„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr.“ Začíná protiútok u Chersonu

Ukrajina zahájila operaci s cílem osvobodit Cherson, oznámil poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kyjev tak učinil po posledním úderu na Antonivskyj most, který pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu. Také Londýn uvádí, že ukrajinská protiofenziva u Chersonu nabírá na síle. Město je podle něj po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území.

Arestovyč potvrdil, že operace s cílem osvobodit Cherson „už začala“, uvedly s odkazem na ukrajinská média The Washington Post i The Guardian.

Arestovyč doplnil, že strategií Kyjeva je izolovat ruské invazní síly na západním břehu Dněpru. „Ukrajinské ozbrojené síly je nejprve nechají bez muničních skladů, pohonných hmot, komunikací a velení a poté vyčistí zbytky sil.“ Rusové mají podle Arestovyče tři možnosti – ustoupit, vzdát se nebo být zničeni.

„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr. Nebo by měli Cherson opustit, dokud ještě můžou. Třetí varování už nemusí přijít,“ uvedl podle The Guardian další ukrajinský prezidentský poradce Mychajlo Podoljak.

Londýn: Protiofenziva nabírá na síle

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na bojišti uvedlo, že Ukrajina použila své nové dělostřelectvo dlouhého dosahu a poškodila nejméně tři mosty přes řeku Dněpr, na které se Rusko spoléhá při zásobování okupovaných oblastí.

„Jeden z nich, tisíc metrů dlouhý Antonivskyj most u města Cherson byl poškozen minulý týden. Ukrajina na něj udeřila znovu (ve středu) 27. července 2022 a je velmi pravděpodobné, že přechod je nyní nepoužitelný,“ píší Britové. Středeční útok na most potvrdil i Kyjev. Okupační úřady pak strategický přechod uzavřely a oznámily, že k udržení spojení přes Dněpr se zbytkem obsazeného území se budou používat trajekty a pontonové mosty.

Kapitán ukrajinské armády Volodymyr Omeljan řekl stanici CNN, že ukrajinské síly poškodily v Chersonské oblasti dva silniční a jeden železniční most. Omeljan ani Londýn neupřesnili, o které další dva mosty se jedná.

Východně od silničního Antonivského mostu se nachází železniční most, důležitým přechodem přes Dněpr je také přehrada Nova Kachovka, přes kterou vede silnice i železnice, ta je ale dál od města na východ. Severovýchodně od města Cherson se pak nachází most přes řeku Inhulec, který je přítokem Dněpru.

Ruská 49. armáda na západním břehu Dněpru se nyní zdá velmi zranitelná, uvádí Londýn. Podobně je na tom okupované město Cherson, které je prakticky odříznuto od ostatních obsazených území. „Jeho ztráta by vážně podkopala ruské pokusy vykreslit okupaci jako úspěšnou,“ dodalo britské ministerstvo obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle Britů s velkou pravděpodobností vytvořily předmostí jižně od řeky Inhulec.

Šance Ukrajinců jsou dobré

Ukrajinci tvrdí, že jsou nyní ve výhodě. Odkazují se přitom na dodávky západních zbraní, především amerických raketometů HIMARS, díky kterým se jim daří zasahovat ruské muniční sklady či velitelská stanoviště hluboko v týlu okupantů, připomíná CNN.

Také ukrajinský vojenský expert Petro Černyk míní, že Kyjev má dobrou šanci okupovaný region osvobodit. „Existují velmi dobré strategické předpoklady pro osvobození pravého břehu Chersonské oblasti,“ řekl stanici Radio NV.

Rovněž vojenský expert Sergej Grabskij řekl stanici Radio NV, že jediné, co mohou Rusové udělat, je ustoupit na levý břeh Dněpru. Analytik Jurij Fjodorov dodává, že mohou buď opustit Cherson, nebo tam přesunout část svých sil z Donbasu, což ale obojí povede k velkým neúspěchům na frontě, řekl webu Apostrof.

Boje budou těžké a dlouhé

Černyk ale zároveň upozornil, že „nepřítel bude bojovat až do konce a měli bychom být připraveni výlučně na dlouhý boj“.

Také podle CNN to Ukrajinci nebudou mít jednoduché, neboť jde o velkou oblast otevřené zvlněné zemědělské půdy, kde jsou jakékoliv postupující síly okamžitě vidět. Rusové navíc měli několik měsíců na vybudování obranných pozic.

Ukrajinci mají podle CNN omezené útočné síly, neboť se zatím většinou bránili, což mělo negativní vliv na některé z jejich nejlepších jednotek. Zbraně poskytnuté západními spojenci nejsou z velké části určeny pro pozemní ofenzivu a Kyjevu chybí vzdušné krytí pro případný postup. Ukrajinské síly také utrpěly na jihu těžké ztráty, ačkoli armáda v tomto ohledu zřídka poskytuje podrobnosti.

Také nadporučík ukrajinských sil Andrij Pidlisnyj si je vědom, že boje na jihu potrvají dlouho. „Nejsem si jistý, že to získáme do konce tohoto roku,“ říká o případném znovudobytí Ruskem okupovaných oblastí na jihu země. „Možná (ani) do konce příštího roku ne.“

Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Nedávno se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu a ukrajinská armáda podle dřívějších informací agentury AFP začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.

Ukrajinci musí ukázat úspěch, aby nepřišli o podporu

Michal Smetana z Institutu politologických studií FSV UK říká, že ukrajinská armáda cítí příležitost k úspěchu i kvůli tomu, že se Rusové vyčerpali v bojích v Luhanské oblasti a řeší problémy s nedostatkem mužů. „Ukrajina má řadu politických i strategických důvodů ukázat, že je schopná vést nějakou větší protiofenzivu,“ komentuje Smetana.

V případě, že Ukrajinci nebudou schopní teritoriálních pokroků a nebude se jim dařit, může podle Smetany za několik měsíců dojít řadě evropským partnerům trpělivost a přestanou vidět smysl v dalších dodávkách zbraní a munice, které jsou ale pro vedení ofenzivy zásadní.

Nahrávám video

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se nedomnívá, že by protiofenziva mohla znamenat zásadnější zlom. Dosavadní charakter bojů totiž podle něj byl spíš ve znamení menších územních zisků. Rusové podle něj na případný útok však mohou reagovat intenzivnějším ostřelováním ukrajinských měst.

Bývalý ministr obrany a předseda poslaneckého výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) však pozoruje změnu ve stylu boje ukrajinské armády v reakci na vojenskou pomoc ze Západu. Možnost, že by k obratu mohlo dojít, ale bude podle něj závislá na jednotlivých výsledcích a zdrojích, které Ukrajinci budou mít k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 3 hhodinami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 11 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.