Hledaný Marsalek pracuje v Rusku pro FSB, píší média

Rakušan Jan Marsalek, jehož hledá Interpol a který je kromě finančního podvodu podezřelý také ze špionáže pro Rusko, podle společné investigativy několika médií žije a pracuje v Moskvě pro tajnou službu FSB. Jeho nynější přítelkyně dle zjištění přepravovala ukradené mobilní telefony rakouských vysoce postavených úředníků do ruské metropole.

Od roku 2020, kdy Marsalek uprchl z Německa, existují pouze útržkovité informace o jeho životě v Rusku. Nyní společná investigativní práce německého týdeníku Der Spiegel, německé veřejnoprávní stanice ZDF, investigativního projektu Frontline americké stanice PBS, nezávislého ruského serveru The Insider a rakouského deníku Der Standard dokazuje, že Marsalek žije v Rusku s falešnou identitou a úzkými vazbami na režim šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Podezření ze špionáže pro Rusko

Jeden z nejhledanějších mužů Evropy působil uvolněně, když se odpoledne 1. července procházel po náměstí Trubnaja v centru Moskvy. Na límci svého bílého trička měl zastrčené sluneční brýle. Držel se za ruku se svou přítelkyní. Zdálo se, že Taťjana a Jan jsou milý pár, začíná svůj investigativní text týdeník Der Spiegel.

Taťjana je bývalá tlumočnice do turečtiny, zatímco Marsalek je od roku 2020 na útěku a je na něj vydán mezinárodní zatykač. Rakouský manažer s českými kořeny zmizel poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard korun). Téměř šest tisíc zaměstnanců přišlo o práci. Jde o jeden z největších podvodů v historii Spolkové republiky Německo, připomíná Der Spiegel.

Vyšetřovatelé a zpravodajci několika západních zemí Marsaleka kromě finančního podvodu podezřívají také ze špionáže pro Rusko, které se podle zjištění věnoval téměř deset let. Rakušan se však dobře maskuje četnými identitami, skutečnými i falešnými pasy. Zdá se, že je pro evropské vyšetřovatele, státní zástupce a zpravodajské služby nedosažitelný, píše Der Spiegel.

Alexandr Nelidov jako nová identita

Marsalekovou nejnovější identitou má být podle investigativy Alexandr Nelidov, který je ve službách ruské tajné služby FSB. Je to jedna z nejméně šesti identit, jež Marsalek už podle novinářů použil při svém útěku před zákonem. Pod tímto jménem dokonce vojensky působil na Ukrajině, zakládal firmy v Moskvě a volně se pohyboval po Rusku nebo se v ruské metropoli projížděl na elektrické koloběžce.

První úřední záznamy o Nelidovovi pocházejí z června 2023, podle údajů v pasu měl jako Ukrajinec v rámci anexe Donbasu získat ruské občanství. Rešerše však ukázala, že na Ukrajině nikdy neexistovala osoba jménem Nelidov a na jeho moskevské adrese žije starší žena. Mezi lednem a listopadem 2024 bylo mobilní číslo Nelidova alias Marsaleka více než třistakrát lokalizováno v okolí ústředí tajné služby na náměstí Lubjanka, uvádí investigativa.

Fotografie, které má k dispozici deník Der Standard, navíc ukazují Marsaleka několikrát v blízkosti sídla FSB – pravděpodobně na cestě do práce. Uniklé údaje, které analyzoval tým investigativních novinářů, dokládají další Rakušanovy cesty pod falešnou identitou. Nejméně pětkrát podle nich cestoval na Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym. Další fotografie, na nichž je Marsalek ve vojenské uniformě s ruským válečným symbolem „Z“, navíc naznačují možné nasazení v bojích na Ukrajině.

Pro FSB má pracovat i Marsalekova přítelkyně

Marsalekova nynější přítelkyně Taťjana Spiridonovová podle investigativních novinářů také pracuje pro FSB, ačkoliv je oficiální profesí překladatelka. Její vazby na ruský stát potvrzují také uniklé údaje z moskevské administrativní databáze – v jejím profilu je uvedeno, že několik let měla diplomatický pas a tím i bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.

Společně prostřednictvím kontaktní osoby získal pár chytré telefony tří vysoce postavených úředníků rakouského ministerstva vnitra, které přes Istanbul dostali do Moskvy, což dokládají získané chaty a uniklé letecké a mobilní údaje z Ruska.

Jejich vztah i profesní spolupráci dokazují letové informace a rezervace letenek, které lze najít v uniklých cestovních databázích. Spiridonovou občas podle nich doprovází muž jménem Alexandr Nelidov.

Podle investigativy nyní Marsalek v Moskvě nežije v přepychu, na který byl dříve zvyklý. Dopaden však zatím nebyl. Německé úřady na něj vydaly zatykač a požádaly Moskvu o právní pomoc. Ruské úřady oficiálně popírají, že by věděly o jeho pobytu. I když se na veřejnost dostává stále více informací o Marsalekově novém životě v Rusku, zůstává mnoho otevřených otázek, například kam mohl Marsalek převést miliony eur ze společnosti Wirecard.

Jan Marsalek se narodil v roce 1980 v Klosterneuburgu, malém městě nedaleko Vídně. Jeho dědeček Hans Maršálek byl etnickým Čechem v Rakousku, komunistou a členem odboje za druhé světové války, který přežil uvěznění v koncentračním táboře. Hans Maršálek později položil základy poválečné rakouské zpravodajské služby a obdržel nejvyšší vyznamenání za služby státu, napsal v roce 2023 deník The Wall Street Journal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se nedaleko 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel.
před 22 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE).
04:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 1 hhodinou

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 1 hhodinou

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 3 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 3 hhodinami
Načítání...