Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.
Ukrajina vyhlásila nouzové ohrožení státu. Lídři odštěpeneckých oblastí podle Kremlu žádají Putina o pomoc
Události: Ukrajina vyhlásí nouzové ohrožení státu (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Nouzové ohrožení státu zavádí Ukrajina ve všech regionech kromě Luhanské a Doněcké oblasti, kde už zvláštní režim platí. Opatření schválil parlament. Stav potrvá třicet dní od půlnoci ze středy na čtvrtek a poté může být o další měsíc prodloužen.
Podle agentury Reuters bude stav regulovat rozhlasové a televizního vysílání nebo zavede zvláštní pravidla pro šíření informací přes počítačové sítě. Zřejmě také zakáže masová shromáždění a stávky, zavede kontroly osobních průkazů a omezí svobodu pohybu armádních rezervistů.
Kyjev se tak chce spolu s dalšími kroky co nejlépe připravit na útok ze strany Moskvy, který Spojené státy podle magazínu Newsweek očekávají do osmačtyřiceti hodin. Prezident Joe Biden už o tom prý informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
S informací o novém americkém varování následně přišla také televize CNN, která se odvolává na nejmenované ukrajinské, americké i další činitele. Američané údajně vyjádřili obavy zejména o město Charkov ležící na severovýchodě Ukrajiny relativně blízko ruské hranice.
Lídři takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky Denis Pušilin a Leonid Pasečnik navíc podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova ve středu požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit údajnou agresi ze strany ukrajinské armády, cituje agentura Interfax.
Peskov řekl, že v dopisech Putinovi píší, že ostřelování ze strany ukrajinské armády způsobilo smrt mnoha civilistů a přinutilo mnoho lidí k útěku. Pušilin s Pasečnikem se na prezidenta obrátili, aby Rusko pomohlo „zabránit obětem a humanitární katastrofě v regionu“. Zároveň šéfovi Kremlu poděkovali za to, že uznal nezávislost obou samozvaných republik.
Kyjev reagoval žádostí o nové mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Žádost separatistů o ruskou vojenskou pomoc představuje „další eskalaci bezpečnostní situace“, napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Hrozí útok na metropole, tvrdí rozvědka
Podle serveru Ukrajinska pravda také ukrajinská zpravodajská služba sdělila prezidentovi, že Rusko nemá v plánu zastavit se na Donbasu a může pokračovat v ofenzivě na další území. V rizikové zóně se prý nacházejí města Charkov, Cherson a Kyjev. Charkov je druhé největší město země nacházející se u ruských hranic, Cherson je důležitý černomořský přístav. Podle novinářů na schůzce údajně zazněla také slova o možném zhoršení bezpečnostní situace v Donbasu v následujících dvou dnech.
„Pozorujeme aktivní manévry a pohyby vojsk Ruské federace podél našich hranic,“ sdělil podle serveru náčelník ukrajinské rozvědky SBU pro Charkovskou oblast. Doplnil, že Rusové podle informací rozvědky nakoupili na 45 tisíc pytlů určených k převozu lidských ostatků.
Podle agentury Reuters neověřené satelitní snímky za posledních čtyřiadvacet hodin ukázaly nové nasazení vojáků a vybavení v západním Rusku a Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic.
Moskva ve středu začala podle ruské agentury TASS evakuovat pracovníky všech svých zastupitelských úřadů na Ukrajině. Pracovníci diplomatické mise pálí dokumenty. „V případech, jako je tento, existuje soubor opatření, která musí být dodržena, a to i z bezpečnostních důvodů,“ cituje TASS zdroj z ambasády v Kyjevě.
Ostřelování pokračuje
Horní komora ruského parlamentu dala v úterý prezidentovi Putinovi souhlas s nasazením ruských vojsk v zahraničí. Stalo se to poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvou separatistických „republik“ na východě Ukrajiny a pak tam vyslal ruské jednotky. Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO.
Ukrajinské síly ke středečnímu ránu hlásily v důsledku ostřelování z území pod kontrolou ruských sil jednu oběť a šest raněných. „Ruští ozbrojenci stříleli z tanků, minometů ráže 120 a 82 milimetrů, protitankových granátometů, těžkých kulometů, ručních střelných zbraní, raketometů Grad, protitankových děl,“ jmenuje ukrajinský server RBK Ukrajina.
Samozvaná Luhanská lidová republika podle ruské agentury Interfax eviduje tři mrtvé a čtyři raněné. Podle agentury hlásí sedm případů ostřelování a informuje o velké explozi v Doněcku, která se obešla bez obětí na životech.
