Fotografie štípání drátů mezi Maďarskem a Rakouskem spustila před 30 lety lavinu

3 minuty
Události: Výročí stříhání drátů
Zdroj: ČT24

Uplynulo třicet let od pořízení slavného snímku trhliny v železné oponě. Dne 27. června 1989 se na rakousko-maďarském pomezí sešli ministři zahraničí obou zemí, aby přestřihli dráty a zapózovali fotografům. Symbolické gesto navazující na několikatýdenní bourání hraniční bariéry dodalo odvahu mnoha východním Němcům, kteří se v následujících měsících přes Maďarsko pokusili dostat na Západ.

Rakouský ministr zahraničí Alois Mock a jeho maďarský protějšek Gyula Horn na společné hranici rozstřihli plot, který čtyřicet let odděloval nejen jejich země, ale celé dva světy. Dva muži v oblecích měli v ruce velké nůžky a obklopil je hrozen žurnalistů.

Jedním z nich byl Bernhard Holzner, který tehdy pracoval pro šéfa rakouské diplomacie. Tvrdí, že právě on přišel s nápadem na společné focení v lesích u maďarské Šoproně. „Dopad té fotografie si absolutně nikdo nedokázal představit. Ani politici a lidé z ministerstva, ani přítomní novináři,“ vzpomíná a dodává: „Mně bylo jasné, jak důležité a skvělé je odstranění železné opony coby technické překážky.“

Maďaři začali bourat plot už druhého května. O fotografie Bernharda Holznera z té doby ale média neměla zájem. Proto na hranici přivedl ministry.

Plot se do Maďarska vrátil

Jeho zásluhy později ocenil německý prezident vyznamenáním. Fotku totiž viděli ještě ten večer východní Němci. V domnění, že padají hranice, se jich v létě tisíce vydaly do Maďarska – často pod záminkou dovolené – a snažili se dostat na Západ.

Otevření maďarských hranic korunoval v prosinci 2007 vstup do Schengenského prostoru. O dalších osm let později se plot na maďarské hranice začal vracet. Oddělil zemi od Srbska a Chorvatska, z nichž většinou pěšky přicházeli především Syřané, Afghánci a Iráčané utíkající před válkou, bídou a diktaturou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 21 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 57 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 3 hhodinami
Načítání...