Osadníci

Izraelská armáda čtvrtým dnem pokračuje v rozsáhlé operaci na Západním břehu Jordánu. Podle svých slov už zabila šestadvacet palestinských ozbrojenců a dalších třicet zadržela. Od teroristického útoku Hamásu loni 7. října zažívá Západní břeh eskalaci násilí jak ze strany palestinských radikálů, tak židovských osadníků.

Izraelské síly spustily masivní „protiteroristickou operaci“ na severu okupovaného Západního břehu. Zásah se týká měst Džanín, Tulkarm, Nábulus a Túbás, píše server BBC News s tím, že jde zřejmě o největší operaci od druhé intifády, jež probíhala v letech 2000 až 2005. Podle palestinských zdravotníků zemřelo nejméně deset lidí, Izrael hovoří o mrtvých teroristech. Podle armády je cílem eliminovat útočníky, kteří zorganizovali pokus o atentát v Tel Avivu z minulého týdne. Operace by mohla trvat několik dnů.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Palestinské úřady na okupovaném Západním břehu Jordánu oznámily, že radikalizovaní izraelští osadníci v sobotu večer napadli dvě palestinské vesnice. Při útocích přišel podle nich jeden člověk o život, hlášeny jsou i škody na majetku. Izraelská armáda oznámila, že případ předala policii, která ho šetří.

Izraelská výzvědná služba Šin bet, která se stará o vnitřní bezpečnost, varuje vládu v Jeruzalémě před možnou explozí násilí na Západním břehu. Zpravodajci tam s obavami monitorují rostoucí počet incidentů mezi židovskými osadníky a palestinským obyvatelstvem.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

Před čtyřiceti lety dokončil Izrael stahování ze Sinajského poloostrova, který na základě mírové smlouvy získal zpátky Egypt. Odešlo všech zhruba sedm tisíc izraelských osadníků. Připomínky izraelské vlády nad poloostrovem však zůstávají dodnes. Jednou z nich je město Šarm aš-Šajch. Mezi novými hotely se ukrývají zbytky izraelského města Ofira.

Před rokem nastoupila v Izraeli nová vláda v čele s Naftalim Bennettem. Kabinetu, ve kterém spolu vládne osm různých politických uskupení, však nyní hrozí rozpad. Ve 120členném Knesetu má 59 křesel a v minulém týdnu nebyl schopen prosadit zákon o osadnících, který se pravidelně schvaluje každých pět let. Vyloučeny tak nejsou ani předčasné volby.

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

Plánovací výbor izraelského ministerstva obrany ve středu schválil plán výstavby tří tisíc nových bytů v židovských osadách na palestinském Západním břehu Jordánu. Úřad tak rozhodl navzdory nesouhlasu Spojených států, Evropské unie a dalších zemí a organizací.

Palestinci a židovští osadníci se v noci na úterý střetli v jeruzalémské čtvrti, kde se osadnické skupiny snaží vystěhovat několik palestinských rodin. Znepřátelené skupiny na sebe podle agentury AP házely kameny, židle a pyrotechniku.