Izrael pokračuje v masivním ostřelování Pásma Gazy, proti členům teroristického Hamásu zasahují v pásmu i pozemní jednotky. V posledních 24 hodinách armáda oznámila zničení 450 míst, která byla součástí vojenské infrastruktury Hamásu. Izraelci rovněž zesílili na severu pásma pozemní operaci, do níž se zapojily další jednotky. S pokračující vojenskou operací se dál zhoršují humanitární podmínky pro obyvatele Gazy. V neděli tisíce lidí pronikly do skladů s humanitární pomocí. Brali jídlo a zásoby nutné k přežití, informoval úřad OSN pro palestinské uprchlíky. Na katastrofální situaci civilistů v Pásmu Gazy upozornily i další organizace.
„Je to znepokojivé znamení, že po třech týdnech války a tvrdé blokádě se občanský pořádek začíná hroutit. Lidé mají strach, jsou frustrovaní a zoufalí. Napětí a strach ještě zesílily kvůli přerušení telefonického a internetového spojení,“ řekl šéf pobočky Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Thomas White. Velmi málo kamionů, pomalé procesy, přísné kontroly a zákaz dodávek pohonných hmot, to vše podle něj komplikuje pomoc a zvyšuje napětí v oblasti.
UNRWA v neděli uvedla, že do několika jejích skladů a distribučních center ve střední a jižní části Pásma Gazy vtrhly tisíce lidí a braly mouku a další základní potraviny i hygienické potřeby. Přesun statisíců lidí ze severu oblasti, kde se vedou největší boje, způsobuje kolaps na jihu, uvedl úřad.
Obavy ohledně situace v Pásmu Gazy opět vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. „Situace v Gaze je každou hodinou zoufalejší. Je mi líto, že místo naléhavě potřebné humanitární přestávky podporované mezinárodním společenstvím Izrael zintenzivnil své vojenské operace. Svět je svědkem humanitární katastrofy,“ řekl Guterres.
Obnova spojení a dodávek vody
Telefonní a internetové spojení v Pásmu Gazy se začíná pomalu obnovovat, přerušení trvalo více než 24 hodin. Podle reportéra BBC, který je na jihu Pásma Gazy ve městě Chán Júnis, je obnovení spojení pro mnohé úlevou, pro některé ale šokem. „Radši bych byl, kdyby spojení dál nefungovalo. Právě jsem se dozvěděl, že při včerejším izraelském bombardování zemřela většina rodiny mé manželky,“ řekl BBC jeden z obyvatel Pásma Gazy.
Humanitární pomoc do Pásma Gazy se dostává jen velmi pomalu. První dodávky se tam od 7. října dostaly až minulou sobotu přes přechod Rafáh na hranici Pásma Gazy s Egyptem, dosud to bylo jen 84 kamionů, uvedla katarská televize Al-Džazíra s odvoláním na egyptský Červený půlměsíc. Před 7. říjnem, kdy oblast čelila částečné blokádě, proudilo do Pásma Gazy několik set kamionů pomoci denně.
Izrael v neděli oznámil, že humanitární pomoc do Pásma Gazy se v příštích dnech výrazně zvýší. „V příštím týdnu plánujeme dramatický nárůst (humanitární) pomoci,“ řekl Elad Goren z agentury COGAT z ministerstva obrany, která se zabývá civilními záležitostmi na palestinských územích.
COGAT kromě toho oznámil, že se v sobotu otevřel druhý ze tří vodovodů z Izraele do Pásma Gazy. Teď do oblasti proudí 28,5 milionu litrů denně, zatímco před 7. říjnem to bylo 49 milionů litrů denně. Úřad k tomu dodal, že v Pásmu Gazy je „dost vody a jídla pro humanitární požadavky“ lidí.
Izrael zastavil dodávky vody do Gazy 9. října. Jeden vodovod otevřel minulý týden, ale pustil v něm jen omezené množství vody. Voda, kterou před válkou Izrael do Pásma Gazy posílal, se na celkové potřebě tamních obyvatel podle serveru The Times of Israel podílela asi z devíti procent. Zbytek vody tam získávali z moře díky odsolovacím zařízením.
Zastavte palbu, žádá František
Kvůli utrpení civilistů v Pásmu Gazy požaduje okamžitou deeskalaci konfliktu Mezinárodní výbor Červeného kříže. „V Gaze jsou v pasti miliony civilistů, kteří nemají kam utéct,“ upozorňuje Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), podle něhož jsou zdejší Palestinci „uprostřed masivního bombardování a vojenského obléhání“. Situace je podle organizace „katastrofálním selháním, které svět nesmí tolerovat“.
Server BBC News zdůraznil, že Červený kříž se jen výjimečně veřejně vyjadřuje k tomu, jak jsou vedeny války. Podle zdravotnických úřadů v Gaze ovládaných Hamásem si izraelské útoky vyžádaly už přes osm tisíc životů, tento údaj však není možné nezávisle ověřit.
MVČK zároveň znovu vyzval palestinské teroristické hnutí Hamás k propuštění rukojmí, která v Gaze zadržuje, a odsoudil využívání civilistů jako lidských štítů. Za absolutní prioritu ale organizace považuje zachraňování životů, k němuž je potřeba přísun pomoci a přístup humanitárních organizací na místo.
K příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás vyzval i papež František. „Zastavte palbu! Zastavte palbu! Zastavte palbu!“ řekl před tisíci věřících na Svatopetrském náměstí v Římě. Vyzval také, aby se do Pásma Gazy otevřel koridor pro humanitární pomoc a okamžitě byly propuštěny dvě stovky lidí, které drží v Pásmu Gazy ozbrojenci Hamásu od 7. října. „Nepřestávejme se modlit za Ukrajinu, za Palestinu i za Izrael a za všechna území, kde se vedou války,“ dodala hlava katolické církve.
