Litva bude dál vytlačovat migranty od hranice s Běloruskem, přestože začal platit migrační a azylový pakt EU. Oznámil to ministr vnitra Vladislavas Kondratovičius. Nová pravidla však podle něj prodlouží vyřizování případů lidí, kteří do země vstoupili přes Lotyšsko.
Migrační a azylový pakt EU začal ve všech členských státech platit 12. června. Nevládní organizace v Litvě, Lotyšsku a Polsku vzápětí vyzvaly k přezkoumání praxe vytlačování migrantů od hranic. Argumentují tím, že členské státy zůstávají i za mimořádných okolností vázány základními závazky v oblasti lidských práv.
Vytlačování migrantů je během nouzového stavu legální
Na otázku, zda litevská politika vytlačování migrantů zůstává zákonná i předtím, než parlament přijme legislativní změny převádějící pakt do vnitrostátního práva, Kondratovičius odpověděl, že ano. Důvodem je podle něj skutečnost, že v zemi nadále platí nouzový stav.
„Hlavním sdělením je, že náš celostátní nouzový stav týkající se nelegální migrace stále platí. Proto budeme stejně jako dosud pokračovat v politice odepírání vstupu nelegálním migrantům,“ řekl ministr v rozhovoru pro BNS.
Prováděcí legislativu vláda schválila minulý čtvrtek. Podle Kondratovičiuse bude parlamentu předložena následující týden s cílem přijmout ji ještě před koncem jarní schůze.
Větší výzvou je sekundární migrace
Výraznější dopad nových pravidel se podle ministra neprojeví přímo na hranici s Běloruskem, ale při řešení sekundární migrace. Týká se to například lidí, kteří přejdou z Běloruska do Lotyšska a poté přes Litvu pokračují směrem do západní Evropy.
Podle třístranné baltské dohody jsou tito lidé do 30 dnů předáni zemi, přes kterou poprvé vstoupili na území EU, v tomto případě Lotyšsku. Nový pakt ale zavádí povinnost provést před předáním úvodní screening, který zahrnuje ověření totožnosti, zdravotního stavu a bezpečnostní posouzení.
Pokud už Lotyšsko danou osobu prověřilo, bude vrácena okamžitě. Pokud ne, musí kontrolu nejprve provést Litva. Celý proces se tak může prodloužit až na 37 dnů, protože dokončení screeningu trvá zhruba týden.
Litva se podle Kondratovičiuse připravuje i na možnost většího počtu lidí a plánuje navýšení ubytovacích kapacit. Ve hře jsou zařízení v Kybartai a dalších lokalitách. Země chce také vyslat další pohraniční síly na pomoc Lotyšsku na jeho hranici s Běloruskem a jedná o tom s Polskem, které zvažuje podobný krok.
Migrační tlak na polsko-běloruské hranici v posledních měsících výrazně klesl, což podle ministra naznačuje, že se migrační trasy mohou přesouvat směrem k Lotyšsku.
„Je pravděpodobné, že proudy migrantů z Běloruska do Lotyšska by se také mohly zvýšit. Uvidíme, jak se situace vyvine,“ uvedl.
Hraniční kontroly v Polsku
K dočasnému obnovení kontrol na vnitřních schengenských hranicích Polska s Litvou a Německem, které platí do 1. října, Kondratovičius poznamenal, že očekává jejich postupné ukončení.
„Z polské strany slyším, že jsou odhodláni obnovené kontroly na vnitřních hranicích zrušit,“ řekl s tím, že rozhodnutí Polska bylo částečně motivováno jeho vlastní vnitropolitickou situací a částečně přístupem Německa k migraci.
Litva podle ministra ve všech formátech soustavně prosazuje dodržování principu volného pohybu v schengenském prostoru. Zároveň ale připustil, že od zemí čelících akutnímu tlaku na vnějších hranicích nelze vždy očekávat, že situaci zvládnou samy. „Důležitá je solidarita i společné řízení sil, stejně jako opatření typu obnovení hraničních kontrol,“ sdělil ministr.
Litva svou politiku vytlačování migrantů legalizovala v roce 2023. Od roku 2021 zabránila Státní pohraniční stráž více než 25 300 nelegálním překročením hranice.
Článek napsaný BNS (LRT_EN), poprvé byl publikován 15. června 2026 v 16:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
