„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr.“ Začíná protiútok u Chersonu

Ukrajina zahájila operaci s cílem osvobodit Cherson, oznámil poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kyjev tak učinil po posledním úderu na Antonivskyj most, který pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu. Také Londýn uvádí, že ukrajinská protiofenziva u Chersonu nabírá na síle. Město je podle něj po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území.

Arestovyč potvrdil, že operace s cílem osvobodit Cherson „už začala“, uvedly s odkazem na ukrajinská média The Washington Post i The Guardian.

Arestovyč doplnil, že strategií Kyjeva je izolovat ruské invazní síly na západním břehu Dněpru. „Ukrajinské ozbrojené síly je nejprve nechají bez muničních skladů, pohonných hmot, komunikací a velení a poté vyčistí zbytky sil.“ Rusové mají podle Arestovyče tři možnosti – ustoupit, vzdát se nebo být zničeni.

„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr. Nebo by měli Cherson opustit, dokud ještě můžou. Třetí varování už nemusí přijít,“ uvedl podle The Guardian další ukrajinský prezidentský poradce Mychajlo Podoljak.

Londýn: Protiofenziva nabírá na síle

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na bojišti uvedlo, že Ukrajina použila své nové dělostřelectvo dlouhého dosahu a poškodila nejméně tři mosty přes řeku Dněpr, na které se Rusko spoléhá při zásobování okupovaných oblastí.

„Jeden z nich, tisíc metrů dlouhý Antonivskyj most u města Cherson byl poškozen minulý týden. Ukrajina na něj udeřila znovu (ve středu) 27. července 2022 a je velmi pravděpodobné, že přechod je nyní nepoužitelný,“ píší Britové. Středeční útok na most potvrdil i Kyjev. Okupační úřady pak strategický přechod uzavřely a oznámily, že k udržení spojení přes Dněpr se zbytkem obsazeného území se budou používat trajekty a pontonové mosty.

Kapitán ukrajinské armády Volodymyr Omeljan řekl stanici CNN, že ukrajinské síly poškodily v Chersonské oblasti dva silniční a jeden železniční most. Omeljan ani Londýn neupřesnili, o které další dva mosty se jedná.

Východně od silničního Antonivského mostu se nachází železniční most, důležitým přechodem přes Dněpr je také přehrada Nova Kachovka, přes kterou vede silnice i železnice, ta je ale dál od města na východ. Severovýchodně od města Cherson se pak nachází most přes řeku Inhulec, který je přítokem Dněpru.

Ruská 49. armáda na západním břehu Dněpru se nyní zdá velmi zranitelná, uvádí Londýn. Podobně je na tom okupované město Cherson, které je prakticky odříznuto od ostatních obsazených území. „Jeho ztráta by vážně podkopala ruské pokusy vykreslit okupaci jako úspěšnou,“ dodalo britské ministerstvo obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle Britů s velkou pravděpodobností vytvořily předmostí jižně od řeky Inhulec.

Šance Ukrajinců jsou dobré

Ukrajinci tvrdí, že jsou nyní ve výhodě. Odkazují se přitom na dodávky západních zbraní, především amerických raketometů HIMARS, díky kterým se jim daří zasahovat ruské muniční sklady či velitelská stanoviště hluboko v týlu okupantů, připomíná CNN.

Také ukrajinský vojenský expert Petro Černyk míní, že Kyjev má dobrou šanci okupovaný region osvobodit. „Existují velmi dobré strategické předpoklady pro osvobození pravého břehu Chersonské oblasti,“ řekl stanici Radio NV.

Rovněž vojenský expert Sergej Grabskij řekl stanici Radio NV, že jediné, co mohou Rusové udělat, je ustoupit na levý břeh Dněpru. Analytik Jurij Fjodorov dodává, že mohou buď opustit Cherson, nebo tam přesunout část svých sil z Donbasu, což ale obojí povede k velkým neúspěchům na frontě, řekl webu Apostrof.

Boje budou těžké a dlouhé

Černyk ale zároveň upozornil, že „nepřítel bude bojovat až do konce a měli bychom být připraveni výlučně na dlouhý boj“.

Také podle CNN to Ukrajinci nebudou mít jednoduché, neboť jde o velkou oblast otevřené zvlněné zemědělské půdy, kde jsou jakékoliv postupující síly okamžitě vidět. Rusové navíc měli několik měsíců na vybudování obranných pozic.

Ukrajinci mají podle CNN omezené útočné síly, neboť se zatím většinou bránili, což mělo negativní vliv na některé z jejich nejlepších jednotek. Zbraně poskytnuté západními spojenci nejsou z velké části určeny pro pozemní ofenzivu a Kyjevu chybí vzdušné krytí pro případný postup. Ukrajinské síly také utrpěly na jihu těžké ztráty, ačkoli armáda v tomto ohledu zřídka poskytuje podrobnosti.

Také nadporučík ukrajinských sil Andrij Pidlisnyj si je vědom, že boje na jihu potrvají dlouho. „Nejsem si jistý, že to získáme do konce tohoto roku,“ říká o případném znovudobytí Ruskem okupovaných oblastí na jihu země. „Možná (ani) do konce příštího roku ne.“

Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Nedávno se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu a ukrajinská armáda podle dřívějších informací agentury AFP začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.

Ukrajinci musí ukázat úspěch, aby nepřišli o podporu

Michal Smetana z Institutu politologických studií FSV UK říká, že ukrajinská armáda cítí příležitost k úspěchu i kvůli tomu, že se Rusové vyčerpali v bojích v Luhanské oblasti a řeší problémy s nedostatkem mužů. „Ukrajina má řadu politických i strategických důvodů ukázat, že je schopná vést nějakou větší protiofenzivu,“ komentuje Smetana.

V případě, že Ukrajinci nebudou schopní teritoriálních pokroků a nebude se jim dařit, může podle Smetany za několik měsíců dojít řadě evropským partnerům trpělivost a přestanou vidět smysl v dalších dodávkách zbraní a munice, které jsou ale pro vedení ofenzivy zásadní.

Nahrávám video

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se nedomnívá, že by protiofenziva mohla znamenat zásadnější zlom. Dosavadní charakter bojů totiž podle něj byl spíš ve znamení menších územních zisků. Rusové podle něj na případný útok však mohou reagovat intenzivnějším ostřelováním ukrajinských měst.

Bývalý ministr obrany a předseda poslaneckého výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) však pozoruje změnu ve stylu boje ukrajinské armády v reakci na vojenskou pomoc ze Západu. Možnost, že by k obratu mohlo dojít, ale bude podle něj závislá na jednotlivých výsledcích a zdrojích, které Ukrajinci budou mít k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 43 mminutami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 2 hhodinami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 2 hhodinami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled