Diplomat

Budapešť vyhošťuje deset ruských diplomatů, kteří se podle maďarských úřadů podíleli na aktivitách odporujících pravidlům diplomatické práce. Na sociální síti X to oznámila šéfka diplomacie Anita Orbánová. Ruské ministerstvo zahraničí podle tiskových agentur slíbilo tvrdou odvetu, která bude Maďarsko bolet.

Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývala novou koncepcí české armády. Schůze rady se zúčastnil i prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) po dvouhodinovém zasedání řekl, že agenda Bezpečnostní rady státu před summitem Severoatlantické aliance (NATO) a kolem nové koncepce armády byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout.

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.

Severokorejská státní média oznámila úmrtí 97letého Kim Jong-nama, patrně nejvýznamnějšího funkcionáře komunistické diktatury nepatřícího do vládnoucí dynastie. Dlouholetý předseda parlamentu, který byl formální hlavou státu a tváří KLDR v zahraničí, zažil vládu tří Kimů.

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Maďarsko nejspíš už roky udržuje v Bruselu špiony, a dokonce se pokoušelo rekrutovat zaměstnance z institucí EU. Vyplývá to ze společného vyšetřování německého Spiegelu, belgického deníku De Tijd a maďarského serveru Direkt36. Evropská komise obvinění ze špionáže prošetří, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Komise.

Běloruský resort zahraničí prohlásil za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. V pátek to napsala běloruská státní tisková agentura Belta, dle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z Česka. Tuzemská diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nechce dále komentovat.

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má dvaasedmdesát hodin na opuštění Česka.

Před osmdesáti lety zemřel Kamil Krofta. Syn významného plzeňského politika a renomovaný historik, který po vzniku samostatného Československa působil jako vyslanec ve Vatikánu, Rakousku i Německu. Později byl blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí Edvarda Beneše, jehož v této funkci v roce 1936 nahradil. V závěru života se zapojil do protinacistického odboje, kvůli čemuž byl uvězněn v terezínské Malé pevnosti.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si ve středu předvolalo druhého nejvýše postaveného diplomata na velvyslanectví Spojených států v Kyjevě Johna Ginkela. Varovalo, že oznámené pozastavení amerických zbrojních dodávek Ukrajině povzbudí Rusko, informovala agentura AFP.

Izraelští vojáci vystřelili směrem k delegaci zahraničních diplomatů na Západním břehu Jordánu, který židovský stát dlouhodobě okupuje, píší palestinské zdroje. Izraelská armáda střelbu potvrdila a uvedla, že skupina se odchýlila od stanovené trasy. Střelby podle svého prohlášení lituje, informuje agentura AFP. Zranění při incidentu zřejmě žádný z diplomatů neutrpěl.

Nevybíravá konverzace amerických činitelů na Signalu vyvolala u evropských politiků hněv, obavy i rezignaci. Kauza ukázala, jak moc tým prezidenta Donalda Trumpa pohrdá závislostí starého kontinentu na Washingtonu a že Evropu nehodlá dál „zachraňovat“. Podle webu Politico to znamená konec nadějí, že konfrontační tón Bílého domu je jen naoko.

Spojené státy brzy obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, řekl americký prezident Donald Trump v neděli novinářům podle serveru Axios. V úterý se má v Saúdské Arábii konat jednání amerických a ukrajinských diplomatů o možném příměří v rusko-ukrajinské válce. Trump v neděli také řekl, že doufá, že tato jednání přinesou dobré výsledky.

Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny v sobotu ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedl šéf vojenské správy regionu Oleh Syněhubov. Minimálně dalších jedenáct lidí zemřelo a sedmnáct utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informoval server Ukrajinska pravda s tím, že mezi oběťmi je i dítě. Další tři lidé zahynuli při ruském útoku na město Sumy, dodala agentura Reuters.

Izraelské letectvo podniklo v neděli pozdě večer rozsáhlé nálety proti skladům zbraní v Sýrii, a to zejména v oblasti pobřežního města Tartús, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která je označila za nejtvrdší za poslední dekádu. Izraelská armáda se k těmto úderům zatím nevyjádřila.

Vůdce syrských rebelů učinil během tažení mnohá prohlášení, důležité ale budou činy, shodli se v Událostech, komentářích bývalá velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi a ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky z ministerstva zahraničí Petr Hladík. Podle Filipi má zájem na dalším směřování Sýrie mimo jiné Turecko.

Tisíce Gruzínců v úterý znovu vyrazily protestovat proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Policie proti nim opět použila vodní děla a slzný plyn, napsala agentura AFP. Policisté i během předchozích pěti nocí takto rozháněli demonstranty, téměř tři stovky jich zadrželi. Necelé tři desítky lidí, včetně tří policistů, skončily v nemocnici, píše agentura AP. Podle serveru Civil Georgia dochází i k potyčkám s maskovanými muži bez viditelného označení. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové hrozí Gruzii ukrajinský scénář z roku 2014, kdy protesty na Majdanu vedly k pádu proruské vlády.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 vzpomínal na zážitky se svými ruskými protějšky v době zastupování Česka v Moskvě. Podle něj ruská strana nečekala tuzemskou reakci na Vrbětice a má k Česku „postimperiální syndrom“. On sám prý nezažil žádné pozitivní jednání na ruském ministerstvu zahraničí.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Za takzvaným havanským syndromem zřejmě stojí ruská vojenská rozvědka GRU, píše ruský investigativní web The Insider. V roce 2016 začali trpět neurologickými potížemi američtí diplomaté působící v kubánské metropoli. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě pak ohlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto osob působících v řadě zemích včetně Rakouska, Kolumbie či Vietnamu. Podle zjištění Insideru se na těchto místech pohybovali agenti GRU z jednotky 29155 a mohlo by jít o útok akustickou zbraní. Moskva vinu opakovaně odmítla.