Lídr takzvané Doněcké lidové „republiky“ Denis Pušilin ve středu popřel, že by v oblasti byli ruští vojáci, a upozornil, že v budoucnu se to může změnit. Putin o vyslání armády na Donbas rozhodl v pondělí večer a bezprostředně poté se ruská vojenská technika na východě Ukrajiny skutečně objevila.
Počet vojáků rozmístěných kolem ukrajinských hranic nebo přímo na ukrajinském území ovládaném separatisty podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského odpovídá téměř čtyřem pětinám ruské armády. „Je skutečně těžké vysvětlit ten příběh, že tam jsou na nějakém cvičení takhle dlouhou dobu, v souvislosti s ruskou rétorikou, v souvislosti s uznáním těch separatistických regionů,“ argumentuje diplomat.
Ukrajinské sankce
Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti donbaských kvazistátů a vyslání armády na ukrajinské území. Dále sankce cílí na členy ruské Rady federace, tedy horní komory parlamentu.
Postihy mimo jiné zakazují vstup na Ukrajinu, odepírají přístup k majetku, kapitálu či nemotivostem. Sankce má na ruské činitele uvalit Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO), která je nejvyšším bezpečnostním orgánem země.
Velení ukrajinské armády avizovalo, že záložníci budou sloužit u těch vojenských jednotek a v té odbornosti, ve které působili dříve, a zachovají si své pracovní místo a průměrný měsíční plat.
Ukrajinskému parlamentu byl mezitím předložen návrh na vyhlášení stanného práva v Doněcké a Luhanské oblasti, které se nacházejí na východě země. Tentýž dokument navrhuje přerušení dopravního spojení s Ruskem a uzavření hranice s touto zemí a se sousedním Běloruskem, píše agentura Unian.
Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve odmítl v zemi zavést stanné právo s tím, že k němu přistoupí, pokud by vypukla plnohodnotná válka s Ruskem.
Ukrajinský parlament také v prvním čtení schválil návrh zákona o volném držení zbraní. Podle předkladatelů je norma zapotřebí kvůli „existujícím hrozbám a nebezpečím pro občany Ukrajiny“.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí mezitím doporučilo občanům, aby necestovali do Ruska, a vyzvalo ty, kteří tam už jsou, aby Ruskou federaci okamžitě opustili, píše server RBK Ukrajina. Diplomacie jako důvod uvedla zesílení ruské agrese vůči Ukrajině, což by mohlo vést k výraznému omezení konzulárních služeb na území Ruska.
Zelenskyj chce záruky bezpečnosti
Ukrajina potřebuje jasné záruky bezpečnosti od svých partnerů, prohlásil její prezident. Budapešťské memorandum, ve kterém Rusko, USA a Británie zemi slíbily bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní, podle něj nefunguje. Záruky má poskytnout nejen Západ, ale i Moskva.
„Neděláme si iluze, Ukrajina v současnosti není v žádné alianci. Sami sebe bráníme při podpoře našich partnerů, ale umírají právě Ukrajinci. Proto Ukrajina potřebuje záruky bezpečnosti: jasné, konkrétní a hned. Protože chceme vědět, zda můžeme ubránit naše lidi, naše domovy, a nejen sami. Velice potřebujeme podporu partnerů,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian.
Vystoupení ukrajinského ministra zahraničí v OSN (zdroj: ČT24)
Také Kuleba při středečním vystoupení na Valném shromáždění OSN žádal rychlé, konkrétních a rázné kroky, které by zastavily eskalaci konfliktu. „Chceme mír!“ zvolal v jistém momentě svého projevu.
Moskvu vyzval ke stažení jednotek a návratu k diplomacii. Už předtím nabádal partnery ke zpřísnění sankcí proti Rusku v zájmu „zastavení Putina“. Vypuknutí války by podle něj ovlivnilo svět na celá desetiletí.
„Jsme v kritickém momentě světových dějin,“ míní ministr. V Evropě se podle něj rýsuje katastrofa, která ovlivní chod světa na velmi dlouhou dobu. „Začátek války na Ukrajině ve velkém měřítku by byl koncem světového řádu, jak jej známe,“ tvrdí.
Spojené státy zavádí první sankce, EU je potvrdila
Podle amerického prezidenta Joea Bidena Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi, zároveň je prý ale stále možné odvrátit „nejčernější scénář“. Postihy se týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských elit.
Bílý dům také v úterý uvedl, že summit mezi Bidenem a jeho ruským protějškem Putinem není v plánu. Setkání obou státníků bude podle americké administrativy možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Stejně tak se nebudou konat ani plánovaná setkání USA a Francie s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Na přijetí sankcí se jednomyslně shodly také státy Evropské unie a ve středu je velvyslanci členských států schválili. Nové postihy vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku, což má být ještě týž den.
