Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.
Smuteční zvon se v Nagasaki v úterý rozezněl na minutu přesně po 77 letech od exploze jaderné bomby – v 11:02 místního času. Americký útok za sebou v Nagasaki nechal na sedmdesát tisíc obětí. Přišel tři dny po obdobném svržení na Hirošimu, v srpnu 1945 definitivně zabrzdil japonskou válečnou mašinerii a ostrovní císařství přiměl k bezpodmínečné kapitulaci.
Pro současný svět jde o jednoznačné memento, jak účinný, ale především extrémně nebezpečný, může jaderný arzenál být. „Dokud existují jaderné zbraně, spolu s chabým úsudkem lidských bytostí, chybami strojů nebo teroristickými útoky, jsme vždy vystaveni riziku,“ prohlásil primátor Nagasaki Tomohisa Taue k příležitosti výročí.
Zmíněné riziko zesiluje konflikt na Ukrajině, na kterou zaútočilo Rusko, vybavené mohutnou zásobárnou zbraní hromadného ničení. „Kvílení poplašných sirén na Ukrajině mi připomíná strach, který jsem cítil, když byla svržena atomová bomba na Nagasaki,“ nechal se slyšet přeživší tohoto útoku Takaši Miata.
„Dnes je lidstvo vzdálené jen o jedno nedorozumění, o jeden špatný odhad, od jaderné zhouby,“ varoval generální tajemník OSN António Guterres. Ten volá po důsledném dodržování všech dohod, jež mohou ochladit napětí a zabránit nasazení nukleárních zbraní. K nim patří také Nový START.
Smlouvu mezi USA a Ruskem v Praze podepsali prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medvěděv. Měla omezit a kontrolovat strategický arzenál obou států. Rusko ale nyní jednostranně přerušilo americké inspekce.
Moskva tvrdí, že je to kvůli obdobnému kroku ze strany Washingtonu. Krok Kreml zdůvodňuje také mezinárodními sankcemi, které podle něj znemožňují běžný letecký provoz pro ruské stroje a ztěžují tak přístup inspektorů na americké základny.
Dohoda START omezuje počet balistických střel a především jaderných hlavic. Každá země jich může nasadit bezmála šest tisíc a to dohromady představuje zhruba 90 procent veškerého jaderného arzenálu světa.
Kvůli mostu na Krym ne, ruské jaderné síly ale připraveny jsou, říká expert
Odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se nedomnívá, že samotné omezení inspekcí zvyšuje riziko. Jedná se podle něj o rétoriku, přičemž satelitní pozorování, které vedle inspekcí slouží ke kontrole smluvních závazků, nadále funguje. „Jedná se o další krok Ruské federace, jak zastrašit Západ,“ konstatuje odborník.
Upozorňuje, že ruské jaderné síly jsou v dobré kondici a neměly by se podceňovat. Za vlády Vladimira Putina došlo ke generační obměně a právě jaderné síly jsou elitou ruské armády. „Neviděl bych tam žádnou větší slabinu. Ruské jaderné síly jsou schopny během několika minut odvetné akce a udeřit kdekoliv na světě. Taková je realita,“ říká Bříza.
Zároveň upozorňuje, že ruská vojenská doktrína vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v případě ohrožení celistvosti či samotné existence Ruské federace. Riziko, že by Moskva použila atomovou bombu kvůli válce na Ukrajině, podle Břízy existuje, ale není aktuální. „Nemyslím si, že by nastalo například v případě, že by se Ukrajině podařilo zničit Krymský most nebo kdyby dobývala Donbas nebo jižní teritoria,“ domnívá se expert.
Jinou otázkou by bylo případné ukrajinské dobývání okupovaného Krymu. Kdyby na něj došlo, tak by ale v Kremlu řešili zcela jiné diskuze než ty o jaderných zbraních, protože pro Rusko by ztráta poloostrova byla katastrofální, dodává Bříza.
