Izraelská armáda střílela směrem k zahraničním diplomatům na Západním břehu

Izraelští vojáci vystřelili směrem k delegaci zahraničních diplomatů na Západním břehu Jordánu, který židovský stát dlouhodobě okupuje, píší palestinské zdroje. Izraelská armáda střelbu potvrdila a uvedla, že skupina se odchýlila od stanovené trasy. Střelby podle svého prohlášení lituje, informuje agentura AFP. Zranění při incidentu zřejmě žádný z diplomatů neutrpěl.

Ve skupině byli podle palestinské agentury Wafa diplomaté z řady evropských zemí a také z Kanady, Mexika, Číny a Japonska. Incident se stal v Džanínu, kde izraelská armáda provádí operaci, o které tvrdí, že je namířena proti palestinským ozbrojencům.

Podle jednoho z diplomatů se incident stal na konci návštěvy. „Nebyl to jeden nebo dva výstřely, byly to opakované výstřely. Je to šílené, toto není normální,“ popsal nejmenovaný diplomat AFP.

„Žádáme, aby izraelská vláda okamžitě objasnila, co se stalo. Výhrůžky diplomatům jsou nepřijatelné,“ prohlásil italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Zároveň oznámil, že si předvolá izraelského velvyslance v Římě. Ve skupině byl i zástupce italského konzula v Jeruzalémě Alessandro Tutino.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na síti X rovněž uvedl, že si Francie předvolá izraelského velvyslance v Paříži a bude požadovat vysvětlení, proč se diplomaté, včetně francouzských, dostali v Džanínu pod palbu.

Španělské ministerstvo zahraničí informovalo, že mezi skupinou diplomatů byl i Španěl, který vyvázl bez zranění. „Jsme v kontaktu s ostatními dotčenými zeměmi, abychom společně koordinovali reakci na to, co se stalo a co důrazně odsuzujeme,“ stojí v prohlášení španělské diplomacie.

O vysvětlení žádají Izrael také třeba Portugalsko, Kanada, Uruguay nebo Egypt.

Izrael činu lituje

Izraelská armáda potvrdila, že její vojáci vypálili varovné výstřely směrem k delegaci. „Delegace se odchýlila od povolené trasy a nacházela se v oblasti, kde neměla povolení být,“ uvedla armáda. Dodala, že činu lituje.

„Důrazně žádáme Izrael, aby tento incident vyšetřil a aby pohnal k odpovědnosti ty, kteří jsou za něj a za jakékoli ohrožení života diplomatů zodpovědní,“ reagovala šéfka diplomacie Evropské unie (EU) Kaja Kallasová.

Incident se stal v době, kdy Izrael čelí silnějšímu mezinárodnímu tlaku za způsob, jakým vede válku v Pásmu Gazy. Kritice čelí například za omezování dovozu humanitární pomoci na toto palestinské území. EU se kvůli tomu rozhodla provést revizi asociační dohody s Izraelem, která zajišťuje hlubší spolupráci mezi evropským blokem a tímto státem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...