Situací ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se na středečním jednání zabýval kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér na brífinku uvedl, že Bezpečnostní rada státu jednala ve středu o připravenosti Česka na všechny scénáře. Země je podle něj připravena pomoci Ukrajině. Dopoledne si náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou samozvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Zmejevskij během předvolání odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině.
Česko je připraveno na všechny varianty vývoje na Ukrajině, řekl Fiala
45 minut
Brífink po jednání vlády z 23. února
Fiala na brífinku uvedl, že chce české občany ubezpečit, že Česko je připraveno na různé varianty vývoje rusko-ukrajinského konfliktu. „Děláme všechno pro to, aby dopady při všech scénářích byly na české občany co nejmenší,“ ujistil po středečním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu.
Česká republika je podle něj připravena pomoci Ukrajině a je rovněž připravena na případný příliv uprchlíků i na to, že by se omezily dodávky energií z Ruska. „Je potřeba, aby Rusko neslo následky za svoje agresivní kroky,“ řekl Fiala s tím, že se kabinet koordinuje s partnery v EU a NATO.
Ruské uznání separatistických republik na ukrajinském území a vyslání armády podle českého premiéra znamená, že Evropa je krok od války. Podle Deníku N vláda schválila mimořádné krizové kroky - mimo jiné aktivaci některých mobilních velitelství v reakci na spuštění systému krizového řízení NATO.
Kabinet rovněž schválil mandát pro prezidenta Miloše Zemana na on-line summit NATO. Agresi má odsoudit. „Podle mých informací s obsahem mandátu pan prezident nemá žádný problém,“ podotkl ministerský předseda.
Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zatím nezaregistrovaly žádné bezpečnostní hrozby kvůli dění na Ukrajině pro tuzemské občany. Česko také zatím neregistruje zvýšený zájem Ukrajinců o různé typy pobytových povolení. „Zastupitelské úřady České republiky v Kyjevě a Lvově jsou nadále v provozu, pobytová povolení se tam vyřizují standardně,“ uvedl Rakušan.
Vnitro podle něj zpracovalo scénáře, jak by Česko postupovalo v případě migrační vlny z Ukrajiny. Plán počítá s několika stupni od zeleného po černý. „V současné chvíli nejsme ještě ani v tom prvním zeleném stupni,“ přiblížil Rakušan. Zájem o víza podle něj nevybočuje z normálu.
Ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance
Ruský velvyslanec Zmejevskij, kterého si předvolalo ve středu dopoledne ministerstvo zahraničí, si podle ministra Jana Lipavského (Piráti) postoj České republiky vyslechl. „Diplomacie je nástrojem k odvrácení případného konfliktu. Pokud chceme odvrátit konflikt, musíme usilovat o všechna možná diplomatická řešení,“ zdůraznil ministr zahraničí. Předvolání ruského velvyslance se neúčastnil, jeho atmosféru označil za pracovní až strohou.
V prohlášení na svém webu ministerstvo zahraničí uvedlo, že ministerský náměstek Smolek sdělil Zmejevskému, že uznání takzvaných „republik“ nemá žádné mezinárodněprávní účinky. „Dotčená území nadále zůstávají územím Ukrajiny. Postup Ruské federace přitom porušuje některé základní principy mezinárodního práva a řadu dalších mezinárodních závazků,“ sdělil úřad.
Ruskou stranu resort vyzval k deeskalaci násilí na východě Ukrajiny a k návratu k jednání. „Pokud by tak neučinila a hodlala pokračovat v agresi vůči Ukrajině, je Česká republika připravena spolu s partnery z EU přijmout další dalekosáhlé politické a ekonomické sankce vůči Ruské federaci,“ dodal úřad.
Ruské velvyslanectví v následném prohlášení uvedlo, že Česku doporučilo, aby místo vyhrožování dalšími sankcemi stejně jako další „sponzoři“ Kyjeva spíše usilovalo o to, aby „zkrotilo agresivní zápal ukrajinské strany a nasměrovalo situaci k politickému a diplomatickému řešení“.
