Lavrov loví spojence v Latinské Americe. Obětujte Krym, radí Ukrajině brazilský prezident

Nahrávám video

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Návštěva z Kremlu se dočkala v Brazílii slavnostního přivítání. Jihoamerická země se náklonností k Rusku netají a i současný režim vzbuzuje svou pozicí k Moskvě a její agresi na Ukrajině kritiku na Západě. „Pokud jde o proces na Ukrajině, jsme vděčni našim brazilským přátelům za jejich výborné porozumění, jak tato situace vznikla. Jsme vděční za snahu přispět k hledání způsobů, jak ji urovnat,“ prohlásil Lavrov.

Brazilský lídr Lula da Silva vyzývá, aby Západ a Kyjev usedli k jednacímu stolu s Ruskem. Zdůrazňuje sice, že odsuzuje narušení ukrajinské integrity a že je pro to, aby se Rusové z Ukrajiny stáhli, na druhou stranu je ale toho názoru, že by obránci země měli Moskvě obětovat Krym.

Před kamerami se Lavrov sešel pouze se svým protějškem, u Luly měl soukromou audienci. „Zopakoval jsem ochotu Brazílie přispět k mírovému řešení konfliktu a připomněl jsem výroky prezidenta Luly, který říká, že chce usnadnit vytvoření skupiny spřátelených zemí a zprostředkovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira.

Společná řeč

Latinskoamerické turné poté pokračovalo do Venezuely za socialistickým vůdcem Nicolásem Madurem. Lavrov se s ním dohodl na spolupráci v energetice i zemědělství a rétoriku společně přitvrdili i směrem ke Spojeným státům a protiruským sankcím.

„Sleduji vás na vašich četných cestách po celém světě. Vždy ve světě šíříte pravdu o Rusku,“ řekl Lavrovovi Maduro. „Naše spolupráce ve skutečnosti přispívá k posílení základů nezávislého národního hospodářství, nezávislého na rozmarech a vydírání našich západních kolegů,“ poznamenal při návštěvě ruský ministr.

Lavrov nyní pokračuje do dalších lokálních levicových zemí s autoritářským režimem –⁠ do Nikaraguy a na Kubu. I když je význam těchto partnerů Moskvy o poznání menší než třeba u Číny, Rusové nepodceňují ani tyto návštěvy. Cílem Lavrovovy cesty je newyorské sídlo OSN, kde má jednat o vývozu ukrajinského obilí a kde bude chtít ukázat, že Rusko ještě není v naprosté izolaci.

„Aktivita Ruska v Latinské Americe není nijak překvapivá. Viděli jsme to u Sovětského svazu. Jen za poslední rok navštívil Lavrov Afriku na třech cestách. Myslím, že ta snaha není úspěšná. Pokud jde o hlasování ve Valném shromáždění OSN, kdy 141 zemí hlasovalo pro nelegálnost invaze, tak po roce to bylo opět 141 zemí. Na druhou stranu bych si po všech těch válečných zločinech spáchaných Ruskem představoval, že se řada zemí od Ruska výrazněji odkloní,“ konstatoval náměstek pro řízení evropské sekce při ministerstvu zahraničí Jaroslav Kurfürst.

Ani Brazílie podle něj není vysloveně spojenec Moskvy. I prezident Lula da Silva podle něj po kritice ze strany západních zemí krotil svá vyjádření a odsoudil ruskou agresi a narušení územní integrity na Ukrajině. „Loni i letos Brazílie hlasovala ve prospěch rezoluce odsuzující ruskou agresi,“ podotkl Kurfürst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 mminutou

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled