Česku nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí kvůli situaci v Izraeli, ujistil Fiala

Události: Pohotovost kvůli teroristické hrozbě (zdroj: ČT24)

České republice nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí v souvislosti s děním v Izraeli a nezvýšilo se riziko teroristického útoku. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vedle dopadů situace v Izraeli se rada zabývala také nelegální migrací.

„Nemáme poznatky, že by se zvýšilo riziko útoků proti cílům v České republice,“ konstatoval předseda vlády.

Stát nicméně podle Fialy přistoupil k sadě opatření, která chrání rizikové objekty a akce. „Všechny složky dělají vše pro preventivní ochranu,“ dodal premiér.  

Později Fiala uvedl, že v případě prodlužování konfliktu je třeba počítat s jeho dopady například na ceny energií či růst nelegální migrace. Stát proto musí pracovat i s ještě horšími scénáři a být na ně připraven.

Jednání Bezpečnostní rady státu (zdroj: ČT24)

Účastníci jednání ve Strakově akademii probírali i otázku přístupu k propalestinským demonstracím. Policejní prezident Martin Vondrášek připomenul, že v Česku existuje právo pokojně se shromažďovat. Organizátoři akcí však mají povinnost je nahlašovat příslušným správním úřadům a ty na místě rozhodují, zda jsou důvody je případně rozpustit. Na místě má policie nicméně vždy specialisty na extremismus, kteří jsou připraveni reagovat v případě, že by cokoli vybočilo z linií daných českým právním řádem, uvedl Vondrášek. Zmínil i dlouhodobou spolupráci s bezpečnostními analytiky. Policie také kvůli útokům v Izraeli zvýšila ochranu židovských památek v Česku.

Izrael aktuálně útočí v Pásmu Gazy poté, co ozbrojenci hnutí Hamás 7. října vypálili tisíce raket na Izrael, pronikli na jeho území, zavraždili stovky civilistů a další stovky vzali do Gazy jako rukojmí. Při odvetném izraelském bombardování Pásma Gazy zemřelo 3300 lidí, uvedla palestinská ministryně zdravotnictví Maj Kajlová. Čeští politici vyjadřují podporu Izraeli, zemi minulý týden navštívil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). S protesty se v posledních dnech potýká Německo, zvýšená opatření kvůli incidentům na svém území zavedly i Belgie a Francie.

Kontroly na hranicích

Opatření na hranicích v posledních týdnech kvůli migrační vlně posílilo Česko, ale i okolní země. Policisté při namátkových kontrolách na hranicích se Slovenskem, které odstartovaly 4. října, zkontrolovali přes 110 tisíc lidí, odepřeli vstup 745 osobám a zadrželi 32 převaděčů migrantů. Řekl po jednání rady Vondrášek. 

Podle něj policisté letos v Česku zaznamenali přes 11 tisíc nelegálně pobývajících cizinců. Loni ke stejnému datu jich byl dvojnásobný počet. Cizinců, u kterých je jasný úmysl pokračovat přes Česko dál na západ Evropy, zajistili letos zatím policisté 3785, před rokem to bylo ke stejnému datu přes 16 tisíc, doplnil policejní prezident.

V minulém týdnu zachytili policisté v Maďarsku 4 tisíce uprchlíků, v Rakousku 2700, na Slovensku 1700 a v Česku 570. „S výjimkou Slovenska jsou na tom i okolní země o poznání lépe než loni,“ dodal Vondrášek.

Důkazem lepšího sdílení informací o převaděčích, poznávacích značkách vozidel a dalších informací podle něj je, že loni policisté zadrželi 248 převaděčů, zatímco letos jich je do neděle již 341.

Fiala vyzdvihl, že statistiky jsou i přes rostoucí trend výrazně lepší než loni. Česko podle něj dělá vše pro to, aby se v rámci Unie podařilo přerušit migrační trasy a zabránit vstupu migrantů již na hranicích schengenského prostoru.

„Česko chce hledat evropské řešení zahrnující mimo jiné lepší návratovou politiku a azylové řízení. Cílem musí být, aby se tito lidé do Evropy vůbec nevydávali,“ shrnul premiér. Česká republika zároveň odmítá jakoukoliv formu povinného přerozdělování migrantů.