Zmejevskij také podle velvyslanectví odmítl během předvolání „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení Česka a jeho západních spojenců, že Rusko uznáním samozvaných republik na území Ukrajiny porušilo mezinárodní právo. Zprávy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území ambasáda na Facebooku označila za fámy.
Lipavský se vyjádřil také k prvnímu evropskému balíčku sankcí schválenému v úterý. Reagoval podle něj na hrubé porušení mezinárodního práva a dokazuje silnou jednotu mezinárodního společenství. Česko podle ministra zastává postup, že sankce musí být natolik silné, aby odvrátily další ruský postup, je tedy podle něj připraveno podpořit i „tvrdší“ variantu.
Ministerstvo zahraničí stále doporučuje Čechům, kteří jsou na Ukrajině, nebo alespoň v její východní části, aby se přemístili do bezpečí a nahlásili se do systému Drozd. Česká ambasáda v Kyjevě funguje, ale přestala vydávat víza.
6 minut
Ministr zahraničí Lipavský k situaci na Ukrajině
Lipavský: Má větší hodnotu mezinárodní právo, nebo obchodní výsledky?
Po jednání s australskou ministryní zahraničí Marise Payneovou připustil Lipavský, že zpětný dopad protiruských sankcí mohou pocítit i západní státy. Dal však najevo, že nevidí jinou možnost. „Je jednoduchá úvaha, kterou si musí položit Evropská unie a Spojené státy: Co má větší hodnotu? Mezinárodní právo, nedělitelnost hranic, nebo nějaké obchodní výsledky?“
Kromě sankcí, které vzejdou od Evropské unie jako celku, chystá Česko bilaterální pomoc Ukrajině. Již dříve odešla na Ukrajinu dělostřelecká munice, dále Praha podpoří Ukrajinu desetimilionovým darem. Lipavský upřesnil, že peníze mají směřovat k ukrajinskému Červenému kříži. Ten za ně nakoupí sanitky a sady první pomoci.
„Částka je limitována tím, že je to maximum, co může ministr zahraničí podepsat. Další pomoc připravujeme. V momentě, kdy takový materiál bude schválen na vládě, budeme informovat. Obecně můžeme pozorovat velkou politickou vůli Ukrajině pomoci,“ dodal ministr.
Zahraniční výbor sněmovny vyzval Rusko k ukončení agrese
Děním na východě Ukrajiny se zabývali i poslanci. Zahraniční výbor přijal usnesení, ve kterém vyzývá Rusko k ukončení agrese a k dodržování mezinárodního práva. Předseda výboru Marek Ženíšek (TOP 09) v této souvislosti už před projednáváním zmínil, že je potřeba označit ruské kroky za invazi - a hlasy všech sněmovních stran výbor ruský krok také jako anexi pojmenoval a odsoudil.
Podle poslanců jde o porušení základních norem mezinárodního práva včetně Charty OSN, minských dohod a Budapešťského memoranda z roku 1994. Kroky Ruska podle výboru poškozují zájmy dalších evropských zemí a ohrožují bezpečnost a stabilitu celého kontinentu.
Ukrajina má podle zákonodárců právo na to zvolit si své vnitřní uspořádání a zahraničně politické směřování. Výbor též ocenil jednoznačnou pozici české vlády ohledně přijetí sankcí EU a uvítal veškerou dosavadní pomoc, kterou kabinet Ukrajině poskytl.
„Měli bychom být solidární se svými spojenci, a tím pádem společně s nimi i s Ukrajinou,“ poznamenal člen zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD). Usnesení teď zamíří na plénum sněmovny, které by o něm mohlo hlasovat příští týden.
7 minut
UDÁLOSTI: Čeští politici odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině
Reakce Senátu je obdobná a jednotná. Senátoři odsuzují vojenské akce na východě Ukrajiny jako porušení mezinárodního práva. Na budově Valdštejnského paláce je vyvěšena ukrajinská vlajka, podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se ale nelze zastavit u těchto symbolických kroků, Česko by mělo být připraveno například přijímat uprchlíky z Ukrajiny.
Předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer (nez.) apeloval na co nejrychlejší přijetí citelných sankcí vůči Rusku. O něco zdrženlivější je místopředseda tohoto výboru Tomáš Jirsa (ODS), který poukazuje na to, že už v minulosti sankce nezmírnily postup Ruska vůči jiným zemím, a volá spíše po diplomatickém řešení situace.
Bývalý premiér Andrej Babiš navštívil prezidenta Miloše Zemana, probírali spolu i rusko-ukrajinskou krizi. Prezident podle Babiše pokládá vojenskou aktivitu za možný důsledek ruské vnitropolitické situace.
„Pan prezident si myslí, nebo jsem to tak pochopil, a já nechci mluvit za něj, že ten krok byl z nějakých vnitropolitických důvodů,“ řekl Babiš. „Říkal, že je překvapen, že v těch oblastech půlka obyvatelstva mluví ukrajinsky. To znamená, že pan prezident je toho názoru, že byla velká chyba, že Ukrajina neuznala v rámci těchto oblastí, že se může používat ruština. Že to je možná jeden z důvodů toho kroku. Myslím ale, že to jsou všechno nějaké domněnky, které nikdo nemůže potvrdit,“ uvedl Babiš po setkání s hlavou státu.
Evropská sankční strategie není vyložit všechny karty na stůl
Země EU se kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny v úterý jednomyslně shodly na přijetí sankcí vůči Moskvě. Na dosavadní sankční seznam podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území. Sankce postihnou také třiadvacet dalších činitelů či subjektů.
Podle europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (ANO) jsou sankce projednané na úterním pařížském jednání unijních ministrů zahraničí už jen procedurální otázkou. „Velmi mě potěšilo, že se podařilo najít jednotu mezi členskými státy,“ uvedla. I Maďarsko, jehož postoj byl do poslední chvíle nejasný, sankce schválilo. „Když si vzpomeneme na Bělorusko, jak nám dlouho trvalo přijmout sankce, je vidět, že se Evropa v mezidobí připravovala na tento hrozný scénář, dokázali jsme držet jednotu a rychle zareagovat,“ ocenila.
Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) uvedla, že Vladimir Putin měl být první na seznamu sankcí. Charanzová jako diplomatka chápe, že se ruský prezident zatím na sankčním seznamu neobjevil. „Strategie v tuto chvíli není, abychom jako Evropa dali všechny karty na stůl,“ vysvětlila. Evropské kroky vnímá tak, že Unie schválila první balík sankcí, a pokud situace bude dál eskalovat, přijde další odezva.
Nyní zveřejněné sankce jako první úder
Podle místopředsedy zahraničního výboru poslanecké sněmovny Jaroslava Bžocha (ANO) je stále možné najít smírné řešení, k čemuž se může připojit i Česko. „Jsme zastoupeni v Evropské unii, NATO, v několika mezinárodních organizacích, jako je OSN nebo jako je Rada Evropy, která to bude řešit taky,“ uvedl poslanec v Událostech, komentářích.
26 minut
Události, komentáře: Situaci na Ukrajině je stále možné řešit diplomaticky, říkají Kupka a Bžoch
„Přece každý z nás jako důležitou věc vidí, aby se podařilo vyřešit ten problém jinak než cestou otevřeného válečného konfliktu. Situace je velmi vážná a pohybujeme se na oné hraně, ale ještě pořád je otevřená cesta k tomu, aby se Rusko v těch krocích vrátilo zpět,“ hodnotil v pořadu místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka.
Dosud Západem zveřejněné sankce jsou podle Kupky prvním úderem. „Jsou koncipovány tak, aby je v případě, že ze strany Ruska nedojde ke snížení napětí, bylo možné stupňovat. Je to přesně ona cesta k hledání řešení jinak než vojensky.“ Jednotný postoj členských zemí EU, Británie a USA podle Kupky Putina nicméně překvapil.
Česká armáda se přesto zapojuje do cvičení NATO v Pobaltí. Čeští ženisté jsou například nasazeni v Lotyšsku a Litvě, od dubna budou letecký prostor v regionu chránit české stíhačky Gripen. „Co se týče zapojení do válečného konfliktu, tam si myslím, že tak daleko určitě nejsme,“ tvrdí Bžoch.
