Bezpečnostní rada státu

Poslanci ve středu začali schvalovat sporné zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní tábor nechal svolat ke koaliční novele mimořádnou schůzi, která zužuje možnosti opozičních obstrukcí v debatě o návrhu programu. Ani tak se však poslanci k hlasování nedostali, v závěru jednacího dne chtěly vystoupit v řádné diskusi čtyři desítky výhradně opozičních zástupců. V jednání budou pokračovat v pátek.

Existuje podezření, že do případu muže dopadeného při pokusu o žhářský útok v Praze bylo zapojeno Rusko, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Bezpečnostní rady státu. Žhářský útok se týkal autobusů, jak potvrdila i mluvčí dopravního podniku, podle které oheň uhasili jeho zaměstnanci. Fiala ocenil profesionální a dobrou práci bezpečnostních složek. Podobné útoky se mohou chystat napříč Evropou včetně Česka, doplnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Ministerstvo vnitra představilo Bezpečnostní radě státu (BRS) 33 opatření v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Týkají se policie, hasičů, resortu zdravotnictví či ministerstva školství, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pro fakultu, kde střelec v prosinci zabil čtrnáct lidí a dalších 25 lidí zranil, připravil resort školství dvacet milionů korun. Jednání se zúčastnil i prezident Petr Pavel.

České republice nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí v souvislosti s děním v Izraeli a nezvýšilo se riziko teroristického útoku. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vedle dopadů situace v Izraeli se rada zabývala také nelegální migrací.

Na Slovensku jednala za účasti prezidentky Zuzany Čaputové bezpečnostní rada státu. Schůzku svolal premiér Ľudovít Ódor poté, co policie ve čtvrtek obvinila několik současných a bývalých pracovníků bezpečnostních složek. Čaputová uvedla, že vyšetřováním dotčené orgány jsou funkční a že postup policie probíhá pod kontrolou prokuratury a soudů. Ódor ubezpečil, že tyto orgány zůstávají nezávislé. Slovensko je nadále právním státem, doplnil. Oba se také ohradili vůči „nesmyslům a lžím“, které se v souvislosti se zásahem policie objevily ve veřejném prostoru.

Slovenská policie podle jejího šéfa Štefana Hamrana obvinila pět lidí včetně současných a bývalých příslušníků civilní tajné služby SIS pro podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů. Podle médií je mezi nimi současný šéf SIS Michal Aláč a jeho předchůdce Vladimír Pčolinský. V další kauze byly obviněny dvě osoby, podle televize Markíza také šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Roman Konečný. Hamran jména obviněných později potvrdil, napsal Denník N. Postup policie zasáhl do probíhající kampaně před zářijovými předčasnými parlamentními volbami.

„Nemáme důvod bát se ruských hrozeb. Jako společenství demokratických zemí jsme hodnotově, občansky, ale také hospodářsky a vojensky silnější,“ prohlásil prezident Petr Pavel na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Obavu má prezident jen z únavy západních zemí z dlouhé války, která může přinést nejednotnost, na což dle něj spoléhá ruský vládce Vladimir Putin. Na konferenci vystoupil také premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého je Moskva ochotná na Ukrajině překročit všechny meze.

Vnější bezpečnostní hrozba přichází především z Ruska a dlouhodobě i z Číny, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na úterním sněmovním semináři o nové bezpečnostní strategii Česka. Návrh dokumentu je do schválení vládou neveřejný, podle ředitele Odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Ivana Počucha budou jeho hlavní sdělení „jasná a úderná“. Kabinet by podle poslankyně Evy Decroix (ODS) mohl materiál dostat ještě tento měsíc.

Prezident Petr Pavel se ve středu poprvé ve funkci účastnil jednání Bezpečnostní rady státu (BRS). Neplánuje tam však docházet pravidelně, dorazit chce vždy na projednávání témat, která vyžadují jeho účast, řekl novinářům. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že se Pavel zasedání zúčastnil. Míní, že i vzhledem k jeho minulosti ve vrcholných funkcích v české armádě a NATO jsou jeho zkušenosti pro rozhodování rady přínosem.

Bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň Přísně tajné získal guvernér České národní banky Aleš Michl. Národní bezpečnostní úřad mu ji udělil zhruba deset měsíců poté, co o ni Michl požádal. V mezidobí se objevovaly pochybnosti, zda může guvernér bez prověrky plnohodnotně vykonávat funkci, prezident hovořil i o variantě, že by mohl uvažovat o jeho odvolání, kdyby Michl prověrku nezískal.

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pokročil v přípravě návrhu zákona, který by měl omezit vliv rizikových dodavatelů informačních a komunikačních technologií na nejvýznamnější infrastrukturu v Česku. Prověřování by měl podle návrhu provádět NÚKIB ve spolupráci s ministerstvy, zpravodajskými službami a dalšími organizačními složkami státu. Ředitel úřadu Lukáš Kintr chce o předloze nad rámec běžného připomínkového řízení vést diskusi s partnery ze státní správy, soukromého a akademického sektoru.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pracuje na zákonu, který umožní prověřovat dodavatele technologií pro strategická odvětví státu. Nová legislativa bude zároveň vyžadovat komplexní zabezpečení sídel, kde se uchovávají klíčová data firem a státních úřadů.

Severní Korea odpálila další balistickou střelu, uvedly armády Japonska a Jižní Koreje. Podle japonských úřadů raketa přeletěla severní japonský ostrov Hokkaidó, než dopadla do moře. Vláda v Tokiu vyzvala lidi v ohrožené oblasti, aby se ukryli. Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea slíbily rozhodnou odpověď.

Dvě exploze vyřadily v úterý ráno z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Moskva uvedla, že se chce vyhnout situaci, kdy by Podněstří bylo zataženo do konfliktu na Ukrajině.

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Také slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jeho země poskytne pomoc lidem, kteří z východu prchají před válkou. Útok odsoudil i maďarský premiér Viktor Orbán, rovněž Maďarsko je na uprchlíky připraveno.  Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) čeká, že přijme tisíce uprchlíků. Aktuálně zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, upřesnil.

Prezident České republiky Miloš Zeman ostře zkritizoval Rusko a Vladimira Putina za útok na Ukrajinu. Uvedl, že Rusko se dopouští zločinu proti míru. Podpořil také přísnější sankce. Reakce přicházejí i od dalších českých politiků. Premiér Petr Fiala (ODS) označil ruský útok za neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu, který nemůže zůstat bez reakce ze strany EU a Severoatlantické aliance (NATO). Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) svolala štáb svého ministerstva. Uvedla, že Rusko porušilo mezinárodní právo. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil útok za barbarský a sdělil, že Rusko přináší do Evropy válku a utrpení. Útok odpoledne jednohlasně odsoudili v usnesení také poslanci.

Česko odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, současně pozastavilo chod svých zastoupení v Petrohradě a Jekatěrinburgu a na konzultace do Prahy stahuje své velvyslance z Minsku a Moskvy. Po jednání Bezpečnostní rady státu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Pro Ukrajinu Česko vyčlení humanitární pomoc ve výši tří set milionů korun. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je Česko připraveno přijmout vysoké tisíce ukrajinských uprchlíků. Ukrajinští občané, kterým končí pobyt na území České republiky, si budou moci požádat o speciální typ víz v rámci zjednodušené procedury.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Situací ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se na středečním jednání zabýval kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér na brífinku uvedl, že Bezpečnostní rada státu jednala ve středu o připravenosti Česka na všechny scénáře. Země je podle něj připravena pomoci Ukrajině. Dopoledne si náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou samozvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Zmejevskij během předvolání odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Uznání samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese Ruska vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce proti Moskvě. Krizový štáb ministerstva zahraničí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.

Česko je připraveno na různé počty uprchlíků, kteří by v případě eskalace konfliktu mohli přijít z Ukrajiny, řekl po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že doufá, že k situaci nedojde a napětí se podaří uklidnit. Ministerstvo vnitra se chce v případě vyhrocení situace mezi Ukrajinou a Ruskem zaměřit hlavně na humanitární pomoc na místě. Pokud by Slovensko požádalo o pomoc, pošle vnitro na hranici mezi Slovenskem a Ukrajinou kontingent českých policistů, aby pomáhali podobně jako v Makedonii nebo Maďarsku.