Většina světových politiků přijala rozhodnutí Vladimira Putina uznat nezávislost okupovaných oblastí ukrajinského Donbasu ostře negativně. Evropská unie již pracuje na návrhu sankcí proti Rusku.
Ostrá slova a přípravy sankcí. Svět reaguje na uznání nezávislosti okupovaného Donbasu
České ministerstvo zahraničí napsalo: „Jde o zjevné porušení Charty OSN, Minských dohod a Budapešťského memoranda z roku 1994. Po nezákonné okupaci a anexi Krymu v roce 2014 jde o další krok, kterým Ruská federace dlouhodobě pošlapává základní principy mezinárodního práva a své vlastní závazky týkající se územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny.“
Americký prezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským důrazně odsoudil rozhodnutí Ruska uznat nezávislost dvou samozvaných „republik“. Již podepsal exekutivní příkaz o sankcích proti obchodu a investicím v oblasti a o blokování majetku osob spojených s nimi. Balíček opatření, který USA připravily pro případ ruského útoku na neokupované části Ukrajiny, zatím nebyl aktivován.
Čína v Radě bezpečnosti vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti a hledání rozumných řešení na základě vzájemného respektu. Současnou situaci označila za důsledek mnoha komplexních faktorů.
Hrubé porušení svrchovanosti
Britský premiér Boris Johnson označil ruské kroky za smutné znamení a jasné porušení mezinárodního práva. Všechny důkazy dle něj nasvědčují tomu, že Putin chce provést plnou invazi na Ukrajinu. Rusko narušuje ukrajinskou suverenitu a porušuje mezinárodní právo, a Británie proto vůči němu okamžitě zavede mezinárodní sankce. Podle stanice BBC je premiér detailněji představí v úterý v Dolní sněmovně ve 13:30 SELČ. Pokud bude Rusko v „dobývání“ Ukrajiny pokračovat, tak Británie sankce ještě přitvrdí, dodal Johnson.
Jedná se podle něj teprve o první sadu sankcí, další budou zřejmě následovat, „protože se obávám, že Rusko bude ještě v nerozumném chování pokračovat,“ řekl Johnson.
Kanada rovněž důrazně odsuzuje ruské uznání nezávislosti a hodlá uvalit sankce. „Kanada spolu se svými partnery a spojenci na toto hrubé nerespektování mezinárodního práva tvrdě zareaguje. Za tyto akce se chystáme uvalit ekonomické sankce, které budou odděleny od sankcí připravovaných v reakci na případnou další ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu,“ uvedla na Twitteru ministryně zahraničí Mélanie Jolyová.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil ruské kroky a vyzval k „cíleným evropským sankcím“. Podle Paříže je uznání nezávislosti okupovaných oblastí Ukrajiny „porušením mezinárodních závazků Ruska a suverenity Ukrajiny“.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková odsoudila porušení svrchovanosti Ukrajiny, hrubé porušení mezinárodního práva a těžkou ránu diplomatickému úsilí o mírové urovnání. Vyzvala Rusko, aby rozhodnutí o uznání nezávislosti zrušilo, a varovala, že Německo a mezinárodní partneři budou na toto porušení mezinárodního práva reagovat.
Japonský premiér Fumio Kišida, který ve čtvrtek volal Putinovi, aby ho vyzval ke zdrženlivosti, řekl, že akce je nepřijatelná a porušuje mezinárodní právo. Dodal, že Japonsko je připraveno na důraznou reakci, která by mohla zahrnovat i sankce.
Porušení mezinárodního práva
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil rozhodnutí ruského prezidenta za akt agrese vůči Ukrajině, konečné odmítnutí dialogu a hrubé porušení mezinárodního práva. Vyzval ke svolání zasedání Evropské rady a k okamžitým sankcím.
Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva vůči Ukrajině podnikla akt vojenské agrese a okupaci. „Jde o připravované, záměrné, nevyprovokované a neospravedlnitelné porušení mezinárodního práva a územní celistvosti ze strany Ruska, které Slovensko ostře odsuzuje,“ prohlásila Čaputová. Slovenský premiér Eduard Heger se vyslovil pro zastavení ruského imperialismu. Bratislava se také připravuje na případnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
„Rumunsko důrazně odsuzuje ruské uznání oblastí Doněcka a Luhanska za nezávislá území. Je to flagrantní porušení mezinárodního práva, které musí vyvolat nejtvrdší odpověď mezinárodního společenství,“ napsal na Twitteru rumunský prezident Klaus Iohannis, do jehož země sousedící s Ukrajinou tento měsíc dorazila tisícovka amerických vojáků jako posila stávajícího kontingentu aliančních jednotek.
