Hledaný Marsalek pracuje v Rusku pro FSB, píší média

Rakušan Jan Marsalek, jehož hledá Interpol a který je kromě finančního podvodu podezřelý také ze špionáže pro Rusko, podle společné investigativy několika médií žije a pracuje v Moskvě pro tajnou službu FSB. Jeho nynější přítelkyně dle zjištění přepravovala ukradené mobilní telefony rakouských vysoce postavených úředníků do ruské metropole.

Od roku 2020, kdy Marsalek uprchl z Německa, existují pouze útržkovité informace o jeho životě v Rusku. Nyní společná investigativní práce německého týdeníku Der Spiegel, německé veřejnoprávní stanice ZDF, investigativního projektu Frontline americké stanice PBS, nezávislého ruského serveru The Insider a rakouského deníku Der Standard dokazuje, že Marsalek žije v Rusku s falešnou identitou a úzkými vazbami na režim šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Podezření ze špionáže pro Rusko

Jeden z nejhledanějších mužů Evropy působil uvolněně, když se odpoledne 1. července procházel po náměstí Trubnaja v centru Moskvy. Na límci svého bílého trička měl zastrčené sluneční brýle. Držel se za ruku se svou přítelkyní. Zdálo se, že Taťjana a Jan jsou milý pár, začíná svůj investigativní text týdeník Der Spiegel.

Taťjana je bývalá tlumočnice do turečtiny, zatímco Marsalek je od roku 2020 na útěku a je na něj vydán mezinárodní zatykač. Rakouský manažer s českými kořeny zmizel poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard korun). Téměř šest tisíc zaměstnanců přišlo o práci. Jde o jeden z největších podvodů v historii Spolkové republiky Německo, připomíná Der Spiegel.

Vyšetřovatelé a zpravodajci několika západních zemí Marsaleka kromě finančního podvodu podezřívají také ze špionáže pro Rusko, které se podle zjištění věnoval téměř deset let. Rakušan se však dobře maskuje četnými identitami, skutečnými i falešnými pasy. Zdá se, že je pro evropské vyšetřovatele, státní zástupce a zpravodajské služby nedosažitelný, píše Der Spiegel.

Alexandr Nelidov jako nová identita

Marsalekovou nejnovější identitou má být podle investigativy Alexandr Nelidov, který je ve službách ruské tajné služby FSB. Je to jedna z nejméně šesti identit, jež Marsalek už podle novinářů použil při svém útěku před zákonem. Pod tímto jménem dokonce vojensky působil na Ukrajině, zakládal firmy v Moskvě a volně se pohyboval po Rusku nebo se v ruské metropoli projížděl na elektrické koloběžce.

První úřední záznamy o Nelidovovi pocházejí z června 2023, podle údajů v pasu měl jako Ukrajinec v rámci anexe Donbasu získat ruské občanství. Rešerše však ukázala, že na Ukrajině nikdy neexistovala osoba jménem Nelidov a na jeho moskevské adrese žije starší žena. Mezi lednem a listopadem 2024 bylo mobilní číslo Nelidova alias Marsaleka více než třistakrát lokalizováno v okolí ústředí tajné služby na náměstí Lubjanka, uvádí investigativa.

Fotografie, které má k dispozici deník Der Standard, navíc ukazují Marsaleka několikrát v blízkosti sídla FSB – pravděpodobně na cestě do práce. Uniklé údaje, které analyzoval tým investigativních novinářů, dokládají další Rakušanovy cesty pod falešnou identitou. Nejméně pětkrát podle nich cestoval na Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym. Další fotografie, na nichž je Marsalek ve vojenské uniformě s ruským válečným symbolem „Z“, navíc naznačují možné nasazení v bojích na Ukrajině.

Pro FSB má pracovat i Marsalekova přítelkyně

Marsalekova nynější přítelkyně Taťjana Spiridonovová podle investigativních novinářů také pracuje pro FSB, ačkoliv je oficiální profesí překladatelka. Její vazby na ruský stát potvrzují také uniklé údaje z moskevské administrativní databáze – v jejím profilu je uvedeno, že několik let měla diplomatický pas a tím i bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.

Společně prostřednictvím kontaktní osoby získal pár chytré telefony tří vysoce postavených úředníků rakouského ministerstva vnitra, které přes Istanbul dostali do Moskvy, což dokládají získané chaty a uniklé letecké a mobilní údaje z Ruska.

Jejich vztah i profesní spolupráci dokazují letové informace a rezervace letenek, které lze najít v uniklých cestovních databázích. Spiridonovou občas podle nich doprovází muž jménem Alexandr Nelidov.

Podle investigativy nyní Marsalek v Moskvě nežije v přepychu, na který byl dříve zvyklý. Dopaden však zatím nebyl. Německé úřady na něj vydaly zatykač a požádaly Moskvu o právní pomoc. Ruské úřady oficiálně popírají, že by věděly o jeho pobytu. I když se na veřejnost dostává stále více informací o Marsalekově novém životě v Rusku, zůstává mnoho otevřených otázek, například kam mohl Marsalek převést miliony eur ze společnosti Wirecard.

Jan Marsalek se narodil v roce 1980 v Klosterneuburgu, malém městě nedaleko Vídně. Jeho dědeček Hans Maršálek byl etnickým Čechem v Rakousku, komunistou a členem odboje za druhé světové války, který přežil uvěznění v koncentračním táboře. Hans Maršálek později položil základy poválečné rakouské zpravodajské služby a obdržel nejvyšší vyznamenání za služby státu, napsal v roce 2023 deník The Wall Street Journal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.
před 30 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
08:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 4 hhodinami

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.