Hledaný Marsalek pracuje v Rusku pro FSB, píší média

Rakušan Jan Marsalek, jehož hledá Interpol a který je kromě finančního podvodu podezřelý také ze špionáže pro Rusko, podle společné investigativy několika médií žije a pracuje v Moskvě pro tajnou službu FSB. Jeho nynější přítelkyně dle zjištění přepravovala ukradené mobilní telefony rakouských vysoce postavených úředníků do ruské metropole.

Od roku 2020, kdy Marsalek uprchl z Německa, existují pouze útržkovité informace o jeho životě v Rusku. Nyní společná investigativní práce německého týdeníku Der Spiegel, německé veřejnoprávní stanice ZDF, investigativního projektu Frontline americké stanice PBS, nezávislého ruského serveru The Insider a rakouského deníku Der Standard dokazuje, že Marsalek žije v Rusku s falešnou identitou a úzkými vazbami na režim šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Podezření ze špionáže pro Rusko

Jeden z nejhledanějších mužů Evropy působil uvolněně, když se odpoledne 1. července procházel po náměstí Trubnaja v centru Moskvy. Na límci svého bílého trička měl zastrčené sluneční brýle. Držel se za ruku se svou přítelkyní. Zdálo se, že Taťjana a Jan jsou milý pár, začíná svůj investigativní text týdeník Der Spiegel.

Taťjana je bývalá tlumočnice do turečtiny, zatímco Marsalek je od roku 2020 na útěku a je na něj vydán mezinárodní zatykač. Rakouský manažer s českými kořeny zmizel poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard korun). Téměř šest tisíc zaměstnanců přišlo o práci. Jde o jeden z největších podvodů v historii Spolkové republiky Německo, připomíná Der Spiegel.

Vyšetřovatelé a zpravodajci několika západních zemí Marsaleka kromě finančního podvodu podezřívají také ze špionáže pro Rusko, které se podle zjištění věnoval téměř deset let. Rakušan se však dobře maskuje četnými identitami, skutečnými i falešnými pasy. Zdá se, že je pro evropské vyšetřovatele, státní zástupce a zpravodajské služby nedosažitelný, píše Der Spiegel.

Alexandr Nelidov jako nová identita

Marsalekovou nejnovější identitou má být podle investigativy Alexandr Nelidov, který je ve službách ruské tajné služby FSB. Je to jedna z nejméně šesti identit, jež Marsalek už podle novinářů použil při svém útěku před zákonem. Pod tímto jménem dokonce vojensky působil na Ukrajině, zakládal firmy v Moskvě a volně se pohyboval po Rusku nebo se v ruské metropoli projížděl na elektrické koloběžce.

První úřední záznamy o Nelidovovi pocházejí z června 2023, podle údajů v pasu měl jako Ukrajinec v rámci anexe Donbasu získat ruské občanství. Rešerše však ukázala, že na Ukrajině nikdy neexistovala osoba jménem Nelidov a na jeho moskevské adrese žije starší žena. Mezi lednem a listopadem 2024 bylo mobilní číslo Nelidova alias Marsaleka více než třistakrát lokalizováno v okolí ústředí tajné služby na náměstí Lubjanka, uvádí investigativa.

Fotografie, které má k dispozici deník Der Standard, navíc ukazují Marsaleka několikrát v blízkosti sídla FSB – pravděpodobně na cestě do práce. Uniklé údaje, které analyzoval tým investigativních novinářů, dokládají další Rakušanovy cesty pod falešnou identitou. Nejméně pětkrát podle nich cestoval na Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym. Další fotografie, na nichž je Marsalek ve vojenské uniformě s ruským válečným symbolem „Z“, navíc naznačují možné nasazení v bojích na Ukrajině.

Pro FSB má pracovat i Marsalekova přítelkyně

Marsalekova nynější přítelkyně Taťjana Spiridonovová podle investigativních novinářů také pracuje pro FSB, ačkoliv je oficiální profesí překladatelka. Její vazby na ruský stát potvrzují také uniklé údaje z moskevské administrativní databáze – v jejím profilu je uvedeno, že několik let měla diplomatický pas a tím i bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.

Společně prostřednictvím kontaktní osoby získal pár chytré telefony tří vysoce postavených úředníků rakouského ministerstva vnitra, které přes Istanbul dostali do Moskvy, což dokládají získané chaty a uniklé letecké a mobilní údaje z Ruska.

