Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.
Pozemky, které Izrael prohlásil za své, spolu sousedí. Nacházejí se severovýchodně od města Ramalláh na Západním břehu Jordánu, kde sídlí Západem podporovaná palestinská samospráva.
Zábor půdy izraelské úřady podle AP schválily koncem června. Předtím v březnu schválily zabrání osmi kilometrů čtverečních na Západním břehu Jordánu a 2,6 kilometru čtverečního v únoru. Podle skupiny Peace Now vystupující proti stavbě židovských osad na okupovaném palestinském území, jde nyní o největší zábor půdy od dohody z Osla z roku 1993.
Zvýšení napětí
Rozhodnutí zabrat další půdu, kterou Palestinci chtějí pro svůj budoucí stát, pravděpodobně zvýší napětí na Západním břehu Jordánu. Tam od začátku války v Pásmu Gazy stoupl počet izraelských razií a přestřelek s palestinskými ozbrojenci.
Většina zemí světa a Palestinci považují výstavbu židovských osad za nelegální z pohledu mezinárodního práva a překážku na cestě k míru. Na okupovaném Západním břehu Jordánu teď žije podle odhadů více než půl milionu židovských osadníků, kteří mají izraelské občanství.
Nelegální osady brání vzniku palestinského státu
Palestinská autonomie, která spravuje části Západního břehu, podle agentury AP nesmí působit na 60 procentech území, kde se nachází izraelské osady. Ty přitom územně tříští oblast, v níž chtějí mít Palestinci budoucí stát. Izrael argumentuje tím, že osidluje území, k němuž jeho národ vážou biblické, historické a politické vazby.
Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. V pásmu Gazy teď vládne hnutí Hamás, které Izrael, USA i EU pokládají za teroristickou skupinu. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje. Proti Hamásu vede Izrael od loňského října v Pásmu Gazy válku.
Hizballáh vystřelil na Izrael přes sto raket
Z území Libanonu ve středu na sever Izraele zamířilo nejméně sto raket, informují s odvoláním na armádu židovského státu izraelská média. Podle prvních zpráv nejsou z místa hlášeny žádné oběti na životech. K útoku se přihlásilo libanonské šíitské hnutí Hizballáh, rakety nejspíše mířily na vojenské cíle. Izraelská armáda předtím oznámila, že v Libanonu zneškodnila jednoho z nejvýše postavených představitelů šíitského hnutí Hizballáh. Mezi Izraelem a Hizballáhem v posledních týdnech sílí napětí.
Velitel Hizballáhu Muhammad Násir ve střed přišel o život poblíž města Týros na jihu Libanonu. Násir byl podle anonymního zdroje z šíitského hnutí vedoucím skupiny Azíz, jedné ze tří oblastních divizí Hizballáhu v jižním Libanonu. Po Tálibovi Samím Abdalláhovi, známém také jako abú Tálib, jde o druhého nejvýše postaveného vůdce, který nepřežil útok z Izraele. Abú Tálib přišel o život po útoku izraelské armády 11. června.
