslí, že reforma je pozvánkou pro miliony nelegálních migrantů, zodpovědnost za ni dle něj nese zejména současný kabinet.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Premiér Petr Fiala (ODS) je na návštěvě Rakouska, kde jednal s tamním spolkovým kancléřem Karlem Nehammerem. Hlavními tématy schůzky byla migrační situace v Evropě, rozšiřování Evropské unie, ruská invaze na Ukrajině a česko-rakouská spolupráce v oblasti dopravy nebo energetiky. Českého předsedu vlády přijme také prezident Alexander Van der Bellen. Setká se také se zástupci rakouské podnikatelské sféry.

Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).

České republice nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí v souvislosti s děním v Izraeli a nezvýšilo se riziko teroristického útoku. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vedle dopadů situace v Izraeli se rada zabývala také nelegální migrací.

Na migračním paktu Evropské unie (EU) je pozitivní detence migrantů v okrajových členských státech, míní místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). V pořadu Interview ČT24 zároveň kritizoval, že návrh dohody stále obsahuje přerozdělování, které dle jeho mínění nefunguje. Naopak vyzýval k zvýšení diplomatického tlaku na země, odkud migranti do EU přicházejí. Zavedení namátkových policejních kontrol na hranicích se Slovenskem však podle něj přišlo včas.

Slovensko si o víkendu vybere nový parlament. Volby přicházejí po kampani, která byla mimořádně napjatá a došlo při ní dokonce i na fyzické potyčky kandidátů. Premiér úřednické vlády Ľudovít Ódor v Interview ČT24 s odkazem na uplynulé měsíce a týdny poznamenal, že na Slovensku se dá spíš hovořit o „politické nekultuře“ než kultuře. To, co bylo ještě před pár lety mimořádné, se dnes podle něj dostává do hlavního proudu. Kromě končící kampaně Ódor v rozhovoru se zpravodajem ČT Janem Šilhanem mluvil o ekonomické kondici Slovenska nebo o budoucích vztazích s Českem.

Česko zatím auta s ruskými poznávacími značkami plošně zabavovat nebude. ČT to řekla mluvčí celní správy Hana Prudičová s tím, že vozy už byly jednou vpuštěny do schengenského prostoru. Zmíněnou pravomoc nově dává směrnice Evropské komise. Polsko, Finsko a pobaltské státy už v minulých dnech oznámily, že v Rusku registrovaná auta nebudou na své území pouštět.

Polské ministerstvo zahraničí propustilo šéfa právního oddělení, vypovědělo smlouvy externím firmám přijímajícím žádosti o polská víza a nařídilo mimořádnou kontrolu v konzulárním oddělení resortu. V pátek o tom informovalo vedení ministerstva, kterého se dotkla v posledních týdnech aféra kolem udělování víz za úplatu ve zrychleném režimu a bez náležitých prověrek.

Interpol, který technicky i osobně spojuje policisty z různých jurisdikcí i časových pásem, funguje už sto let. Československo patřilo mezi jeho zakládající členy, i dnes Česká republika s dalšími 194 státy světa spolupracuje. V databázích Interpolu se objevilo několik známých Čechů včetně Radovana Krejčíře, Františka Procházky nebo Jaroslava Dobeše, tedy Guru Járy.

Česko je připravené pomoct Chorvatsku při ostraze vnější hranice schengenského prostoru. V Opatiji to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po setkání se svým protějškem Davorem Božinovićem. Podle Rakušana by mohlo jít o nasazení v rámci Evropské agentury Frontex. Kromě toho Češi už za tři týdny opět vypomůžou během letní sezony. Osm policistů bude v Chorvatsku, dalších osm v Bulharsku.

Už za tři týdny vyrazí do Chorvatska tisíce českých turistů. Letošní sezona u Jadranu přináší hned dvě důležité změny. Po deseti letech v Evropské unii vstoupilo Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušilo tedy kontroly na hranicích. Zároveň se stalo součástí eurozóny, a tak po 29 letech přešlo z kun na eura.

Slovensko vyslalo k maďarsko-srbské hranici další policisty, kteří mají pomoci v boji s nelegální migrací a převaděčstvím. Jiní příslušníci sboru posílili i agenturu Frontex, jejímž úkolem je ochrana vnějších hranic EU a Schengenského prostoru. Počty běženců během zimy sice klesly, ale aktivita pašeráků trvá. Většina migrantů dál přechází hranicí Srbska s Maďarskem.

Před koncem roku se vrátili ze zahraničních misí čeští policisté, kteří dlouhodobě pomáhají s hlídáním hranic Schengenského prostoru. Poblíž řeckých hranic zasahují rok co rok při zadržování zhruba deseti tisíc běženců, na maďarsko-srbské hranici to bývá ještě víc. Mise budou pokračovat i příští rok.

Policisté z mnoha zemí pátrají po více než tisícovce Čechů, na které je v současnosti vydán evropský zatýkací rozkaz. V další mezinárodní databázi Interpol pak figuruje kolem pěti set Čechů. Je mezi nimi například i muž zodpovědný za tuzemskou loupež století.

Zamřel Franco Frattini. Italský politik byl dvakrát ministrem zahraničí ve vládách Silvia Berlusconiho, v mezidobí působil v Evropské komisi. V době, kdy Česko a dalších osm států vstupovalo do schengenského prostoru, byl eurokomisařem pro bezpečnost a tehdejší rozšíření dojednával.

Rakousko o dalších 30 dnů prodloužilo kontroly na hranicích se Slovenskem, trvat tak mají nejméně do 26. ledna. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na ministra vnitra Gerharda Karnera, podle nějž je toto opatření nadále nutné z hlediska boje proti převaděčům.

Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.