I Spojené státy, nejmocnější spojenec Izraele, v neděli ústy bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana Izrael vyzvaly, aby rozlišoval mezi Hamásem a palestinskými civilisty. „My se domníváme, že každou hodinu, každý den této vojenské operace, by izraelská vláda měla přijímat všechna možná opatření, která má k dispozici, aby rozlišovala mezi Hamásem – teroristy, kteří jsou legitimními vojenskými cíli – a civilisty, kteří jimi nejsou,“ řekl ve zpravodajské televizi CNN bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.
Britský premiér Rishi Sunak a francouzský prezident Emmanuel Macron v telefonátu zdůraznili nutnost naléhavé humanitární podpory Pásma Gazy. Oba podle Sunakova mluvčího také vyjádřili znepokojení kvůli riziku dalšího zvýšení napětí v regionu.
Borek: Izrael chce mít po kontrolou, co se bude dovážet
„Izrael chce mít pod kontrolou to, co se do Gazy bude dovážet pod nálepkou ,humanitární pomoc‘, protože poslední roky ukázaly, že i zdánlivě nevinné položky typu palivo, stavební materiál nebo vodovodní roury mohou být použity Hamásem pro vojenské účely. Je tam opravdu úzké hrdlo z hlediska toho, co je Izrael ochoten pustit,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT v Izraeli David Borek.
Hamás se podle něj bude snažit poštvat arabské i světové mínění proti Izraeli pod sloganem „humanitární krize, humanitární katastrofa“. „Bude se zejména snažit – a už to činí – ovlivňovat veřejné mínění v zemích, které jsou jinak spojenci Izraele, ale které mohou v jednu chvíli vyzvat Izrael, aby kvůli humanitární situaci ofenzivu přerušil, nabídl příměří, nebo masivním způsobem zvýšil humanitární pomoc, ale už s menší kontrolou toho, co se skutečně do Gazy vozí,“ dodává.
Odejděte na jih, vyzývá Palestince izraelská armáda
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v neděli znovu vyzval obyvatele severu Pásma Gazy, aby se přemístili na jih. „Hamás se skrývá za civilisty a používá je jako lidské štíty,“ zopakoval Hagari. „Obyvatelé severu Pásma Gazy by se měli přesunout na jih, do bezpečí, kde dostanou vodu, potraviny a léky,“ dodal mluvčí s tím, že humanitární pomoc, kterou do této oblasti poskytují Spojené státy a Egypt, bude rozšířena.
Později Hagari zdůraznil, že výzvy k evakuaci na jih, adresované Palestincům, jsou nyní naléhavé. „Poslední dva týdny jsme vyzývali obyvatele severní části Pásma Gazy a města Gaza, aby se dočasně přemístili na jih. Přesídlení na jih je v zájmu jejich osobní bezpečnosti,“ řekl Hagari podle agentury Reuters. „Dnes zdůrazňujeme, že toto je naléhavá výzva,“ řekl mluvčí ve vyjádření vysílaném v televizi.
Hagari také uvedl, že potvrzený počet lidí, kterých se Hamás zmocnil jako rukojmí po útoku ze 7. října, vzrostl na 239. Ještě v sobotu bylo potvrzených rukojmí o devět méně.
V sobotu také armáda opět shazovala do Pásma Gazy z letadel letáky. „Obyvatelům Pásma Gazy není sever Gazy bezpečný, stal se bojovým polem,“ stojí na nich podle izraelských médií.
Varování z Teheránu
Íránský prezident Ebráhím Raísí Izrael kritizoval: „Zločiny sionistického režimu překročily červenou linii, což může každého donutit jednat. Washington nás žádá, abychom nic nedělali, ale Izraeli stále poskytuje širokou podporu. Spojené státy poslaly vzkaz ose odporu.“
Za osu odporu Teherán označuje libanonské hnutí Hizballáh, palestinské militantní skupiny a další spřízněné milice v Iráku a Sýrii, které podporuje.
Hizballáh už z jihu Libanonu ostřeluje izraelské území, což izraelská armáda opětuje. Také šíitští povstalci z Jemenu vypálili směrem k Izraeli několik raket, většinu sestřelila americká vojenská loď v Rudém moři či evropský protiraketový systém. Jedna ale zasáhla zdravotnické zařízení v egyptském letovisku Taba nedaleko hranic s Izraelem a zranila šest lidí.
Po útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, po němž Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy, íránští činitelé zesílili výhrůžky Izraeli a USA. Hamás za brutální útok na Izrael, který si vyžádal na 1400 obětí, íránští představitelé pochválili, nicméně odmítli, že by se Teherán na útoku přímo podílel.
Budeme bojovat a neustoupíme, řekl Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Natanjahu v sobotu oznámil, že stávající pozemní operace v Pásmu Gazy je druhou fází války. Ta bude podle jeho slov dlouhá a obtížná. „Je to naše druhá válka za nezávislost. Budeme bojovat za svou rodnou zemi, budeme bojovat a neustoupíme. Budeme bojovat na zemi, na moři i ve vzduchu. Zlikvidujeme nepřítele na zemi i pod zemí,“ slíbil.
Náčelník generálního štábu Herci Halevi už dříve potvrdil, že Jeruzalém přechází k nové fázi boje s teroristy Hamásu a v Gaze nyní operují pozemní síly. Izraelská armáda proto dál nabádá civilisty k evakuaci na jih.
V pondělí kvůli situaci v Pásmu Gazy zasedne Rada bezpečnosti OSN. O jednání požádaly Spojené arabské emiráty.