Jejich vztah i profesní spolupráci dokazují letové informace a rezervace letenek, které lze najít v uniklých cestovních databázích. Spiridonovou občas podle nich doprovází muž jménem Alexandr Nelidov.

Podle investigativy nyní Marsalek v Moskvě nežije v přepychu, na který byl dříve zvyklý. Dopaden však zatím nebyl. Německé úřady na něj vydaly zatykač a požádaly Moskvu o právní pomoc. Ruské úřady oficiálně popírají, že by věděly o jeho pobytu. I když se na veřejnost dostává stále více informací o Marsalekově novém životě v Rusku, zůstává mnoho otevřených otázek, například kam mohl Marsalek převést miliony eur ze společnosti Wirecard.

Jan Marsalek se narodil v roce 1980 v Klosterneuburgu, malém městě nedaleko Vídně. Jeho dědeček Hans Maršálek byl etnickým Čechem v Rakousku, komunistou a členem odboje za druhé světové války, který přežil uvěznění v koncentračním táboře. Hans Maršálek později položil základy poválečné rakouské zpravodajské služby a obdržel nejvyšší vyznamenání za služby státu, napsal v roce 2023 deník The Wall Street Journal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla prezidentka

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla podle agentury Reuters kancelář prezidentky Ilijany Jotovové. Bulharská média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Jedna loď se podle nich potopila a její posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár.
09:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Německá policie zadržela bývalého šéfa rozvědky BND pro podezření ze špionáže

Německá policie zadržela bývalého šéfa rozvědky BND Augusta Hanninga pro podezření ze špionáže, píše agentura DPA. Kromě Hanninga zadržela také jeho bývalého spolupracovníka.
10:33Aktualizovánopřed 4 mminutami

Trump dekretem rozšířil možnosti používání daňově zvýhodněného dieselu v USA

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým rozšířil přístup k daňově zvýhodněnému dieselu. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters, podle které si toto zvýhodněné palivo, které bylo určeno pro zemědělské či stavební stroje, bude moci koupit kdokoli.
04:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volby v Québecu vyhráli separatisté. Chtějí referendum o nezávislosti na Kanadě

Separatistická Québecká strana (PQ) vyhrála pondělní volby v kanadské frankofonní provincii Québec, nezískala však dost křesel, aby mohla vládnout sama. Informuje o tom agentura AP, podle níž se strana po více než deseti letech vrací k moci se slibem, že uspořádá další referendum o nezávislosti na Kanadě. Kanadská televize CBC v této souvislosti mluví o velké zkoušce pro premiéra Marka Carneyho.
před 1 hhodinou

USA stáhly bombardéry z Fairfordu kvůli hrozbě íránského dronového útoku, píše NYT

Spojené státy své bombardéry z britské letecké základny Fairford o víkendu stáhly kvůli možné hrozbě dronového útoku nařízeného íránskými revolučními gardami, píše list The New York Times (NYT). Deník se odvolává na americké a britské činitele.
před 2 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 2 hhodinami

KLDR položila miny na hranicích s Jižní Koreou. Soul žádá omluvu

Jihokorejská armáda dospěla k závěru, že Severní Korea nastražila miny, které před dvěma týdny na hranici obou států zranily tři jihokorejské vojáky. Armáda současně KLDR vyzvala, aby se omluvila a odstranila další miny, napsala v pondělí agentura AP. Soul obvinil Pchjongjang z výbuchů min i v srpnu 2015, kdy byli zmrzačeni dva jihokorejští vojáci.
před 3 hhodinami

Protest v Prištině kvůli pravomocím soudu v Haagu přerostl ve střety s policií

Demonstranti se v pondělí večer střetli s policií před budovami kosovského parlamentu a vlády v Prištině. Požadovali schválení změn zákona, které by omezily pravomoci Zvláštních senátů pro Kosovo se sídlem v Haagu. Policie proti davu použila slzný plyn a vodní děla, část protestujících házela kameny a pyrotechniku. Podle agentury Reuters utrpělo zranění nejméně sedmnáct lidí včetně šesti policistů. Protesty následovaly po zářijovém odsouzení čtyř bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády za válečné zločiny, včetně někdejšího prezidenta Hashima Thaçiho.
02:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.