Izraelská armáda střílela směrem k zahraničním diplomatům na Západním břehu

Izraelští vojáci vystřelili směrem k delegaci zahraničních diplomatů na Západním břehu Jordánu, který židovský stát dlouhodobě okupuje, píší palestinské zdroje. Izraelská armáda střelbu potvrdila a uvedla, že skupina se odchýlila od stanovené trasy. Střelby podle svého prohlášení lituje, informuje agentura AFP. Zranění při incidentu zřejmě žádný z diplomatů neutrpěl.

Ve skupině byli podle palestinské agentury Wafa diplomaté z řady evropských zemí a také z Kanady, Mexika, Číny a Japonska. Incident se stal v Džanínu, kde izraelská armáda provádí operaci, o které tvrdí, že je namířena proti palestinským ozbrojencům.

Podle jednoho z diplomatů se incident stal na konci návštěvy. „Nebyl to jeden nebo dva výstřely, byly to opakované výstřely. Je to šílené, toto není normální,“ popsal nejmenovaný diplomat AFP.

„Žádáme, aby izraelská vláda okamžitě objasnila, co se stalo. Výhrůžky diplomatům jsou nepřijatelné,“ prohlásil italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Zároveň oznámil, že si předvolá izraelského velvyslance v Římě. Ve skupině byl i zástupce italského konzula v Jeruzalémě Alessandro Tutino.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na síti X rovněž uvedl, že si Francie předvolá izraelského velvyslance v Paříži a bude požadovat vysvětlení, proč se diplomaté, včetně francouzských, dostali v Džanínu pod palbu.

Španělské ministerstvo zahraničí informovalo, že mezi skupinou diplomatů byl i Španěl, který vyvázl bez zranění. „Jsme v kontaktu s ostatními dotčenými zeměmi, abychom společně koordinovali reakci na to, co se stalo a co důrazně odsuzujeme,“ stojí v prohlášení španělské diplomacie.

O vysvětlení žádají Izrael také třeba Portugalsko, Kanada, Uruguay nebo Egypt.

Izrael činu lituje

Izraelská armáda potvrdila, že její vojáci vypálili varovné výstřely směrem k delegaci. „Delegace se odchýlila od povolené trasy a nacházela se v oblasti, kde neměla povolení být,“ uvedla armáda. Dodala, že činu lituje.

„Důrazně žádáme Izrael, aby tento incident vyšetřil a aby pohnal k odpovědnosti ty, kteří jsou za něj a za jakékoli ohrožení života diplomatů zodpovědní,“ reagovala šéfka diplomacie Evropské unie (EU) Kaja Kallasová.

Incident se stal v době, kdy Izrael čelí silnějšímu mezinárodnímu tlaku za způsob, jakým vede válku v Pásmu Gazy. Kritice čelí například za omezování dovozu humanitární pomoci na toto palestinské území. EU se kvůli tomu rozhodla provést revizi asociační dohody s Izraelem, která zajišťuje hlubší spolupráci mezi evropským blokem a tímto státem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...