Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.
Kauza ve spolkové zemi začala zatčením bývalého agenta Egista Otta. Ten měl údajně sloužit jako spojka mezi Vídní a ruskou tajnou službou FSB. „To, co nepochybně udělal, je, že vybudoval celou síť a obchodoval s informacemi a daty – abych tak řekl – mimo svou přímou působnost,“ přiblížil ředitel Rakouského centra pro výzkum tajných služeb, propagandy a bezpečnosti Paul Schliefsteiner.
Otta vyšetřovaly úřady celkem sedm let, zadržely jej až na základě údajů britské rozvědky MI5. Podle ní získal bývalý agent údaje z mobilů minimálně tří někdejších zástupců rakouského ministerstva vnitra a poskytl je dál do Ruska. „Nikdy jsem žádná oficiální data nikomu nepředal a nikdy jsem za nic takového nebral peníze,“ oponoval Ott.
Bývalý agent měl mít vazby hlavně na populistickou Svobodnou stranu Rakouska, to však její lídr ve středu popřel. „Je to čirá lež. Tohoto pana Otta neznám, nikdy jsem o něm neslyšel, kromě současných článků v médiích. A nemám zájem se s ním jakkoliv poznat,“ prohlásil předseda strany Herbert Kickl.
„Jediné, co se zatím ukázalo, jsou různé řekněme zprávy, které si vyměnil Egisto Ott s významnými politiky strany Svobodných, kde se například hovoří o tom, aby jim sehnal informace na toho či onoho – zkrátka, aby nějakým způsobem uplatnil svůj vliv v rámci tajné služby,“ uvedl ve vysílání ČT24 Robert Schuster, který vede zahraniční zpravodajství v Lidových novinách.
Doplnil, že takové důkazy jsou nepřímé, nicméně naznačují, že mezi Svobodnými a Ottem byly relativně intenzivní vazby.
V otázce zahraniční politiky i obecně politické orientace se dá podle Schustera Svobodná strana Rakouska označit jako dvojče německé AfD (Alternative für Deutschland). „Odmítá kritizovat paušálně Rusko, odjakživa kritizovali i sankce, které proti němu Západ vyhlásil už po anexi Krymu,“ podotknul.
Připomněl také, že zástupci rakouských Svobodných jeli během konání pseudoreferenda o připojení k Ruské federaci na Krym jako pozorovatelé a „legitimizovali“, že vše proběhlo v pořádku. „Určitá ruská linka – pokud jde o stranu Svobodných – je velmi silná,“ uzavřel.
Komplic s údajnými vazbami na Kreml
Ke špionáži měl Ottovi pomáhat komplic – finančník a manažer Jan Marsalek. Ten je aktuálně na útěku, podle policie se skrývá pravděpodobně pod jinou identitou v Rusku.
Bývalý provozní ředitel společnosti Wirecard Marsalek využíval zkompromitované pracovníky zpravodajských služeb ve Vídni ke špehování evropských občanů a k plánování vloupání a atentátů elitními ruskými údernými jednotkami. Nové důkazy od britské rozvědky také prý dokazují, že Marsalek „získal špičkový kryptografický přístroj velení NATO a pašoval do Moskvy ukradené telefony vysokých rakouských státních úředníků“.
Obvinění jsou součástí rakouského policejního zatykače na Otta, kopii dokumentu získal deník Financial Times (FT). Jako první o kauze informoval rakouský deník Der Standard.
Marsalek mohl být podle obvinění jedním z nejmocnějších evropských zpravodajských prostředků Kremlu. Využíval prý své pozice provozního ředitele už zkrachovalé společnosti Wirecard k usnadnění násilných tajných operací na celém kontinentu a v Africe.
Na 86 stranách zatykače také stojí, že Marsalek pověřil Otta a dalšího vysokého bezpečnostního úředníka Martina Weisse, šéfa rakouských zpravodajských operací, aby po dobu nejméně pěti let umožnili tajnou práci pro ruskou vojenskou rozvědku (GRU) a kontrarozvědku (FSB) na evropské půdě. Weiss následně z Rakouska uprchl a nyní žije v Dubaji.
Podle FT obvinění dokazuje, že společnost Wirecard mohla být léta využívána jako stínová síť k placení a usnadňování ruských tajných operací mimo dosah bezpečnostních služeb NATO.
Rakouská vláda je pasivní, říkají její kritici
Kritice však čelí i úřadující spolkový kancléř Karl Nehammer – za to, že ruský vliv dlouhodobě neřeší, či řešit nechce. Kvůli případu ovšem šéf rakouské vlády svolal bezpečnostní radu. Rakouská ministryně spravedlnosti Alma Zadicová přislíbila, že v reakci na odhalení urychleně přezkoumá rakouskou legislativu týkající se špionáže.
Exrozvědčík Ott měl navíc prolomit policejní databáze ve stovkách případů. Hledal údaje i o aktivistce Julii Spacilové, která zkoumá krajně pravicové skupiny. Té se prý někdo dokonce pokoušel vloupat do bytu. Důkazy o spojitosti ale žena nemá. „Těžko říct, jestli se snažili nejprve dostat dovnitř, nebo ne, to nedokážu říct. Ale nahlásila jsem to policii,“ uvedla Spacilová.
Alpský stát ruskou invazi na Ukrajině odsoudil, experti ovšem tvrdí, že Vídeň zůstává křižovatkou ruských zpravodajců. Město totiž na rozdíl od jiných masivně nevyhošťovalo diplomaty. Rakouská metropole je podle západních představitelů jedním z hlavních evropských center politické špionáže. Třetina ze 180 akreditovaných ruských diplomatů, kteří zde sídlí, jsou podle západních představitelů tajní agenti rozvědky.
A za tradiční neutralitou tak Rakousko podle analytiků může dál skrývat obchodní zájmy na východě.
