Nikaragua

Vleklá humanitární krize na Haiti se dál prohlubuje. Obyvatelé nejchudšího státu západní polokoule mají stále menší šanci bídě a všudypřítomnému násilí gangů uniknout. Schválené jednotky OSN zatím nedorazily a tamní vláda nově zakázala lety do Nikaraguy, kam od začátku srpna uprchlo přes 31 tisíc Haiťanů.

Zástupci Evropské unie se snažili na summitu v Bruselu přesvědčit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), aby podepsalo deklaraci jasně odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatů ale tento krok odmítla Venezuela, Nikaragua či Kuba, které mají blízké vztahy s Moskvou. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) dal summit nový impulz pro rozvíjení vzájemných vztahů. V regionu vidí nové možnosti obchodní spolupráce.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí bylo bouřlivější než v minulých letech. USA vyzvaly účastníky k tlaku na Rusko, aby ukončilo svou agresivní válku vůči Ukrajině. Spolu s Ruskem to odmítla Čína. G20 se proto neshodla na společném prohlášení. Ukrajinský konflikt za poslední rok pohnul geopolitickými  svazky a izolované Rusko hledá nové spojence.

Americké úřady v novém roce zaznamenaly prudký pokles ilegálních přechodů hranice s Mexikem. Zatímco v prosinci jich bylo přes čtvrt milionu, v lednu počet klesl na 150 tisíc. Přičítá se to tvrdšímu postoji administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči migrantům z Venezuely, Haiti, Nikaraguy a Kuby. Přesto zejména New York, o který je mezi migranty velký zájem, dál hlásí velké problémy s jejich ubytováním.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Ukrajina neustoupí a nezmění strategii ani po těžkém ostřelování civilní infrastruktury anebo ruských výhrůžkách jadernými zbraněmi. V rozhovoru pro ČT to uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a někdejší velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zároveň přiznal, že bez pomoci spojenců by nadcházející zima byla pro obyvatele extrémně složitá.

Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování. Několik zemí nehlasovalo, informovaly zahraniční agentury.

Počet obětí sobotního sesuvu půdy na severu Venezuely vzrostl  na 36, uvedla agentura AFP s odvoláním na venezuelské ministerstvo vnitra. Dalších více než šedesát lidí se pohřešuje. Záplavy a silné deště souvisejí s hurikánem Julia, který následně dorazil i do dalších částí Latinské Ameriky. Nad Nikaraguou zeslábl na úroveň tropické bouře.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Obrovské zásoby kávových zrn ve Vietnamu se snižují a podle odhadu obchodníků do konce září klesnou na polovinu. Místní ceny kávy robusta už vyskočily na rekordní úroveň, a vzhůru tak zřejmě zamíří i světové ceny, uvedla agentura Bloomberg. Vietnam je největším vývozcem kávy robusta na světě a druhým největším producentem kávy.

Americký prezident Joe Biden a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro se během setkání na summitu amerických států v Los Angeles dohodli, že budou spolupracovat na prevenci dalšího odlesňování Amazonie. Podle agentury Reuters to oznámil Bílý dům. Odlesňování Amazonie prudce vzrostlo od nástupu Bolsonara, podle kterého těžba v amazonském pralese sníží chudobu v regionu. Proti těžbě v chráněných oblastech protestovaly v zemi už tisíce lidí.

Nikaragujský soud v pondělí poslal na osm let do vězení opoziční političku Cristianu Chamorrovou. Před deseti dny ji shledal vinnou z praní špinavých peněz a dalších zločinů. Informovala o tom agentura AFP. Chamorrová je dcerou bývalé prezidentky a průzkumy jí loni dávaly velkou šanci porazit Daniela Ortegu v prezidentských volbách. Kvůli trestnímu stíhání se jich ale nemohla zúčastnit.

Většina světových politiků přijala rozhodnutí Vladimira Putina uznat nezávislost okupovaných oblastí ukrajinského Donbasu ostře negativně. Evropská unie již pracuje na návrhu sankcí proti Rusku.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již setkali.

Vědci zjistili, že zkřížené ochranné protilátky proti horečce dengue a viru zika přetrvávají mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Ukázala to rozsáhlá studie, která zkoumala více než čtyři tisíce dětí v Nikaragui.

V neděli se ve středoamerické Nikaragui konají prezidentské volby. Jejich výsledek je předem jasný. Do čela země se nepochybně už popáté postaví levicová hlava státu Daniel Ortega. Muž vládnoucí tvrdou rukou coby diktátor si vítězství pojistil i tím, že nechal v posledních měsících zadržet řadu opozičních kandidátů. Spojené státy americké už předem volby označily za frašku a oznámily, že na zemi uvalí přísnější sankce.

Pět zemí Střední Ameriky slaví nezávislost bez velké pozornosti světových médií. Oficiálních ceremonií je málo a vlády Guatemaly, Nikaraguy, Kostariky, Hondurasu a Salvadoru nenaplánovaly ani tradiční ohňostroj a okázalé vojenské přehlídky. Dvousté výročí svobody regionu zachycuje jednotlivé země ve víru sociálních, politických i migračních problémů, které pandemie ještě zvýraznila.

Ve světě loni zemřelo rukou vraha 227 ekologických aktivistů, což překonalo rok staré maximum. Vyplývá to ze zprávy nevládní organizace Global Witness. Téměř třetina vražd podle zprávy souvisela s využíváním přírodních zdrojů –⁠ těžbou dřeva, uhlí, rozsáhlým zemědělským podnikáním nebo přehradami na vodních tocích. Více než čtvrtina obětí zemřela v Kolumbii.

Nikaragujská prokuratura obžalovala dceru a dva syny bývalé prezidentky Violety Barriosové Chamorrové a několik dalších osob z praní špinavých peněz. Dcera někdejší hlavy státu a novinářka Cristiana Chamorrová měla podle průzkumů velké šance porazit nynějšího prezidenta Daniela Ortegu v listopadových volbách, podobně jako se to podařilo její matce v roce 1990, informovala  agentura Europa Press.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.