Rusko se podle Spojených států odhodlalo k anexi čtyř ukrajinských oblastí. Podle Washingtonu se jedná o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, nebo alespoň jejich části. To potvrzuje i prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého se geografické cíle Ruska změnily a nezůstávají jen u Donbasu. Američané nyní očekávají scénář použitý při anexi Krymu – to znamená uspořádání zdánlivých referend a následné připojení. To vše s využitím dosazených politiků, kteří o připojení k Rusku mluví už mnoho týdnů.
Rusko chce anektovat další oblasti Ukrajiny. Podle Washingtonu použije stejný scénář jako na Krymu
Lavrov ve středu uvedl, že Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti.
„Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov s odkazem na ty části Ukrajiny, které Rusko okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu. Podle agentury Reuters jde o dosud nejjasnější přiznání takto vysoce postaveného činitele Moskvy, že se její válečné snažení na Ukrajině za posledních pět měsíců rozšířilo.
Další vyjednávání o míru podle Lavrova „za současné situace nedávají žádný smysl“. Předchozí setkání vyjednavačů podle něj pouze ukázala „nedostatek vůle vážně jednat“ o podmínkách ze strany Ukrajiny. „Rusové chtějí krev, ne vyjednávání. Vyzývám všechny naše partnery, aby posílili sankce vůči Rusku a urychlili dodávky zbraní na Ukrajinu,“ reagoval na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i „bezmocný vztek“ Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS. Rusko proto nemůže dovolit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému nebo jeho nástupci, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovali území samozvaných republik na východě Ukrajiny.
„Cherson je Rusko!“
Podobně jako u Krymu by i v případě dalších ukrajinských regionů měli ruským záměrům pomoct loajální, Ruskem dosazení politici. Proruský správce okupované Chersonské oblasti již nyní slibuje, že se Cherson vydá stejnou cestou jako Krym.
„Ano, jednoznačně se nám společně podaří uspět,“ je si jistý proruský premiér na okupovaném Krymu Sergej Aksjonov. Kirill Stremousov, zástupce náčelníka proruské správy v Chersonské oblasti, se přidává: „Cherson je Rusko!“
Na přejezdu mezi Chersonskou oblastí a sousedním Krymem jsou v současnosti stále k vidění nákladní auta s vojenskými symboly. Pohraniční bariéry se ale podle proruského správce vytrácejí. „Přátelé, takto dnes vypadá hranice. Jak říká mnoho lidí, fronty tu nejsou,“ zněl komentář Stremousova.
„Zapomeňte na protiútok“
Změnil se také okupovaný Cherson. Ve městě, které padlo do ruských rukou bezprostředně po vypuknutí války, se platí rubly a vysílá tam ruská televize. Co se stalo s lidmi, kteří ruskou invazi na jaře odmítali, není jasné. Protesty téměř utichly a dosazení správci vylučují, že se město vrátí Ukrajině. „Nikdo už nikdy nebude osvobozovat město Cherson. Zapomeňte na protiútok,“ diktuje Stremousov.
Podle Spojených států existuje dost důkazů o tom, že se Rusko rozhodlo oblast anektovat. Ostatně už teď obyvatelům nabízí ruské pasy a občanství. „Známe jejich další kroky. Nejdřív (proruští) zástupci uspořádají falešná referenda o připojení k Rusku. Rusko pak tato referenda použije a na jejich základě si bude dělat nárok na svrchované ukrajinské území,“ předvídá mluvčí americké rady pro národní bezpečnost John Kirby.
Proruské úřady slibují začlenění do Ruska, přestože jim Kreml nic podobného otevřeně neslíbil. Rekonstrukce poničených oblastí by byla pro Moskvu finančně nákladná. Na druhou stranu by ale po anexi mohla zesílit výhrůžky jadernými zbraněmi. Podmínky pro jejich použití by byly splněné, což má dokládat následující citace.
I nelegitimní anexe by tak napětí na Ukrajině ještě zvětšila. Spojené státy proto urychlují dodávky zbraní ukrajinským vojákům. Doufají, že zabranou zemi získají zpátky dřív, než ji Rusko prohlásí za svou; Kyjev ostatně avizuje protiofenzivu právě v jižním směru.
Také podle redaktora Hospodářských novin a odborníka na postsovětský prostor Ondřeje Soukupa by Rusové rozhodně chtěli aplikovat stejný postup jako v roce 2014 při anexi Krymu. „Druhá věc ale je, že si myslím, že je to absolutně nefunkční a nereálné,“ poznamenal.
Z Lavrovova prohlášení se podle něj nedá nic vyčíst o ruských cílech, protože Lavrov není ten, kdo o tom rozhoduje, pouze rozhodnutí komunikuje ven. „Co Rusko dnes chce, je dobýt Doněckou oblast, udržet si oblast směrem na Krym a pak si myslím, že asi je ochotné jednat o nějakých příměřích. Maximální cíle jsou samozřejmě obsadit celý jih – Mykolajiv, Oděsu – dále Charkov a tak dále. Ale to je jen z říše snů, protože nic takového Ukrajinci nedovolí,“ tuší Soukup.