„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr.“ Začíná protiútok u Chersonu

Ukrajina zahájila operaci s cílem osvobodit Cherson, oznámil poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kyjev tak učinil po posledním úderu na Antonivskyj most, který pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu. Také Londýn uvádí, že ukrajinská protiofenziva u Chersonu nabírá na síle. Město je podle něj po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území.

Arestovyč potvrdil, že operace s cílem osvobodit Cherson „už začala“, uvedly s odkazem na ukrajinská média The Washington Post i The Guardian.

Arestovyč doplnil, že strategií Kyjeva je izolovat ruské invazní síly na západním břehu Dněpru. „Ukrajinské ozbrojené síly je nejprve nechají bez muničních skladů, pohonných hmot, komunikací a velení a poté vyčistí zbytky sil.“ Rusové mají podle Arestovyče tři možnosti – ustoupit, vzdát se nebo být zničeni.

„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr. Nebo by měli Cherson opustit, dokud ještě můžou. Třetí varování už nemusí přijít,“ uvedl podle The Guardian další ukrajinský prezidentský poradce Mychajlo Podoljak.

Londýn: Protiofenziva nabírá na síle

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na bojišti uvedlo, že Ukrajina použila své nové dělostřelectvo dlouhého dosahu a poškodila nejméně tři mosty přes řeku Dněpr, na které se Rusko spoléhá při zásobování okupovaných oblastí.

„Jeden z nich, tisíc metrů dlouhý Antonivskyj most u města Cherson byl poškozen minulý týden. Ukrajina na něj udeřila znovu (ve středu) 27. července 2022 a je velmi pravděpodobné, že přechod je nyní nepoužitelný,“ píší Britové. Středeční útok na most potvrdil i Kyjev. Okupační úřady pak strategický přechod uzavřely a oznámily, že k udržení spojení přes Dněpr se zbytkem obsazeného území se budou používat trajekty a pontonové mosty.

Kapitán ukrajinské armády Volodymyr Omeljan řekl stanici CNN, že ukrajinské síly poškodily v Chersonské oblasti dva silniční a jeden železniční most. Omeljan ani Londýn neupřesnili, o které další dva mosty se jedná.

Východně od silničního Antonivského mostu se nachází železniční most, důležitým přechodem přes Dněpr je také přehrada Nova Kachovka, přes kterou vede silnice i železnice, ta je ale dál od města na východ. Severovýchodně od města Cherson se pak nachází most přes řeku Inhulec, který je přítokem Dněpru.

Ruská 49. armáda na západním břehu Dněpru se nyní zdá velmi zranitelná, uvádí Londýn. Podobně je na tom okupované město Cherson, které je prakticky odříznuto od ostatních obsazených území. „Jeho ztráta by vážně podkopala ruské pokusy vykreslit okupaci jako úspěšnou,“ dodalo britské ministerstvo obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle Britů s velkou pravděpodobností vytvořily předmostí jižně od řeky Inhulec.

Šance Ukrajinců jsou dobré

Ukrajinci tvrdí, že jsou nyní ve výhodě. Odkazují se přitom na dodávky západních zbraní, především amerických raketometů HIMARS, díky kterým se jim daří zasahovat ruské muniční sklady či velitelská stanoviště hluboko v týlu okupantů, připomíná CNN.

Také ukrajinský vojenský expert Petro Černyk míní, že Kyjev má dobrou šanci okupovaný region osvobodit. „Existují velmi dobré strategické předpoklady pro osvobození pravého břehu Chersonské oblasti,“ řekl stanici Radio NV.

Rovněž vojenský expert Sergej Grabskij řekl stanici Radio NV, že jediné, co mohou Rusové udělat, je ustoupit na levý břeh Dněpru. Analytik Jurij Fjodorov dodává, že mohou buď opustit Cherson, nebo tam přesunout část svých sil z Donbasu, což ale obojí povede k velkým neúspěchům na frontě, řekl webu Apostrof.

Boje budou těžké a dlouhé

Černyk ale zároveň upozornil, že „nepřítel bude bojovat až do konce a měli bychom být připraveni výlučně na dlouhý boj“.

Také podle CNN to Ukrajinci nebudou mít jednoduché, neboť jde o velkou oblast otevřené zvlněné zemědělské půdy, kde jsou jakékoliv postupující síly okamžitě vidět. Rusové navíc měli několik měsíců na vybudování obranných pozic.

Ukrajinci mají podle CNN omezené útočné síly, neboť se zatím většinou bránili, což mělo negativní vliv na některé z jejich nejlepších jednotek. Zbraně poskytnuté západními spojenci nejsou z velké části určeny pro pozemní ofenzivu a Kyjevu chybí vzdušné krytí pro případný postup. Ukrajinské síly také utrpěly na jihu těžké ztráty, ačkoli armáda v tomto ohledu zřídka poskytuje podrobnosti.

Také nadporučík ukrajinských sil Andrij Pidlisnyj si je vědom, že boje na jihu potrvají dlouho. „Nejsem si jistý, že to získáme do konce tohoto roku,“ říká o případném znovudobytí Ruskem okupovaných oblastí na jihu země. „Možná (ani) do konce příštího roku ne.“

Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Nedávno se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu a ukrajinská armáda podle dřívějších informací agentury AFP začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.

Ukrajinci musí ukázat úspěch, aby nepřišli o podporu

Michal Smetana z Institutu politologických studií FSV UK říká, že ukrajinská armáda cítí příležitost k úspěchu i kvůli tomu, že se Rusové vyčerpali v bojích v Luhanské oblasti a řeší problémy s nedostatkem mužů. „Ukrajina má řadu politických i strategických důvodů ukázat, že je schopná vést nějakou větší protiofenzivu,“ komentuje Smetana.

V případě, že Ukrajinci nebudou schopní teritoriálních pokroků a nebude se jim dařit, může podle Smetany za několik měsíců dojít řadě evropským partnerům trpělivost a přestanou vidět smysl v dalších dodávkách zbraní a munice, které jsou ale pro vedení ofenzivy zásadní.

Nahrávám video

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se nedomnívá, že by protiofenziva mohla znamenat zásadnější zlom. Dosavadní charakter bojů totiž podle něj byl spíš ve znamení menších územních zisků. Rusové podle něj na případný útok však mohou reagovat intenzivnějším ostřelováním ukrajinských měst.

Bývalý ministr obrany a předseda poslaneckého výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) však pozoruje změnu ve stylu boje ukrajinské armády v reakci na vojenskou pomoc ze Západu. Možnost, že by k obratu mohlo dojít, ale bude podle něj závislá na jednotlivých výsledcích a zdrojích, které Ukrajinci budou mít k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy, a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 9 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktoriia Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 15 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.