Anexe

Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.

Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, rozhodl v pátek Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Židovský stát podle dvora systematicky diskriminuje Palestince na okupovaných územích a porušuje jejich právo na sebeurčení. Jednání Izraele se de facto rovná anexi, uvedla s odkazem na sdělení soudu agentura Reuters. Vyjádření dvora Jeruzalém k ničemu právně nezavazuje, podle agentury AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy.

Na Ukrajinu se podařilo vrátit skoro čtyři sta dětí z okupovaných území a Ruska. Více než 1,5 milionu dětí je podle odhadů stále na anektovaném území. Moskva tvrdí, že jich odtud ruské úřady odvezly více než tři sta tisíc. Další tisíce nezletilých se chystají Rusové podle Kyjeva během léta deportovat pod záminkou rehabilitace v letních táborech.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Krymský poloostrov se před 240 lety stal součástí Ruského impéria. Strategické vítězství carevny Kateřiny II. Veliké zajistilo Rusku přístup k Černému moři a zároveň oslabilo dávného konkurenta, Osmanskou říši. Pro původní obyvatele Krymu však anexe znamenala nejen ztrátu vlastního státu. Krymští Tataři byli během století z poloostrova vytlačeni a jejich dějiny vymazány.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov představil plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu nad okupovaným Krymem. Obsahuje mimo jiné záměr zbourat strategický most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, nebo trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro ruskou správu Krymu. Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzivu v naději, že po více než 13 měsících války dosáhne nových rozhodujících úspěchů a ukončí ruskou invazi. Informovala o tom agentura AP.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Minulost vysokých představitelů ruské okupační správy na Ukrajině je velmi pestrá – nechybí mezi nimi například bývalý vysoký důstojník ukrajinské tajné služby SBU či muž, který v minulosti propagoval podvodné pyramidové schéma. Být ve vysoké funkci v okupační správě ovšem může být zároveň velmi nebezpečné – ti, kteří se stanou v očích Ukrajinců zrádci, se velmi často stávají cíli atentátníků. A ne vždy exploze nastražených bomb, otravy či střelbu ze zálohy přežijí.

Až pět dní čekají řidiči kamionů na nalodění na trajekt, který je převeze z okupovaného Krymu do Ruska. Na odbavení jich čeká na letišti u Kerčské úžiny víc než tisícovka. Náhradní dopravu musí použít poté, co most poničily výbuchy, a výrazně tak ztížily spojení s anektovaným poloostrovem. Oprava mostu má být podle nařízení ruské vlády dokončena nejpozději do července příštího roku.

Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování. Několik zemí nehlasovalo, informovaly zahraniční agentury.

Krymský nebo také Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov stejného jména se zbytkem Ruska, se stal v sobotu ráno podle všeho cílem útoku, který stavbu vážně poškodil. A to pouhý den po sedmdesátinách ruského vůdce Vladimira Putina, který přemostění před čtyřmi lety osobně otevíral. Poškození mostu tak může být teoreticky bráno jako atak na samotného Putina a zároveň rána ruské propagandě.

Vlnu pobouření vyvolal na Ukrajině „mírový plán“, který v pondělí představil na Twitteru americký podnikatel Elon Musk. Kyjev by se podle něj měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o návrhu uspořádal vlastní anketu, Musk na sociální síti čelí ostré kritice.

Ukrajinská území, která režim Vladimira Putina připojil po pseudoreferendech minulý týden k Rusku, se snaží opustit řada tamních obyvatel. Z Ruska se zároveň pokoušejí odejít někteří z těch, kterým hrozí mobilizace nebo kteří už k ní dostali povolávací rozkaz. Zatímco Putin oslavoval nelegální připojení ukrajinských regionů, z jeho země už uteklo minimálně čtvrt milionu lidí. „Téměř každý přemýšlí buď o tom, jak opustit Rusko, nebo jak se v něm schovat, aby ho nenašla policie,“ říká ruský bloger Anton Kravcov, který utekl do Kazachstánu. Pro Reportéry ČT se tématem zabýval Ondřej Stratilík.

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Ukrajinské jednotky pravděpodobně ve čtvrtek oblíčily Lyman v Doněcké oblasti, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Obráncům se podle institutu také podařilo přerušit poslední zásobovací trasy ruských jednotek. Kyjev uvedl, že Moskva posílá do oblasti špatně vycvičené a nově mobilizované vojáky. Komplikace v oblasti připustili i představitelé Ruskem dosazené okupační správy.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom ruská agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojena čtyři okupovaná ukrajinská území.

Vrchní státní zastupitelství podle informací České televize podalo obžalobu na Rusa Alexandra Frančettiho za účast na anexi Krymu. V Sevastopolu podle spisu vytvořil rozvědnou skupinu.

Rusko se podle Spojených států odhodlalo k anexi čtyř ukrajinských oblastí. Podle Washingtonu se jedná o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, nebo alespoň jejich části. To potvrzuje i prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého se geografické cíle Ruska změnily a nezůstávají jen u Donbasu. Američané nyní očekávají scénář použitý při anexi Krymu – to znamená uspořádání zdánlivých referend a následné připojení. To vše s využitím dosazených politiků, kteří o připojení k Rusku mluví už mnoho týdnů.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.