Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zasedání bezpečnostního kabinetu schválil okamžité obnovení humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informoval o tom list Times of Israel. Podle agentur Jeruzalém umožní omezený dovoz potravin, aby zabránil hladovění. Blokádu uplatňoval židovský stát od letošního 2. března.
Úřad izraelského premiéra uvádí, že se tak děje „na doporučení armády a z operační potřeby umožnit rozšíření intenzivních bojů s cílem porazit Hamás“. Tvrdí, že židovský stát povolí dovoz základního množství potravin pro obyvatelstvo, aby zabránil hladovění v Pásmu Gazy, protože taková krize by ohrozila pokračující operaci v enklávě.
„Izrael bude jednat tak, aby Hamásu zabránil v převzetí kontroly nad distribucí humanitární pomoci, a zajistil tak, že se pomoc nedostane k teroristům Hamásu,“ dodal Netanjahuův úřad.
Rostoucí tlak ze strany USA
Podle zpravodajského webu Walla má pomoc do Gazy proudit prostřednictvím několika mezinárodních organizací, včetně Světového potravinového programu OSN a World Central Kitchen, dokud koncem tohoto měsíce nezačne fungovat nový mechanismus podporovaný USA a Izraelem.
K rozhodnutí Jeruzaléma dochází uprostřed rostoucí mezinárodní kritiky a výzev, aby ukončil měsíce trvající blokádu a zabránil tak prohlubující se humanitární krizi. Podle serveru Ynet Netanjahu informoval bezpečnostní kabinet, že je nutné dodávky okamžitě obnovit kvůli rostoucímu tlaku ze strany USA.
Obnovená jednání s Hamásem
Jeruzalém v posledních dnech v enklávě rozšířil bojové operace. Souběžně s tím vyjednavači Izraele a Hamásu vedou v katarském Dauhá nové kolo zprostředkovaných rozhovorů o možném příměří a propuštění rukojmí. Podle zdrojů agentury Reuters z obou stran však jednání dosud nepokročila.
Za určitý posun agentura nicméně označila oznámení Netanjahuovy kanceláře, že Jeruzalém je ochoten jednat i o úplném ukončení bojů, ovšem pod podmínkou odzbrojení enklávy a odchodu Hamásu, což hnutí až dosud odmítalo.
Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy 7. října 2023 v reakci na brutální útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zabito nejméně 53 339 Palestinců a přes 121 tisíc dalších bylo zraněno. Tvrzení však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Rozsáhlé oblasti hustě zalidněného území o rozloze menší než Praha izraelské útoky zcela zdevastovaly a přibližně 90 procent z 2,3 milionu obyvatel vyhnaly z domovů, často i opakovaně.
Izrael dlouhodobě tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude Hamás v Pásmu Gazy zničen jako vojenská i vládnoucí síla. Netanjahu byl dříve ochoten souhlasit jen s dočasným příměřím v délce zhruba 45 dní, které by začalo propuštěním asi desítky rukojmí. Hamás dosud zadržuje 58 lidí, většina z nich ale už nežije.
