Schengenský prostor strana 2 z 3

Rakousko o dalších 30 dnů prodloužilo kontroly na hranicích se Slovenskem, trvat tak mají nejméně do 26. ledna. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na ministra vnitra Gerharda Karnera, podle nějž je toto opatření nadále nutné z hlediska boje proti převaděčům.

Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

Bulharsko čelí obvinění, že jeho bezpečnostní síly střílely na běžence, kteří se snažili překonat hranice s Tureckem. Několik evropských médií v čele s projektem Lighthouse Reports zveřejnilo záběry, na kterých mladého Syřana zasáhne kulka. Sofie jakoukoli vinu odmítá. Zpráva přichází krátce před hlasováním o vstupu země do schengenského prostoru.

České předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

V Tiraně jednali zástupci Bruselu se státy západního Balkánu. Debatu vedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) coby zástupce předsednické země. Účastníci summitu se věnovali situaci na Ukrajině i možnému riziku teroristických útoků v Evropě. Podle lídrů riziko stoupá i v souvislosti s migrační vlnou do Evropy.

Vstup do Česka je už několik dní odepřen všem Rusům s platným schengenským vízem, vydaným jakýmkoli členským státem Evropské unie. Platí to ale jen v případě, že přiletí. Ruští turisté do Česka tak mohou přijet třeba autem přes ostatní státy EU, což připouští i ministerstvo zahraničí. Spousta rusky mluvících turistů je například v Karlových Varech, často však jde o Rusy s německým občanstvím.

Do Česka od půlnoci nesmějí ruští občané, kteří mají schengenské vízum vydané jakýmkoli členským státem Evropské unie a chtěli přicestovat za turistikou, sportem nebo kulturou. V účinnost vstoupilo nařízení vlády z 12. října, jímž se Česko připojilo k pěti dalším unijním státům, které již vstup Rusů se schengenskými vízy omezily.

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Od půlnoci jsou obnoveny policejní kontroly na hranicích se Slovenskem. Zaměřeny jsou na sedmadvacet bývalých přechodů, jinudy není možné mezi oběma zeměmi cestovat. Opatření se tak dotýká i zelené hranice či turistických tras. Výjimky platí pro zemědělce, lesníky, myslivce nebo rybáře. Česko tak reaguje na zvýšený tranzit především syrských běženců. Od půlnoci zadržela policie přes 198 migrantů a devět převaděčů.

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

S omezením musejí počítat všichni, kteří poletí od 11. do 15. července z Letiště Václava Havla. Kvůli českému předsednictví EU se bude uzavírat příjezd k terminálu 2 – tedy k hale pro cesty do schengenského prostoru. Právě odsud míří většina Čechů na dovolenou.

O dobrovolných relokacích ukrajinských uprchlíků z nejvíc zasažených zemí, jako jsou Polsko nebo Česko, jednali v Lucemburku unijní ministři vnitra. Pokud se zvedne nová uprchlická vlna, mohly by se podle Víta Rakušana (STAN) vytvořit autobusové koridory z Ukrajiny rovnou na západ. Klíčový je podle něj v desetibodovém programu pomoci Ukrajině jednotný evropský registrační systém, který umožní uprchlíky zaznamenat.

Vláda schválila návrh na prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně migrace z Ukrajiny o třicet dnů. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu. Bez prodloužení by opatření skončilo 31. května. Sněmovna návrh posoudí ve čtvrtek na mimořádné schůzi.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jednal s bulharským protějškem Rumenem Radevem. Odpoledne se bulharský prezident setká také s představiteli parlamentu a s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Zemana většinu času ve vzájemné diskusi věnovali ruské agresi na Ukrajině, česká hlava státu vyjádřila jednoznačnou podporu pro vstup Bulharska do schengenského prostoru. Radev ocenil vzájemné vztahy, zároveň vyjádřil obavu o energetickou nezávislost obou zemí a dopad sankcí v podobě embarga na dovoz ruské ropy.

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. Jeho soupeřka to odmítla.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhne na setkání ministrů vnitra Evropské unie v Bruselu, aby Unie zastavila vydávání víz pro občany Ruska v celém schengenském prostoru. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Svůj návrh označil za příklad „radikální pozice České republiky“.

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Také slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jeho země poskytne pomoc lidem, kteří z východu prchají před válkou. Útok odsoudil i maďarský premiér Viktor Orbán, rovněž Maďarsko je na uprchlíky připraveno.  Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) čeká, že přijme tisíce uprchlíků. Aktuálně zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, upřesnil.

Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.

Nejméně sedm lidí v pondělí večer zahynulo a čtyři další utrpěli zranění, když v Maďarsku nedaleko srbských hranic narazilo do budovy auto, které ze Srbska převáželo migranty. Informovala o tom maďarská média s odvoláním na policii.

Okresní soud v Olomouci potrestal osmičlenný gang za nelegální přepravu cizinců, zejména Vietnamců, do schengenského prostoru. Dvěma obžalovaným zpřísnil nepodmíněné tresty za jiné trestné činy, jednoho poslal na tři a půl roku do vězení. Třem již za jiné případy uvězněným členům gangu ponechal tresty stejné. Dvěma obžalovaným udělil podmínky a peněžité tresty. ČT to řekla předsedkyně senátu soudu Kristýna Hradilová. Rozsudek není pravomocný, jeden obžalovaný už se odvolal.