Diplomat

Izraelské letectvo podniklo v neděli pozdě večer rozsáhlé nálety proti skladům zbraní v Sýrii, a to zejména v oblasti pobřežního města Tartús, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která je označila za nejtvrdší za poslední dekádu. Izraelská armáda se k těmto úderům zatím nevyjádřila.

Vůdce syrských rebelů učinil během tažení mnohá prohlášení, důležité ale budou činy, shodli se v Událostech, komentářích bývalá velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi a ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky z ministerstva zahraničí Petr Hladík. Podle Filipi má zájem na dalším směřování Sýrie mimo jiné Turecko.

Tisíce Gruzínců v úterý znovu vyrazily protestovat proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Policie proti nim opět použila vodní děla a slzný plyn, napsala agentura AFP. Policisté i během předchozích pěti nocí takto rozháněli demonstranty, téměř tři stovky jich zadrželi. Necelé tři desítky lidí, včetně tří policistů, skončily v nemocnici, píše agentura AP. Podle serveru Civil Georgia dochází i k potyčkám s maskovanými muži bez viditelného označení. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové hrozí Gruzii ukrajinský scénář z roku 2014, kdy protesty na Majdanu vedly k pádu proruské vlády.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 vzpomínal na zážitky se svými ruskými protějšky v době zastupování Česka v Moskvě. Podle něj ruská strana nečekala tuzemskou reakci na Vrbětice a má k Česku „postimperiální syndrom“. On sám prý nezažil žádné pozitivní jednání na ruském ministerstvu zahraničí.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Za takzvaným havanským syndromem zřejmě stojí ruská vojenská rozvědka GRU, píše ruský investigativní web The Insider. V roce 2016 začali trpět neurologickými potížemi američtí diplomaté působící v kubánské metropoli. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě pak ohlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto osob působících v řadě zemích včetně Rakouska, Kolumbie či Vietnamu. Podle zjištění Insideru se na těchto místech pohybovali agenti GRU z jednotky 29155 a mohlo by jít o útok akustickou zbraní. Moskva vinu opakovaně odmítla.

Indie požaduje, aby Kanada nejpozději do 10. října stáhla ze země asi čtyřicet ze stávajících šedesáti diplomatů, jinak mohou přijít o imunitu. S odkazem na dobře informované zdroje to napsal server The Financial Times (FT). Mezi Indií a Kanadou panuje napětí kvůli nedávnému prohlášení kanadského premiéra Justina Trudeaua. Ten tvrdí, že za červnovou vraždou předáka sikhské komunity na kanadské půdě může být indická vláda.

Austrálie řeší diplomatickou roztržku s Ruskem. Moskva získala lukrativní pozemek v centru Canberry a hodlala tam vystavět další budovu velvyslanectví. Vláda země na nejmenším kontinentu ale kvůli obavám ze špionáže rázně zasáhla a přijala zákon, kterým Rusům plány zhatila. Prestižní místo v metropoli ovšem teď obsadila osoba s diplomatickým pasem, zůstává tam ve stavební buňce.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Stovky německých státních zaměstnanců včetně učitelů a pracovníků kulturních Goethe-Institutů musejí opustit Rusko. O nových omezeních pro německé instituce rozhodlo v dubnu ruské ministerstvo zahraničí, platit má od června, píše německý deník Süddeutsche Zeitung. Snížení počtu německých státních zaměstnanců v Rusku potvrdil agentuře AFP i zdroj z německé vlády, podle něhož jde o „vyhlášení diplomatické války“.

Švédsko vyhostí pět ruských diplomatů, oznámil tamní ministr zahraničí Tobias Billström veřejnoprávní televizi SVT. Pracovníci ruské ambasády podle něj vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem.

Navzdory příměří, na kterém se v úterý dohodly obě znepřátelené strany v Súdánu, boje armády a polovojenských milicí zejména v Chartúmu pokračují. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že násilí si od soboty vyžádalo životy 270 lidí, 2,6 tisíce dalších utrpělo zranění. Ve třetí největší africké zemi o moc soupeří představitelé armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF).