Na sankčním seznamu nově figuruje sedmadvacet politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.
Na seznamu, který Unie postupně rozšiřuje od ruské anexe Krymu v roce 2014, se nově ocitlo také několik subjektů včetně bank VEB a Promsvjazbank. Celkem na něm figuruje již dvaapadesát institucí nebo firem.
Prezident Zelenskyj k situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Ve středu navštívili Kyjev polský prezident Andrzej Duda a litevský prezident Gitanas Nauséda. Mezinárodní společenství vyzvali, aby zavedlo důrazné sankce proti Rusku. Postihy by podle nich měly zahrnovat i nově postavený plynovod Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa.
Německo již nicméně oznámilo, že spuštění plynovodu Nord Stream 2 nepovolí. „Mír a svoboda v Evropě nemají žádnou cenovku. S finančními následky počítáme,“ konstatovala ministryně zahraničí Annalena Baerbocková s tím, že Berlín může sankční balík kdykoliv rozšířit.
Podle kritiků jsou takové sankce přesto příliš mírné a nedostatečné. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová zdůrazila, že Putin by měl být prvním jménem na sankčním seznamu. Jeho absence je podle eurokomisařky projevem slabosti, nikoliv diplomatického umu.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová ujistila, že pokud Rusko postoupí dále, Londýn namíří sankce proti klíčovým oligarchům a ruským organizacím. Británie rovněž oznámila, že Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc, včetně obranných zbraní. Potvrdila také, že mediální úřad Ofcom dostal žádost o přezkum vysílací licence ruské televize Russia Today.
Německo odmítá dodávat zbraně
K dodávkám zbraní vyzval ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk také Německo, které to na rozdíl od jiných států NATO včetně Česka dlouhodobě odmítá. „Nyní to je aktuální. Už nejde o výmluvy, jde o ochranu lidí a vojáků,“ řekl v rozhovoru s televizí ARD.
Berlín zemi doposud nabídl pět tisíc vojenských přileb a přislíbil péči o zraněné vojáky v německých nemocnicích. Přilby, které vyvolaly rozporuplné reakce, si Ukrajina zatím nevyzvedla. Na počátku února ale Kyjev německou vládu požádal o obranné zbraně, jako jsou protiletadlové systémy, zařízení proti dronům, sanitky, přístroje pro noční vidění nebo elektronické sledovací systémy.
Německá ministryně zahraničí v sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově postoj Berlína hájila a vysvětlovala ho tím, že Německo má po druhé světové válce odlišnou odpovědnost za mezinárodní bezpečnost.
Sankce ve středu oznámily rovněž Japonsko a Austrálie. Tokio zmrazí majetek některých ruských představitelů, zakazuje prodávat nové emise ruských státních dluhopisů na japonském trhu a představitelům separatistických regionů také nevydá víza. Canberra zavede finanční sankce a zákazy cestování na osm ruských představitelů, kteří napomáhali vstupu ruské armády do východní Ukrajiny. Podle místních médií jsou mezi nimi i členové ruské bezpečnostní rady. Dá se navíc očekávat, že vláda rozšíří restrikce i na další ruské občany a firmy.
Sankce vůči Rusku diskutuje se Spojenými státy také například Jižní Korea.
V případě vyostření situace se také chystá summit Severoatlantické aliance. „Vzhledem k tomu, že vojáci Ruské federace dislokovaní v Bělorusku a separatistických republikách jsou ve stavu nejvyšší bojové pohotovosti, jsou skutečně ve vozidlech a jsou připraveni se vydat buď směrem na západ anebo zpátky do svých kasáren, tak je třeba s tím rozhodnutím o summitu ještě chvíli počkat,“ objasňuje Landovský.
Maďarsko i Slovensko se soustřeďují na hranice
Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že se jeho země připravuje na možnou vlnu migrantů z Ukrajiny a že zesílí ochranu hranic. Na svou východní hranici se soustřeďuje i Slovensko.
„Nechceme vytvářet paniku, která není na místě, na druhé straně děláme zodpovědné přípravy policejního sboru i ozbrojených sil. Největší riziko, které vnímáme, je potenciální uprchlická vlna z východní Ukrajiny přes naše území. Toto vnímáme jako velmi reálné a nejvíc se na to připravujeme,“ řekl v Událostech, komentářích státní tajemník slovenského ministerstva obrany Marian Majer.
Slovensko je podle jeho slov připravené posílit ochranu východní hranice v průběhu hodin. Současně je tamní obrana připravená vyčlenit pět set vojáků na podporu policejního sboru v pohraniční oblasti.
Události, komentáře: Situaci na Ukrajině je stále možné řešit diplomaticky, říkají Kupka a Bžoch (zdroj: ČT24)