Schengenský prostor strana 4 z 4

Na francouzské straně Lamanšského průlivu je po brexitu klid. To se předpokládalo, protože britské firmy se s ohledem na nejistotu trvající ještě do Štědrého dne, kdy vyjednavači oznámili dohodu, raději předzásobily, vysvětluje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Španělsko ve čtvrtek ohlásilo dosažení předběžné dohody s Británií o statusu Gibraltaru. Uvedla to ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. Zprávu potvrdila i Británie. Díky dohodě zůstane Gibraltar, který je britským územím na Pyrenejském poloostrově, součástí schengenského prostoru. Konečné znění dohody bude podle ministryně vypracováno v průběhu příštích šesti měsíců.

Evropská unie musí efektivně kontrolovat své vnější hranice, aby přes ně nepronikali nebezpeční radikálové. Členské státy by také měly zlepšit spolupráci svých bezpečnostních složek a výměnu informací mezi tajnými službami. Shodli se na tom ministři vnitra unijních zemí v reakci na nedávné teroristické útoky ve Francii a Rakousku. Vyzvali také k rychlému schválení pravidel, která by přiměla sociální sítě ihned mazat příspěvky s teroristickým obsahem.

Letiště Václava Havla v Praze patří kvůli pandemii koronaviru k nejpostiženějším letištím v Evropě. Aktuálně se z něho létá do zhruba čtyř desítek destinací, loni jich bylo sto dvacet. Letiště od začátku prosince plánuje omezit svůj noční provoz, aby ušetřilo náklady nejenom na personál, ale i na nevyužitou infrastrukturu, uvedla ve Studiu 6 jeho mluvčí Kateřina Pavlíková.

Přesně před sto lety vzniklo samostatné město Český Těšín. Rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi Polsko a Československo se někdejší předměstí Těšína oddělilo od starobylého města za řekou Olší. Stalo se tak 28. července 1920. Pro obě města znamenalo rozdělení problém. Český Těšín přišel o historické centrum a Cieszyn o vlakové nádraží. Zrušena byla i tramvajová trať, která spojovala nádraží s centrem.

Česko pro své účely zúží seznam bezpečných zemí pro cestování, který by měli v pondělí potvrdit politici Evropské unie. Vybere z něj zhruba desítku mimounijních států, bude přitom zohledňovat i to, zda se tyto země otevírají pro české občany, uvedli představitelé ministerstva zahraničí. Na unijním seznamu by se podle nich mělo objevit zhruba 15 států, platit by měl od středy. Za prioritu považuje česká diplomacie zejména volné cestování do zemí západního Balkánu.

Evropa v pondělí prožívá výrazné uvolnění karanténních opatření přijatých kvůli šíření koronaviru. Řada zemí Evropské unie na doporučení Evropské komise ruší omezení týkající se cest v rámci zóny volného pohybu, návrat schengenského prostoru k běžnému režimu ale není stoprocentní. Do Česka se může z většiny evopských zemí.

Země Evropské unie by měly postupně začít uvolňovat omezení na hranicích před letní turistickou sezonou. Nejprve má přijít na řadu otevírání hranic mezi státy, kde je vývoj nákazy nemocí covid-19 podobně příznivý. Doporučila to Evropská komise, podle níž by státy při rušení kontrol neměly diskriminovat občany dalších unijních zemí. Ke snížení rizika opětovného šíření nákazy by podle Komise mělo přispět dobrovolné využívání mobilních aplikací.

Vláda připravuje uvolňování režimu na hranicích, potvrdil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Nejprve půjde o cestování kvůli práci či podnikání a Češi budou moci na Slovensko a do Rakouska, předpokládá. Krok vítá europoslanec Alexandr Vondra (ODS), podle nějž je zavření hranic protiústavní. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nabádá veřejnost, aby byla ostražitá vůči současným značným pravomocím vlády. Případná protiústavnost je ale na posouzení justice, nikoliv evropských orgánů, doplňuje.

„“Pandemie koronaviru ukázala, jak jsme se v posledních letech chovali nezodpovědně vůči světu, s nadějí, že vše vyřeší věda a technika, řekl v Interview ČT24 bývalý prezident Václav Klaus. „Nadměrná otevřenost světa a naše nadměrná otevřenost světu, to je přece hlavní příčina, že se dnes děje, co se děje,“ dodal s tím, že jsme umožnili, aby se virus takto rychle rozletěl do světa.

Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla italská vláda pro zamezení šíření nového typu koronaviru v Evropě zakázat svým občanům cestovat do zahraničí. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Babiš není přesvědčen, že izolace nejhůře zasažených oblastí na severu Itálie, která postihla 16 milionů lidí, postačí.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru zemřelo v Itálii sedm lidí. Itálie je co do počtu nakažených čtvrtou zemí na světě, onemocnělo tam přes dvě stě lidí. Italská vláda kvůli nemoci uzavřela přístup do měst, kde se epidemie šíří nejrychleji. Evropská unie zatím žádná opatření na hranicích v schengenském prostoru neplánuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je na vyhlášení pandemie brzy.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Uplynulo třicet let od pořízení slavného snímku trhliny v železné oponě. Dne 27. června 1989 se na rakousko-maďarském pomezí sešli ministři zahraničí obou zemí, aby přestřihli dráty a zapózovali fotografům. Symbolické gesto navazující na několikatýdenní bourání hraniční bariéry dodalo odvahu mnoha východním Němcům, kteří se v následujících měsících přes Maďarsko pokusili dostat na Západ.