Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.
Rusko oficiálně poslalo armádu na východ Ukrajiny
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Rozhlasová stanice RFE/RL krátce před půlnocí s odvoláním na svědky oznámila, že ruské vojenské oddíly již vstoupily do samozvaných „republik“ a míří k takzvané linii dotyku, která místní a ruské ozbrojence dělí od ukrajinských vládních sil. Pohyb ruských vojenských jednotek zaznamenal i východoevropský korespondent francouzského deníku Le Figaro.
Není jasné, v jakých hranicích má Rusko v plánu obě „republiky“ uznat. Ruský senátor Andrej Klimov prohlásil, že v současných. Ministr vnitra Vladimir Kolokolcev na zasedání bezpečnostní rady hovořil o tom, že by se jejich území mělo rozšířit, což požadují i někteří jejich představitelé.
Putin zároveň pověřil ruské ministerstvo zahraničí, aby navázalo s oběma donbaskými „republikami“ diplomatické styky. Podepsal s nimi smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci včetně vojenské. Varoval Ukrajinu, že jakékoliv další její vojenské akce proti okupovanému Donbasu budou mít krvavé následky.
Představitelé okupovaného Donbasu hlásí pokračování palby z ukrajinských pozic, Kyjev to odmítá a tvrdí, že protivník se ostřeluje sám. „Ukrajinská strana zná ruské záměry a snahy vyprovokovat Ukrajinu. Jsme si vědomi všech rizik a provokacím se nepoddáme, zůstáváme věrni politickému a diplomatickému řešení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu,“ prohlásilo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Přímo v Doněcku oslavily rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost regionu desítky lidí. Další ale území narychlo opouštějí a přesouvají se do ukrajinského vnitrozemí.
Projev Zelenského
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pronesl projev k národu. Rusko podle něj opustilo minský a normandský formát, který měl zajistit mír v oblasti. Moskva se tak snaží legalizovat svou vojenskou přítomnost v Donbase, která trvá od roku 2014, dodal prezident.
Zároveň zdůraznil, že od Západu očekává jasnou podporu. Je v kontaktu s americkým prezidentem Joem Bidenem, s britským premiérem Borisem Johnsonem, tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
„Jsme věrní mírové a diplomatické cestě a půjdeme jen po ní. Jsme ve své zemi, nikoho a ničeho se nebojíme, nikomu nic nedlužíme a nikomu nic nedáme,“ prohlásil prezident. Občanům vzkázal, ať jdou klidně spát.
Volodymyr Zelenskyj při projevu po ruském uznání nezávislosti okupovaného Donbasu. V pozadí mapa Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích včetně Krymu
Měsíce ruského tlaku
Okupované regiony Donbasu jsou v posledních dnech epicentrem ruského tlaku na Ukrajinu. Kyjev hlásí desítky případů ostřelování z druhé strany takzvané linie dotyku, jakož i mrtvé a zraněné. Vedení oblastí zase obviňuje ukrajinskou vládu z ostřelování, diverzních akcí a přípravy rozsáhlé ofenzivy, což ovšem Kyjev dlouhodobě popírá a tvrdí, že tamní ozbrojenci ostřelují i své území s cílem vytvořit záminku pro ruskou invazi.
Ruský tlak se však nesoustředí jen na Donbas. Od loňského jara Kreml přesouvá k celé délce hranice s Ukrajinou, na okupovaný Krym a v poslední době i do Běloruska své pozemní, letecké i námořní jednotky. Podle odhadů západních služeb tam shromáždil přes 150 tisíc vojáků s veškerou technikou, takže je připraven k případné invazi.
Rada bezpečnosti OSN
Ve 3:00 středoevropského času se mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN. Čína vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti a hledání rozumných řešení na základě vzájemného respektu. Současnou situaci označila za důsledek mnoha komplexních faktorů. Ostatní stálí i nestálí členové rady tvrdě odsoudili ruské uznání nezávislosti části ukrajinského Donbasu. Ruský představitel zopakoval, že Kreml ke kroku přistoupil v reakci na údajné ukrajinské ostřelování.
Británie podle Johnsona prozkoumá možnost vyslání další obranné podpory Ukrajině a už v úterý vyhlásí sankce proti Rusku. Ty ohlásila i Kanada. Bílý dům mezitím oznámil, že Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v okupovaných regionech na východě Ukrajiny. Ohlášený americký krok ale nespadá mezi sankce připravované pro případ ruského vpádu na Ukrajinu.
Všichni zbývající zaměstnanci amerického ministerstva zahraničí zároveň dostali podle agentury Bloomberg příkaz opustit Ukrajinu. „Velvyslanectví se již dříve přestěhovalo z Kyjeva do západního Lvova. Nyní se přesouvá do Polska,“ napsala na Twitteru korespondentka Bloomberg Jennifer Jacobsová, která se věnuje zpravodajství z Bílého domu.