Rovněž bulharský premiér Kiril Petkov na sociální síti Twitter odsoudil uznání dvou regionů. „Budeme dál podporovat územní celistvost Ukrajiny v rámci mezinárodně uznaných hranic,“ uvedl Petkov. „Slovinsko odsuzuje tento ilegální krok. EU by měla Ukrajině nabídnout perspektivu plného členství,“ napsal na Twitteru slovinský premiér Janez Janša.
Nejnovější Putinův krok odsoudil i chorvatský premiér Andrej Plenković. Chorvatský prezident Zoran Milanović, který minulý měsíc vyvolal pozdvižení kritikou Ukrajiny, se zatím k novým událostem nevyjádřil. Milanović v lednu prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem, a že pro tuto zemi není v NATO místo. Plenković se za jeho slova tehdy Ukrajincům omluvil.
Uznání nezávislosti dvou donbaských regionů Ruskem kritizoval i italský ministr zahraničí Luigi Di Maio, který to označil za vážnou překážku na cestě k diplomatickému řešení ukrajinské krize. „Itálie vyzývá všechny strany, aby se vrátily k jednacímu stolu,“ dodal Di Maio.
Také španělská ministryně obrany Margarita Roblesová vyzvala k pokračování v úsilí o diplomatické řešení. „To, co se děje, je velmi vážné. Uvidíme, jaká budou rozhodnutí NATO a EU,“ uvedla ve španělském rozhlase. Zdůraznila, že nelze tolerovat porušování mezinárodního práva, a řekla, že následující hodiny budou rozhodující.
I řecké ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že uznání nezávislosti separatistických „republik“ považuje za porušení mezinárodního práva.
Za nepřijatelné označil ruské uznání dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, stejně se už v pondělí večer vyjádřilo turecké ministerstvo zahraničí.
Také EU považuje uznání nezávislosti za porušení mezinárodního práva a hodlá na ně tvrdě a rozhodně reagovat. Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad rozhodnutím Ruska znepokojení a označil ho za porušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Upozornil, že tento krok je „v rozporu se zásadami Charty OSN“.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg odsoudil rozhodnutí Ruska, které podkopává svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, ničí úsilí o urovnání konfliktu a porušuje minské dohody. Stoltenberg vyzval Rusko, aby zvolilo cestu diplomacie a stáhlo své jednotky z Ukrajiny v souladu se svými mezinárodními závazky.
Úřadující předseda OBSE a polský ministr zahraničí Zbigniew Rau odsoudil Putinovo rozhodnutí a vyzval Rusko, aby se zdrželo silové invaze na Ukrajinu. „V souvislosti s rozhodnutím prezidenta Putina vyjadřujeme neochvějnou podporu územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic,“ napsal Rau na Twitteru.
Podpora z Nikaraguy a Sýrie
Nikaragujský prezident Daniel Ortega podpořil ruské rozhodnutí. „Jsem si jistý, že pokud uspořádají referendum podobné tomu, které se uskutečnilo na Krymu, lidé budou hlasovat pro připojení těchto území k Rusku,“ prohlásil někdejší vůdce marxistických partyzánů, jenž v čele jihoamerické země stojí od ledna 2007.
Podporu Putinovi vyjádřil i syrský ministr zahraničí Fajsal Mikdád, který je nyní v Moskvě. Avizoval, že s uznanými republikami bude spolupracovat. „Postup Západu proti Rusku se podobá jeho jednání vůči Sýrii za války proti terorismu,“ uvedl Mikdád.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že reakce Západu na uznání nezávislosti „republik“ je očekávaná. „Naši evropští, američtí a britští kolegové se nezastaví a neuklidní, dokud nevyčerpají všechny možnosti takzvaného ,potrestání Ruska‘. Už teď nám vyhrožují nejrůznějšími sankcemi,“ řekl Lavrov, podle něhož je Rusko na ekonomické postihy zvyklé.
Evropské státy si předvolaly ruské velvyslance
Vlády řady evropských zemí si kvůli postupu Moskvy předvolaly ruské velvyslance, aby jim předaly formální protest. Předvolání dostali například velvyslanci v Británii, Rakousku či Nizozemsku. Ukrajina povolala kvůli konzultacím do Kyjeva svého moskevského chargé d'affaires.
„Británie vyzvala Rusko, aby vysvětlilo uznání samozvané doněcké a luhanské republiky a přesun vojenských sil na Ukrajinu. Předvolali jsme dnes velvyslance, abychom zdůraznili, že takové kroky jsou porušením mezinárodního práva,“ uvedlo v prohlášení britské ministerstvo zahraničí.
Ruského velvyslance si předvolal také nizozemský premiér Mark Rutte, aby mu řekl, že uznání nezávislosti dvou separatistických republik je „naprosto nepřijatelné“, uvedla agentura ANP. Silný protest ohledně narušení ukrajinské suverenity si vyslechl i ruský velvyslanec v Rakousku, uvedl na tiskové konferenci kancléř Karl Nehammer.
Také ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace.
