Bezpečnostní rada státu strana 2 z 4

Prezident České republiky Miloš Zeman ostře zkritizoval Rusko a Vladimira Putina za útok na Ukrajinu. Uvedl, že Rusko se dopouští zločinu proti míru. Podpořil také přísnější sankce. Reakce přicházejí i od dalších českých politiků. Premiér Petr Fiala (ODS) označil ruský útok za neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu, který nemůže zůstat bez reakce ze strany EU a Severoatlantické aliance (NATO). Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) svolala štáb svého ministerstva. Uvedla, že Rusko porušilo mezinárodní právo. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil útok za barbarský a sdělil, že Rusko přináší do Evropy válku a utrpení. Útok odpoledne jednohlasně odsoudili v usnesení také poslanci.

Česko odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, současně pozastavilo chod svých zastoupení v Petrohradě a Jekatěrinburgu a na konzultace do Prahy stahuje své velvyslance z Minsku a Moskvy. Po jednání Bezpečnostní rady státu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Pro Ukrajinu Česko vyčlení humanitární pomoc ve výši tří set milionů korun. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je Česko připraveno přijmout vysoké tisíce ukrajinských uprchlíků. Ukrajinští občané, kterým končí pobyt na území České republiky, si budou moci požádat o speciální typ víz v rámci zjednodušené procedury.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Situací ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se na středečním jednání zabýval kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér na brífinku uvedl, že Bezpečnostní rada státu jednala ve středu o připravenosti Česka na všechny scénáře. Země je podle něj připravena pomoci Ukrajině. Dopoledne si náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou samozvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Zmejevskij během předvolání odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Uznání samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese Ruska vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce proti Moskvě. Krizový štáb ministerstva zahraničí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.

Česko je připraveno na různé počty uprchlíků, kteří by v případě eskalace konfliktu mohli přijít z Ukrajiny, řekl po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že doufá, že k situaci nedojde a napětí se podaří uklidnit. Ministerstvo vnitra se chce v případě vyhrocení situace mezi Ukrajinou a Ruskem zaměřit hlavně na humanitární pomoc na místě. Pokud by Slovensko požádalo o pomoc, pošle vnitro na hranici mezi Slovenskem a Ukrajinou kontingent českých policistů, aby pomáhali podobně jako v Makedonii nebo Maďarsku.

Česká republika vyjádřila solidaritu Francii, jejíž velvyslanec Joël Meyer byl v pondělí vyhoštěn z Mali. V úterý to po zasedání Bezpečnostní rady státu oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kvůli české vojenské přítomnosti v africkém Sahelu o situaci informovala radu i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj a náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice Ukrajině. Česká vláda jej schválila koncem ledna. Podepsali také dlouhodobě připravovanou dohodu, podle které bude možné v Česku léčit zraněné ukrajinské vojáky. O ruském hromadění jednotek u hranic jednala také Bezpečnostní rada státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) sice Česko doufá v diplomatické řešení, ale připravuje se i na riziko ruské agrese na Ukrajině.

Česko zatím nevydává pokyn k evakuaci personálu zastupitelských úřadů na Ukrajině kvůli hrozící ruské invazi. Po jednání krizového štábu resortu zahraničí to řekl ministr Jan Lipavský (Piráti). Apeloval na české občany, aby necestovali do příhraničních oblastí na východě a severu Ukrajiny. Ti, kteří se v zemi nacházejí, by se měli registrovat v systému DROZD. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý ve sněmovně řekl, že kvůli krizi se sejde v úterý 1. února Bezpečnostní rada státu.

Státní zástupce podal obžalobu na ředitele oddělení bezpečnosti informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karla Macka v kauze ovlivňování IT zakázek. Obžaloba ho viní ze zneužití pravomoci a z pletich při zadání veřejné zakázky. Na dotaz ČT to uvedl dozorující státní zástupce Zdeněk Matula. Podle serveru iROZHLAS měl Macek nabízet úplatek jedné z firem účastnících se tendru na výplatu sociálních dávek, aby se z výběrového řízení stáhla. V kauze policisté obvinili také bývalého náměstka MPSV Jana Baláče, ten se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu.

Nová vláda Petra Fialy (ODS) plánuje zvýšit počet členů Bezpečnostní rady státu z devíti na deset. Vyplývá to z návrhu, který má k dispozici ČTK. Členem rady už nebude šéf resortu zemědělství, naopak přibudou ministři práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj. Oba resorty vedou současně místopředsedové vlády a lídři koaličních lidovců Marian Jurečka a Pirátů Ivan Bartoš. Na úřadu vlády by mělo zároveň vzniknout 74 nových míst.

Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) v pondělí zasedl poprvé pod vedením nového ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády Víta Rakušana (STAN). Ten ve středu vládě předloží návrh na rychlé provozní změny ve fungování ÚKŠ, který zahrnuje i rozpuštění vládní rady pro zdravotní rizika. Ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) dal krizový štáb také úkol, aby ve středu na vládu přinesl konkrétní sadu opatření, která by měla platit do konce letošního roku, řekl Rakušan.

Na pražském Vítkově v pátek oficiálně skončila mise české armády v Afghánistánu. Za necelých dvacet let na ní sloužilo přes 11 500 vojáků, 14 z nich nepřežilo. „Pocity jsou vždycky složité, a je to o to horší, když ty vojáky znáte. Několik z nich bylo mými přáteli. V minulosti jsme sloužili u jedné jednotky,“ uvedl v Událostech, komentářích armádní generál a náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata.

Čeští diplomaté z ambasády v Kábulu se přesouvají na mezinárodní letiště. O evakuaci dvou lidí informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání krizového štábu resortu. Večer se kvůli situaci sešla Bezpečnostní rada státu. Ze závěru jednání vyplývá, že Česko evakuuje i afghánské spolupracovníky. Situace v zemi se v posledních dnech radikálně mění, západní země kvůli postupu islamistického hnutí Taliban stahují své občany a omezují činnost ambasád.

České zdravotnictví na tom není z hlediska kyberbezpečnosti dobře, ale v některých nemocnicích se už situace zlepšila, uvedl v pořadu Interview ČT24 ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka. Mnohem lepší situaci naopak vidí v bankovnictví a v energetice. Vláda v pondělí schválila Akční plán ke strategii kybernetické bezpečnosti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron mimořádně svolal bezpečnostní radu státu k jednání o špionážní kauze Pegasus a o kybernetické bezpečnosti, uvedl vládní mluvčí Gabriel Attal. Izraelský parlament kvůli kauze zřizuje komisi a maďarská prokuratura začala vyšetřovat podezření z nezákonného sledování. Média o víkendu informovala, že software Pegasus izraelské společnosti NSO Group používaly rozvědky některých zemí ke špehování novinářů a politiků včetně francouzských či maďarských.

Vláda schválila odměny pro hasiče, policisty, vojáky a příšlušníky Vězeňské služby za službu v době pandemie covidu-19. Každý z nich by měl dostat 20 tisíc korun. Celkově za ně stát zaplatí zhruba miliardu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že bude na odměny pro hasiče a policisty potřeba 770 milionů, pro vojáky podle ministerstva obrany dalších 237 milionů.

Bezpečnostní rada státu rozhodla, že pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v Česku. Poslední let bude odbaven ve středu, páteční a nedělní už nebudou. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) to oznámili ve středu v návaznosti na nucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku, po němž následovalo zatčení novináře a kritika běloruského režimu Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofije Sapegaové. České aerolinie (ČSA) ve středu v návaznosti oznámily, že se budou běloruskému vzdušnému prostoru vyhýbat.

Vláda schválila usnesení, ve kterém vyřadila z tendru na dostavbu Dukovan ruskou společnost Rosatom, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Bezpečnostní dotazník pošle francouzské, korejské a americké firmě. Premiér Andrej Babiš (ANO) už v neděli avizoval, že v návaznosti na zjištění o zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích nechce, aby se ruská společnost na dostavbě podílela. Rosatom označil své vyloučení za netržní rozhodnutí. Zdůraznil, že mírová jaderná energie by měla stát mimo politiku.

Bezpečnostní rada státu se v pondělí ráno shodla na postupu při přípravě dostavby jaderného bloku v Dukovanech, řekl po jednání ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Po schůzi vlády doplnil, že nejde o zahájení tendru, ale o bezpečnostní posouzení. Ve hře zůstávají čtyři uchazeči včetně ruského Rosatomu. Vláda také odvolala zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla.

Ohlášené oslovení ruského Rosatomu v rámci takzvaného bezpečnostního posouzení před dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany vyvolalo rozepře mezi politiky. Skupina opozičních zákonodárců kvůli tomu dokonce požaduje odvolání ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO). Šéf lidovců Marian Jurečka v Událostech, komentářích řekl, že nechápe, proč byla z možného zapojení do dostavby elektrárny vyloučena jenom Čína, a ne i Rusko. Havlíček uvedl, že Rusko na rozdíl od Číny dodává bloky do celého světa – včetně Evropské unie.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nesouhlasí s osvobozením bývalých šéfů Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Tomáše Perutky a Ondreje Páleníka. Obžaloba je vinila z mnohamilionové škody způsobené uzavřením smluvního dodatku s německou firmou Viktoriagruppe. Zeman podal koncem roku dovolání, jeho obsah žalobci zpřístupnili ve své databázi. Rozhodovat tak bude Nejvyšší soud.