Schengenský prostor strana 4 z 4

„“Pandemie koronaviru ukázala, jak jsme se v posledních letech chovali nezodpovědně vůči světu, s nadějí, že vše vyřeší věda a technika, řekl v Interview ČT24 bývalý prezident Václav Klaus. „Nadměrná otevřenost světa a naše nadměrná otevřenost světu, to je přece hlavní příčina, že se dnes děje, co se děje,“ dodal s tím, že jsme umožnili, aby se virus takto rychle rozletěl do světa.

Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla italská vláda pro zamezení šíření nového typu koronaviru v Evropě zakázat svým občanům cestovat do zahraničí. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Babiš není přesvědčen, že izolace nejhůře zasažených oblastí na severu Itálie, která postihla 16 milionů lidí, postačí.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru zemřelo v Itálii sedm lidí. Itálie je co do počtu nakažených čtvrtou zemí na světě, onemocnělo tam přes dvě stě lidí. Italská vláda kvůli nemoci uzavřela přístup do měst, kde se epidemie šíří nejrychleji. Evropská unie zatím žádná opatření na hranicích v schengenském prostoru neplánuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je na vyhlášení pandemie brzy.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Uplynulo třicet let od pořízení slavného snímku trhliny v železné oponě. Dne 27. června 1989 se na rakousko-maďarském pomezí sešli ministři zahraničí obou zemí, aby přestřihli dráty a zapózovali fotografům. Symbolické gesto navazující na několikatýdenní bourání hraniční bariéry dodalo odvahu mnoha východním Němcům, kteří se v následujících měsících přes Maďarsko pokusili dostat na Západ.