Diplomat Radomír Karlík nedostane dalších 271 tisíc korun za ušlý zisk kvůli nezákonnému stíhání v kauze Promopro. Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání. ČT to řekla Marcela Pröllerová z Obvodního soudu pro Prahu 2, který se případem zabýval v první instanci. Soudy přiznaly Karlíkovi tři sta tisíc korun za nemajetkovou újmu, dalších přibližně tři sta tisíc mu dříve dobrovolně vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. Kariérní diplomat se po státu domáhal celkového odškodného 6,4 milionu korun.

Diplomat Radomír Karlík chce i nadále vysoudit 271 tisíc korun za ušlý zisk kvůli nezákonnému stíhání v kauze Promopro. Obrátil se proto dovoláním na Nejvyšší soud. České televizi to potvrdila Hana Wágnerová z Obvodního soudu pro Prahu 2, který se případem zabýval v první instanci. Karlík původně žádal stát celkem o 6,4 milionu korun za nemajetkovou újmu, ušlý zisk a délku trestního řízení. Později ale část žaloby vzal zpět. Odvolací soud mu v květnu pravomocně přiznal odškodné 300 tisíc korun za nemajetkovou újmu. Odškodné 271 tisíc korun za ušlý zisk ale zamítl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolává velvyslance v několika zemích, včetně velvyslance v České republice Jevhena Perebyjnise. Informovala o tom v sobotu ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na dekrety zveřejněné kanceláří prezidenta. Důvody nebyly zveřejněny. Kromě Česka byli odvoláni také velvyslanci v Německu, Maďarsku, Norsku a v Indii. Zatím není ani jasné, co budou dále dělat.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo vyhoštění 15 nizozemských a čtyř rakouských diplomatů a zatím blíže neupřesněného počtu pracovníků belgického velvyslanectví v Rusku. Moskva tak podle svého prohlášení reaguje na dřívější deportaci ruských diplomatů z těchto zemí. Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, napsala agentura Reuters.

Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl v pátek při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie. Moskva v pátek oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku.

Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin. Belgie vyhostí 21 a Nizozemsko 17 ruských diplomatů. Viní je ze špionáže a považují je za hrozbu pro bezpečnost. Moskva naopak v úterý vyhostila diplomaty pobaltských zemí. Ukrajinský prezident Zelenskyj v úterním projevu k dánskému parlamentu opět žádal o zpřísnění sankcí vůči Rusku. Mluvčí Kremlu ujistil, že válka na Ukrajině není důvodem pro použití jaderných zbraní.

Belgický soud uložil nejvyšší možný trest dvaceti let vězení íránskému diplomatovi Asadolláhu Asadímu, který podle něj zosnoval plán bombového útoku na exilovou íránskou opoziční skupinu ve Francii v roce 2018. Tresty vězení v délce 15, 17 a 18 let dostali i další tři spoluobžalovaní. Hlavní obžalovaný se čtvrtečního líčení, stejně jako celého procesu, osobně neúčastnil. Podle Reuters jeden z obhájců řekl, že doporučí odvolání proti rozsudku, ale není jasné, zda se pro takový krok rozhodne také Asadí.

Policie odložila vyšetřování ruského diplomata, který se v Česku snažil koupit na černém trhu speciální náboje do odstřelovacích pušek. Píše o tom server iROZHLAS.cz, na kauzu upozornil loni v létě Radiožurnál. Diplomat působil podle webu na ruské ambasádě v Praze na místě zástupce oficiálního vojenského přidělence. Odložení případu potvrdil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. České úřady přitom jinou možnost neměly, diplomat měl mezinárodní imunitu, nebylo tak koho stíhat.

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná a poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný se v Událostech, komentářích střetli v debatě na téma česko-ruských vztahů. Ty jsou v poslední době napjatější než obvykle. Naposledy ministerstvo zahraničí 5. června vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin.