Putin nežije v realitě, Rusko by nemělo být členem OSN, řekl bývalý velvyslanec Perebyjnis

16 minut
ČT24: Rozhovor Davida Miřejovského s Jevhenem Perebyjnisem
Zdroj: ČT24

Ukrajina neustoupí a nezmění strategii ani po těžkém ostřelování civilní infrastruktury anebo ruských výhrůžkách jadernými zbraněmi. V rozhovoru pro ČT to uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a někdejší velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zároveň přiznal, že bez pomoci spojenců by nadcházející zima byla pro obyvatele extrémně složitá.

Ukrajina už podle diplomata nedoufá v to, že by jí mohli na pomoc proti ruské invazi přijít vojáci ze zahraničí. „Už jsme pochopili, že se budeme bránit sami, že žádná jiná armáda sem nepřijde, aby nás bránila,“ řekl. Zopakoval, že napadená země k tomu potřebuje dodávky zbraní. „Celý svět chápe, že Ukrajina je schopna zvítězit v této válce, ale samozřejmě potřebujeme podporu, potřebujeme pomoc.“

Obránci narozdíl od okupantů nedisponují některým vybavením, Kyjev například nemá „rakety, kterými Rusko ostřeluje Ukrajinu“. Země se podle Perebyjnise ale může spolehnout na to nejdůležitější – statečnou armádu. „Úplně nejdůležitější je, že máme motivaci. Bojujeme za vlastní domovy, za vlastní rodiny.“

Přestože podle něj invaze ukázala, že ruská armáda není druhou nejsilnější na světě, jak se mnozí domnívali před začátkem invaze, nelze ji porazit za den. „Stále má velké zásoby vojenské techniky, raket (…). Bude to vyžadovat nějaký čas. Úspěchy, které máme, nás ale přesvědčily o tom, že se Rusko dá porazit,“ prohlásil Perebyjnis.

Důstojníci ruské tajné služby prý stahují své rodiny zpět do Ruska

Upozornil, že v protiofenzivě už obránci osvobodili 10 tisíc kilometrů čtverečních. „Během posledního měsíce celý svět uviděl, že všechno se může stát velmi rychle,“ uvedl s tím, že vedení země se drží plánu na znovuzískání kontroly nad celým územím. „Jsem přesvědčený, že v nejbližší době budeme svědky dalšího postupu ukrajinské armády.“

Loutkové režimy dosazené Moskvou se mezitím snaží obyvatele okupovaných území dotlačit k evakuaci do Ruska. Podle Perebyjnise to je známka toho, že si jsou okupanti vědomi postupu ukrajinských vojáků. „Víme dokonce i o tom, že někteří důstojníci FSB také vyvážejí své rodiny zpět do Ruska.“

Podíl na úspěchu ukrajinských vojáků má i pomoc z Česka, podotýká. „Česká republika byla jen jednou z prvních zemí, které se odhodlaly k tomu, aby přímo podpořily Ukrajinu dodávkami zbraní. Když další země ještě váhaly, Česká republika, česká vláda rozhodla o tom, že to udělá,“ upozornil.

Rusko by mělo být vyloučeno z OSN, míní diplomat

Ve středu přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, ve které odsoudilo ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Podle diplomata to ukázalo, že je Moskva v „úplné izolaci“.

Proti usnesení hlasovaly kromě Ruska pouze další čtyři státy – Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. „Dokonce i nejbližší spojenci Ruska, bývalé státy Sovětského svazu, nepodpořily Rusko,“ upozornil.

Moskva by podle Perebyjnise neměla být minimálně členem Bezpečnostní rady OSN. „Vzhledem k tomu, že porušilo všechny možné mezinárodní úmluvy včetně Charty OSN, by Rusko mělo být vyloučeno i z celé organizace,“ řekl. Existují podle něj ostatně pochyby o tom, že je federace vůbec legálním členem OSN. „Žádné hlasování o tom, že bude zastupovat Sovětský svaz, v roce 1992 nebylo,“ podotkl.

Ukrajina usiluje o založení speciálního tribunálu

Ukrajina vyzývá mezinárodní společenství k ustanovení mezinárodního tribunálu, který by měl posoudit zločin agrese. „Mezinárodní trestní soud v Haagu bohužel nemá pravomoc posuzovat tento mezinárodní zločin. I když se v rámci tohoto soudu budou projednávat další zločiny Ruska jako genocida,“ uvedl Perebyjnis. Od nového tribunálu očekává posouzení viny jednotlivců, kteří se na zločinu agrese vůči Ukrajině podíleli. „Jde o nevyšší vedení Ruské federace,“ doplnil.

Rusko i jeho prezidenta Vladimira Putina označil za „nepředvídatelné“. Perebyjnis v souvislosti s jadernou hrozbou připomněl, že západní spojenci Putinovi jasně vysvětlili, že by použití nukleárních zbraní vedlo k jejich jednoznačné odpovědi. „Musíme počítat s tím, že jsou tam i šílenci, kteří mohou přistoupit k nějakým takovým krokům. Ale i když jsou šílenci, doufám, že nejsou sebevrazi,“ řekl. „Doufám, že si ruské vedení zachovalo pud sebezáchovy,“ dodal.

Putin „dělá chybu za chybou“, uvedl Perebyjnis s tím, že samozvané spuštění invaze na Ukrajinu bylo jeho největším omylem. „Přivede Rusko ke krachu,“ poznamenal. „Co dělá v poslední době, zejména poslední půlrok, svědčí o tom, že prostě nežije v reálném světě.“

Narozdíl od počátku války, kdy vedení Ukrajiny apelovalo na přímé jednání mezi Putinem a prezidentem Volodymyrem Zelenským, dnes Kyjev kontakty na nejvyšší úrovni odmítá. Perebyjnis však potvrdil, že na nižší úrovni jednání probíhají, což dokazuje i výměna části zajatců mezi zeměmi. „Pokračuje nejen přímo, ale i s pomocí některých dalších mezinárodních partnerů, například Turecka a některých dalších zemí. Naším cílem je osvobodit a vrátit domů všechny naše vojáky.“

Že ukrajinská ekonomika stále funguje, je ojedinělé

Ruské útoky způsobily na Ukrajině rozsáhlé škody. „Rusko okupovalo víc než 15 procent ukrajinského území a způsobilo obrovské škody na ukrajinské infrastruktuře po celé zemi. Nejen na východě a na jihu, ale také v centru Ukrajiny, na západě Ukrajiny,“ vyjmenoval diplomat. Okupanti útočí také na kritickou infrastrukturu země. Bez ní budou zřejmě nadcházející zimní měsíce pro část obyvatel velmi složité. 

Nehledě na útoky však ukrajinská ekonomika, částečně i díky západní pomoci, stále funguje. Dále pokračuje například i práce úředníků a státních institucí. „Je to unikátní případ, že země, která je objektem tak brutální války, dokáže skoro normálně fungovat, dokáže udržovat svoji ekonomiku,“ řekl. 

„To, v co doufal Putin, že Ukrajina se zhroutí za tři dny, se nestalo. Naopak, Ukrajina existuje, Ukrajina funguje a já jsem přesvědčený, že se i s těmito ekonomickými problémy vypořádáme,“ zakončil bývalý velvyslanec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 21 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 52 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...